Změna času – jak se připravit

Změna času, kterou lidstvo zná jako přechod na letní čas a zpět na zimní čas, je událostí, která člověka každý rok provází. Tato změna času může mít vliv na lidské tělo, spánek, a dokonce i na denní rytmus. Jak se připravit na tuto periodickou změnu a minimalizovat její nepříjemné účinky? A dá se to vůbec?

Přechod na letní čas a zpět na zimní čas jsou periodické změny v nastavení času, které mnoho zemí a regionů provází každý rok. Tato praxe je zavedena za účelem efektivnějšího využívání denního světla v průběhu roku.

„Čekají nás unavené a rozmrzelé děti, které si na posun času budou zvykat zhruba čtrnáct dní. Teprve po této době můžeme s čistým svědomím říct, že se všechny děti adaptovaly a už jim změna nedělá potíže“, říká paní učitelka z mateřské školy Taušlova v Letohradu. A dodává, že zvláště ty úplně maličké děti jsou celkově výrazně malátnější, unavenější, zlobivější a zároveň i agresivnější.

Nejenže se s unavenými dětmi v rámci dětských skupin pak hůře aktivně pracuje, protože méně poslouchají a nemají náladu se zapojit do připravených her, avšak navíc si rodiče i učitelky všímají, že se týden až čtrnáct dní po změně času zvyšuje počet nemocných. Může za to především nedostatek spánku a jeho horší kvalita, která po každé změně času nastane.

Někteří politici dlouhodobě bojují za zrušení střídání zimního a letního času, v roce 2019 návrh postoupil i do Evropského parlamentu, avšak bez úspěchu. Bylo rozhodnuto, že střídání letního a zimního času ještě potrvá dalších 5 let.

Letní čas se zaváděl původně kvůli snížení spotřeby energie. Podle podkladů pro vládu analýzy z některých států ukázaly, že úspory jsou minimální. Podle zjištění Evropské komise většina dotázaných unijních zemí uváděla, že letní čas nemá významnější vliv ani na zemědělství, dopravu či cestovní ruch.

Letní čas

Letní čas je období, kdy se čas posouvá o jednu hodinu vpřed ve srovnání s běžným standardním časem, který platí v dané zemi. Tento posun času má za cíl využít denního světla v letních měsících efektivněji a prodloužit denní světlo až do večera, což by mělo úsporný vliv na spotřebu energie a podporu různých venkovních aktivit.

Letní čas obvykle začíná v jarních měsících, kdy se hodiny posunou dopředu o jednu hodinu, a končí v podzimním období, kdy se hodiny zase vrátí zpět na standardní čas. Tato změna času může mít různé vlivy na lidi a společnost jako celek. Některé evropské země neprovádějí změnu času a zůstávají po celý rok na standardním čase (Rusko, Bělorusko, Špicberky, část Grónska, Jan Mayen).

Cílem letního času je zvýšit efektivitu světla a snížit spotřebu elektrické energie pro osvětlení během večerních hodin. V zemích, kde je tato praxe běžná, se lidé mohou těšit na delší a světlejší večery v letních měsících, což umožňuje více času na venkovní aktivity.

Letní čas má také své kritiky a spousta lidí argumentuje tím, že nepřináší dostatečné úspory energie a může způsobit nepříjemnosti, jako je narušení spánku a biorytmu člověka.

Zimní čas

Zimní čas, známý také jako standardní čas, je časový režim, který platí v období mimo letní čas. V zimním čase se čas neposouvá vpřed ani vzad, jak tomu bývá při změně na letní čas. Tedy neexistuje žádný posun hodin, a hodiny zůstávají ve stejné poloze po celý rok.

Zimní čas se používá v obdobích, kdy není aktivní letní čas, a je považován za standardní nebo běžný časový režim pro danou oblast nebo zemi. Většina zemí na světě má zavedený standardní čas a provádí změnu na letní čas v určitých měsících, aby využila delšího denního světla v letním období.

Zimní čas má tu výhodu, že se nemění, což znamená, že lidé nemusejí přizpůsobovat svůj denní rytmus, spánek ani plány podle posunu hodin. Zimní čas se používá v obdobích, kdy sluneční světlo přirozeně ubývá, jako je podzim a zima, což může zlepšit stabilitu a předvídatelnost časových tabulek a plánování aktivit.

Historický vývoj letního a zimního času

Přechod mezi letním a zimním časem má dlouhou historii a vývoj, který sahá až do 18. století. Zde je krátký přehled toho, jak vznikl:

• Nápad na změnu času v průběhu roku vznikl z potřeby efektivněji využít denního světla a šetřit energii. První návrhy a experimenty s posunem času se objevily již v 18. století.
• Předchůdcem moderního letního času byl Benjamin Franklin, který v roce 1784 napsal esej „An Economical Project for Diminishing the Cost of Light“ (Ekonomický projekt pro snížení nákladů na světlo), ve které navrhoval posunutí hodin o hodinu vpřed během letních měsíců, aby se světlo lépe využívalo.
• Několik zemí a regionů zavedlo letní čas v první polovině 20. století jako reakci na první světovou válku a druhou světovou válku. Cílem bylo úsporné využívání světla a energie pro válečné účely.
• V mnoha zemích byly zavedeny regulace ohledně letního času po druhé světové válce. V USA například byl letní čas standardizován zákonem v roce 1966, kdy Kongres přijal zákon o jednotném času (Uniform Time Act), který určil data zahájení a ukončení letního času.
• Hlavním motivem pro zavedení letního času bylo úsporné využívání energie. Když jsou hodiny posunuty o hodinu vpřed během letních měsíců, lidé mají více denního světla večer, což vede ke snížení spotřeby elektrického osvětlení a topení. Tím se měla předcházet potřeba větší výroby elektřiny a plynu.
• Každá země a dokonce některé státy v USA mají své vlastní pravidla pro zavedení a zrušení letního času. Některé regiony ho vůbec nezavádí. Tyto rozdíly jsou dány geografickými a klimatickými podmínkami, stejně jako kulturními zvyklostmi a politickými rozhodnutími.

Vývoj a zavedení letního času byl tedy dlouhý a postupný proces, který byl motivován snahou o úsporu energie a lepší využívání denního světla během letních měsíců. Některé země i nadále zvažují a upravují svá pravidla ohledně letního času na základě aktuálních potřeb a výzkumu ovlivňujícího tuto problematiku.

Nejhůře jsou na tom děti, které musí dojíždět

Ne všichni mají školky takzvaně za rohem, zvlášť při dnešním nedostatku mateřských škol. Dojíždění do vzdálenějších zařízení společně s posunem času pak takovýmto rodinám nejen zkomplikuje ranní vstávání, avšak navíc i celkově oslabí dětskou imunitu.

„Viděla jsem to vloni na svém synovi“, říká maminka pětiletého chlapečka, který vloni vzápětí po posunu času onemocněl. „Možná to byla u malého jen shoda náhod“, konstatuje dále. „Ale všimla jsem si, že i můj starší syn, když ještě chodíval do školky, vždy byl nejpozději do týdne po jarní změně času nemocný.“

A dodává, že zdraví jejích potomků nejspíš zhoršuje i fakt, že s ohledem na svoji pracovní dobu musí obě děti vždy po změně času budit na pátou místo na šestou hodinu ranní, jak byly přes zimu zvyklé. Jinak by nestihli včas dojet do školky vzdálené víc jak půl hodiny cesty.

Problém se dotýká až čtvrtiny populace

Podle jedné studie nejsou lidské cirkadiánní rytmy – laicky řečeno biorytmy – schopny ze dne na den zareagovat na změnu času. V praxi to znamená, že až čtvrtina populace bojuje s poruchami spánku, zhoršením pozornosti, malátností, bolestí hlavy, únavou a u některých jedinců se to projevuje i prohloubením depresí, které mohou vyústit až v sebevraždu.

Další studie pak zkoumala dopad změny času na lidské zdraví a ukázalo se, že první tři týdny po změně zimního času na letní vzrůstá výskyt srdečních záchvatů o 6 – 10 procent.

Prevence

Odborníci doporučují změnu času překonat pomocí sportu a dostatečného pohybu. Malé děti by měly chodit v těchto dnech na delší procházky a ve školkách by jim měl být prodloužen odpolední spánek na maximum, aby se se změnou času snáze vyrovnaly. Dorovnají tak sníženou kvalitu spánku v nočních hodinách.

Přesto by se měly celkově více šetřit a preventivně zásobit větším množstvím vitaminů, aby se co nejvíce vyvarovaly případnému onemocnění. Nejlepší prevencí by bylo žádný čas neposouvat.

Užitečné tipy, jak předejít komplikacím

Prvním krokem k přípravě na změnu času je zjistit přesné datum, kdy se změna uskuteční. Většina zemí provádí změnu času v různých částech roku, a datum se může lišit. Zaznamenání si data umožní člověku plánovat a připravit se včas.

• Postupně přizpůsobit spánek. Jedním z hlavních dopadů změny času je narušení spánkového cyklu. Pokud je to možné, tak by se měl začít postupně měnit čas, kdy jde člověk spát a kdy vstávat, alespoň týden před samotnou změnou času. Každý den posunout svůj spánek o 15 – 30 minut dříve nebo později, až se dostane na nový časový režim.
• Důležité je také udržovat pravidelný spánkový rozvrh i po změně času. Snažit se jít spát i vstávat ve stejnou dobu každý den, i o víkendech. Tímto způsobem si tělo snáze zvykne na nový časový režim.
• Zdravý životní styl má pozitivní vliv na schopnost přizpůsobit se změně času. Dodržovat vyváženou stravu, pravidelně cvičit a vyhnout se alkoholu a kofeinu několik hodin před spaním.
• Před spaním si vytvořit relaxační rituály, které pomohou uklidnit mysl a připravit se na klidný spánek. Může to být čtení knihy, meditace, relaxační cvičení nebo jakákoli jiná činnost, která dotyčného uklidní.
• Světlo z elektronických zařízení, jako jsou telefony, tablety a počítače, může ovlivnit schopnost usnout. Pokusit se tedy omezit používání těchto zařízení alespoň hodinu před spaním.
• Přechod na nový časový režim může být pro někoho obtížný, a trvá nějaký čas, než se tělo úplně přizpůsobí. Být trpělivý a nečekat, že se všechno vrátí do normálu hned první den. Dát svému tělu čas.
• Pokud je změna času plánována na víkend, může se využít víkendový režim k přizpůsobení. Člověk si může dopřát krátký odpočinek nebo venkovní aktivitu, která povzbudí a pomůže překonat únavu.
• Pokud vám při usínání v letních měsících vadí denní světlo, vyzkoušejte rolety den a noc.

Změna času je běžným jevem, který může způsobit jisté nepříjemnosti. S dodržováním těchto tipů se však každý může připravit na tuto událost a minimalizovat její vliv na pohodu a produktivitu. Každý člověk může reagovat na změnu času různě, a je důležité naslouchat svému tělu a postupovat tak, jak každému nejvíce vyhovuje.

Publikováno: 16. 9. 2023

Michal Hardyn

Dlouhodobě se zabýváme tvorbou kvalitních článků, receptů a užitečných návodů. Klademe si za cíl srozumitelnost, poutavost a co největší přínos čtenáři. Naše návody a recepty jsou inspirací pro všechny, kdo chtějí žít zdravě a zároveň poznat svůj vnitřní svět i svět kolem sebe.

Twitter Instagram