5 praktických důvodů, proč začít s jógou

Jóga je starobylá praxe, která existuje již více než 5 000 let a dodnes se hojně využívá po celém světě. Existuje mnoho důvodů, proč lidé cvičí jógu. Nejčastějším důvodem je snaha zlepšit celkové zdraví a pohodu. Proč začít s jógou?

Jóga může pomoci zlepšit fyzickou i duševní pohodu a může být skvělým způsobem, jak se uvolnit a relaxovat po dlouhém dni.

Po pravidelném cvičení jógy bude tělo uvolněné, mysl prázdná, svaly protažené. Kdo by to nechtěl?

Jóga

Někteří lidé mají jógu možná stále spojenu s esoterikou a chápou ji jen jako určitý druh relaxační metody či způsob meditace, nikoli jako účinnou formu tělesného tréninku. Možná ji tak vnímají proto, že jógová praxe je charakteristická nejen specifickými pozicemi, nýbrž hlavně plným jógovým dechem.

I ty nejnáročnější pozice doprovází hluboké a uvolněné dýchání, které je v józe klíčové. To neznamená, že si při cvičení jógy člověk nemůže dát pořádně do těla. Naopak.

Zjistilo to už mnoho profesionálních fitness trenérů. Takže není divu, že se v poslední době lze sekat s nebývalým rozmachem jógy. Objevují se také stále nové druhy jógových lekcí, které vyplývají z potřeb a požadavků všech, kteří chtějí žít aktivně a zároveň v harmonii se svým tělem.

Kromě základní formy jógy – Hatha jóga, se lze setkat např. s Aštanga jógou, Viniyasa jógou, Mysore jógou, Hormonální jógou, Jin jógou, Power jógou nebo třeba s populární Bikgram jógou, která se cvičí při vysoké teplotě 42 °C.

Každá z nich má svá specifika a dá se říct, že si dnes díky tomu může každý najít tu svou formu jógy, která nejvíc sedne jeho naturelu.

Jaké jsou přínosy jógy?

Jóga jako cvičení může zlepšit fyzické zdraví, duševní pohodu a celkovou kvalitu života. Kromě příjemného cvičení pomůže jóga dosáhnout většího pocitu rovnováhy a vnitřního klidu.

Zde je jen několik výhod jógy, které může člověk očekávat, když začne cvičit.

1)  Více energie, méně stresu, bystrou mysl

Vyjmenovat zde všechny příznivé účinky jógy na zdraví by bylo na dlouho. Takže alespoň to nejdůležitější. V každém případě se účinnými ásanami, meditací a pranájámou jóga skvěle zabírá proti stresu.

Při poctivém praktikování ásan je stimulován parasympatikus, tj. ta část mozku, která má na starost uvolnění těla. Tím se zablokuje vylučování stresového hormonu kortizolu do krevního oběhu a  tělo má šanci v klidu relaxovat a regenerovat se.

Stopka pro kortizol znamená také velkou pomoc v boji proti příznakům nemocí jako cukrovka nebo vysoký krevní tlak, u kterých je stres často zásadní příčinou zhoršení stavu.

Pokud jde o stres, působí jóga jako forma účinné prevence. Kdo totiž cvičí pravidelně, toho jóga naučila vědomému, koncentrovanému a hlubokému dýchání. Právě vědomé dýchání je důležitým nástrojem, který pomáhá navodit klid v případě náhlé stresové situace.

Rada „dýchej, dýchej“ je často ta první, kterou okolí dá, když člověka něco rozčílí, znervózní nebo ho přepadne panický strach z nějaké těžké zkoušky. Hluboké a soustředěné dýchání dokáže tělo zklidnit.

Mnoho ásan, při kterých se tlakem stimulují určité body na těle, harmonizuje hormonální žlázy a působí příznivě na celou hormonální soustavu. Při cvičení tak mimo jiné lze podpořit například aktivitu štítné žlázy, která funguje jako obranný štít proti vnějším vlivům okolí, toxickým látkám apod.

Pravidelná jógová praxe může být prevencí také proti silné nervozitě nebo nespavosti. Současně posiluje činnost srdce, povzbuzuje krevní oběh a zlepšuje schopnost soustředění.

Potvrzuje se důležitá úloha správného dýchání. Pokud se praktikuje vědomé dýchání, do oběhu se napumpuje více krve, tím pádem jsou vnitřní orgány lépe zásobeny kyslíkem.

To platí hlavně pro mozek, který díky vyššímu okysličení pak lépe přemýšlí a člověk se cítí psychicky uvolněný a nabitý energií.

2) Účinný detox – jóga vyplaví jedy

Tělo je denně vystaveno negativním vlivům – znečištěné životní prostředí, průmyslově upravovaná strava, všudypřítomný stres. Kvůli nim do organismu přijme nadměrné množství toxických látek, což přímo úměrně ovlivňuje naši aktuální pohodu, fyzickou i psychickou kondici.

Většinou má člověk málo pohybu, zato hodně stresu. To je samozřejmě špatně.

Pokud chce být opravdu fit po všech stránkách,měl by nejprve eliminovat alespoň ty toxické zátěže, které může nějak ovlivnit (úprava jídelníčku, zaměření na zdravé potraviny, vyhýbat se stresovým situacím, více se hýbat apod.).

Protože dokud tělo neustále bojuje s jedy, které musí přijímat, spotřebuje většinu energie jen na to, aby je zpracovalo. Výsledek je ten, že se člověk cítí stále unavený, nemá na nic energii, nebo je třeba také náchylnější k infekcím.

Dlouhodobě oslabené trávení například není schopno čerpat z potravy všechny potřebné živiny, a tak se pak nelze divit, že časem začne trápit překyselený organismus. Následkem bude nadýmání, vypadávání vlasů, křehké nehty, bolesti hlavy nebo deprese.

Příliš kyselé prostředí těla může být příčinou vzniku i závažnějších nemocí jako revma, artróza a osteoporóza. Žádné strachy, právě jóga pomůže toxické látky z těla vyhnat.

Vědomým usměrňováním dechu – pranájámou – lze v těle nastartovat látkovou výměnu a urychlit odvod odpadních látek. Kromě toho některé druhy ásan působí příznivě na oblast trávicího traktu, tím pádem se potrava rychleji stráví, nekvasí v záhybech střev a nevytváří se tak zbytečně další jedy a škodliviny.

Zdravým střevům je v poslední době přisuzována stále vyšší důležitost. Mnoho vědců potvrzuje, že právě střevo a bakterie v něm obsažené jsou z velké míry zodpovědné za kondici imunitního systému. Do důsledku vzato tedy cvičení jógy nepřímo posiluje imunitní systém.

Navíc speciální rotační pozice a cviky prokrvují a tím automaticky podporují v činnosti orgány zodpovědné za vylučování odpadních látek z těla – ledviny a játra. Díky vyššímu prokrvení pak ledviny i játra lépe pracují a urychlují vyloučení toxinů z organismu.

V neposlední řadě, bude-li člověk při cvičení poctivý, může se při józe také pěkně zapotit. A jak známo, pocení má kromě ochlazení organismu stěžejní úkol, a to vyloučit přes kůži škodliviny z těla ven.

3) Jóga postaví svalstvo do latě

Kulturisté zvedají těžké váhy, maratonští běžci zvládají dlouhé tratě. A co dělají jogíni? Stojí, leží nebo si jen tak sedí na měkké podložce a vypadá to, že se příliš nenadřou. Není to pravda.

Kdo cvičí jógu pravidelně, ví, jak může být celá lekce vyčerpávající. Ovšem příjemně vyčerpávající.

Nemusí se pouštět rovnou to těch nejkrkolomnějších pozic Aštanga jógy. Pro začátek si bohatě vystačí s klasickou Hatha jógou nebo Šivananda jógou. Už samotný „pozdrav slunce“, když se bude provádět opakovaně, poctivě a s pravidelným hlubokým dýcháním, krásně protáhne.

Pokud ho člověk po ránu zopakuje minimálně 20× za sebou, uvidí, jak se ztuhlé tělo postupně probere a uvolní.

Většina cviků se provádí pomalu a důkladně. Cvičení je komplexní a zapojí se svaly celého těla. Často i ty, o kterých člověk ani netušil, že je má. Pokud zvolí silovější druh jógy (třeba Powerjógu), posílí nohy, paže, záda, břicho a zejména vnitřní svaly kolem páteře a tzv. core, střed těla.

Mimo to by měl trénovat také výdrž v pozicích, u nichž stále pravidelně a hluboce dýchá.

Během 60–90minutové lekce se tak zapojí a aktivují téměř všechny svalové partie. Obrovskou výhodou je, že se to děje téměř automaticky. V každém cviku se zpravidla procvičuje hned několik svalů zároveň. To je rozdíl od jednostranně zaměřených sportů, kdy se v danou chvíli zatěžuje jen určitá, izolovaná část těla.

Díky józe si člověk vytvoří krásné, pevné a štíhlé svaly atleta.

4) Sbohem bolavým zádům, ztuhlým kloubům a šlachám

Mnoho lidí instinktivně sáhne po józe v okamžiku, kdy je bolí záda či mají problémy s krční nebo bederní páteří a hledají vhodnou alternativu šetrného, zato účinného cvičení.

Pravidelné cvičení jógy totiž zádům prospívá. V souvislosti s jógou se dnes také stále více skloňuje výraz fascie. Toto slovo laické veřejnosti mnoho neřekne. Do nedávna byly fascie opomíjeny dokonce i ve vědeckých kruzích. V současnosti je jim věnována stále větší pozornost.

Co jsou to fascie? Zjednodušeně řečeno je to jakýsi druh podkožního obalu, který pokrývá celé tělo. Jedná se o souvislou síť vláken, která vypadají jako hustá pavoučí síť a pokrývají a propojují všechny orgány, svaly, kosti, dokonce i mozek a míchu.

Pokud jsou fascie napnuté, i tělo se drží zpříma. A aby byly stále napnuté, potřebují k tomu dostatek tělesného pohybu.

Podle nových výzkumů bylo zjištěno, že manuální terapie (masážní válce) nebo právě jóga aktivují tvorbu maziva v těchto vláknech, a tím pádem zlepšují jejich kondici.

Naopak při nedostatku pohybu, jednostranné zátěži těla nebo nesprávném držení těla (sedavé zaměstnání) vytvářejí fasciální buňky málo maziva, mohou ztuhnout nebo se dokonce slepit k sobě.

Svaly a šlachy jsou pak nepružné, nastávají problémy s krevním oběhem a v pokročilých stádiích může dojít i k chronickým bolestem celého pohybového aparátu.

Naopak když se o své fascie bude člověk patřičně starat, podobně negativnímu scénáři se vyhne. Právě jógové pozice se ukázaly být jako velmi efektivní při boji s fasciální ztuhlostí.

Jogínské cviky navíc perfektně mobilizují páteř a drobné svaly, které se k ní upínají. Jednoduchými, protahovacími pozicemi si člověk postupně dokáže pomoci i při napětí a blokádách zad.

Zablokovaná a ztuhlá páteř je častou příčinou mnoha dalších zdravotních komplikací, migrén apod., proto je velmi důležité ji neustále udržovat ohebnou a v kondici.

5) Uvolnění, sebevědomí a šťastný úsměv na tváři

Jóga není jen tak nějaký „sport“. Je to spíše komplexní životní styl. S největší pravděpodobností bude první zkušenost s jógou taková, že nejdříve se začne s „pouhou“ fyzickou praxí ásan.

Ovšem možná s postupem času bude chtít člověk víc a víc, nebude mu stačit jen pocit fyzického uspokojení po cvičení. Začnete se o jógu zajímat komplexně a postupně zavede drobné změny do svého životního stylu.

Mnoho lidí uvádí, že po jógové lekci se cítí spokojeně optimisticky, plní energie a euforie. S tím jde pak ruku v ruce i vyšší sebevědomí. Protože když se někdo cítí lépe, vyzařuje ze sebe jednoznačně konstruktivní energii.

A když se dobře cítí, zvedá se mu automaticky také sebevědomí. Jednoduché, že? Těch 30 nebo 60 minut, během kterých si dá při lekci do těla, za dobrou náladu a radost ze života tak určitě stojí.

Tipy pro jógové začátečníky

Jestliže s jógou někdo začíná, je dobré alespoň párkrát zavítat na lekci certifikovaného instruktora. Hned ta první lekce nemusí být ta pravá ořechová. Spousta studií však nabízí první – zkušební lekci zdarma.

Člověk by se měl „upsat“ tedy až tam, kde ho instruktor, sestava cviků a celé vedení hodiny zaručeně osloví a bude mu vyhovovat. Ne každý typ jógy a ne každý typ instruktora prostě sedne hned napoprvé.

Pokud se pak jednotlivé pozice pod vedením instruktora naučí člověk správně provádět, může cvičit sám doma.

Také si může pořídit nějakou podrobnou knížku o józe, kde jsou základy jógy a technika cvičení detailně popsány.

Také je třeba si koupit kvalitní pěnovou podložku. Nemusíte se hned jednat o speciální drahou podložku na jógu. Stačí se podívat po levnější verzi, avšak měla by být protiskluzová. Obyčejné karimatky totiž na hladké zemi nepříjemně kloužou.