Známé symboly Velikonoc – kde se vzaly
Velikonoce jsou spolu s Vánoci nejdůležitějšími svátky, které se slaví po celém světě. Ačkoli v našich končinách je už spousta lidí bere víc jako příjemný prodloužený víkend než jako křesťanský svátek, velikonoční zvyky rozhodně nevymřely.
A i když patříme mezi ateisty, bereme velikonoční svátky bezpochyby jako hezkou možnost přivítat jaro a oslavit prostřednictvím lidových obyčejů probouzející se přírodu. Pojďme zjistit, jaké tradice k těmto dnům patří a jak vznikly.
Proč slavíme Velikonoce?
O Velikonocích se všeobecně traduje, že se jedná o křesťanský svátek, ale tak úplně tomu není. Ano, pro křesťany se jedná o nejdůležitější svátky vůbec, jelikož jsou spojeny s ukřižováním a následným zmrtvýchvstání Ježíše Krista.
Nicméně ještě před příchodem Krista bylo období Velikonoc spojeno s pohanskými tradicemi vítání jara, oslavami plodnosti a příchodu nového roku. Tímto začátkem nového roku byl pro naše předky den jarní rovnodennosti a neodmyslitelně k němu patřilo třeba vynášení a topení Morany.
Oslavy jara byly spojeny s radostí a hrami, mezi které mimo jiné patřila také hra, při které se hledala nabarvená vajíčka. Vajíčka byla pro pohany symbolem nového probouzejícího se života, která se částečně obětovala bohyni jara, a co zbylo, to se snědlo.
Proč se vejce staly symbolem plodnosti?
Podle jedné legendy ve vánici umrzl ptáček a pohanská bohyně plodnosti Eostre (odsud angl. název Easter a něm. Ostern – Velikonoce) proměnila tohoto ptáčka v zajíce. Zajíček pak z věčnosti začal klást každé jako vejce jako ptáci. Proto je vajíčko symbolem plodnosti, života a také vděku.
Věděli jste, že vajíčka se nebarvila jen tak, ale že každá barva měla svůj přesný význam?
- Červená symbolizovala krev – život
- Zlatá vejce byla symbolem životadárného slunce
- Zelená znamená probouzející se přírodu, mládí a růst
Hlavní velikonoční zvyky, bez kterých si dnes neumíme Velikonoce představit, tedy minimálně částečně vycházejí z původních pohanských rituálů. A které tradice to tedy jsou?
Pomlázka
S pomlázkou ozdobenou mašlemi chodí hoši za děvčaty. Správnou pomlázku by si však hoch měl vlastnoručně uplést z vrbových proutků a to nejlépe na Bílou sobotu.
Mladé vrbové proutky jsou symbolem zdraví a proto se jí dívky a ženy šlehají, aby zůstaly stále mladé, plodné a svěží. Za každé vyšlehání pomlázkou dostane hoch od dívky stuhu, takže čím více dívek „omladí“, tím krásnější a barevnější pomlázku má.
Kraslice a barvení vajíček
Vajíčka ve všech podobách jsou jasným symbolem Velikonoc a kraslice se používají i jako jarní dekorace.
Když pomineme lehce kýčovitá vejce z čokolády pochybné kvality, která na nás před svátky číhají ve všech regálech obchodů, můžeme se setkat i s opravdovými uměleckými díly. Šikovné ruce dokážou vyrobit například nádherné kraslice uháčkované z krajky či velikonoční vejce upečená z perníku.
K tradici patří samozřejmě klasické barvení či všelijaké dekorování vařených vajíček, protože (podobně jako pro naše dávné předky) jsou vejce symbolem jara, nového života, plodnosti a úrody. Chlapci je dostávají jako odměnu za vyšlehání dívek pomlázkou.
Beránek
Co by to bylo za Velikonoce bez beránka z třeného nebo tvarohového těsta a mašlí na krku? Velikonoční beránek na slavnostně prostřený stůl prostě neodmyslitelně patří.
Podobně jako vajíčka, má i beránek vazbu na původní pohanské rituály, ale byl důležitým symbolem taktéž pro židovskou tradici. Beránek představuje člena Božího stáda, jehož pastýřem je sám Bůh.
Křesťanství pak beránka přijalo jako symbol oběti Ježíše Krista, který se nechal ukřižovat, aby spasil duše nás všech. Beran jako takový byl v dávných dobách obřadním jídlem. Ale údajně proto, že maso (beran) bylo drahé, přešlo se postupně od masa k beránkům z pečiva a tato tradice se uchovala až do dnešních časů.
Zajíček
Symbol zajíčka byl do našich Velikonoc tak trochu importován z Německa. Lépe řečeno přes kulturu dávných Keltů se dostal ke Germánům a od Germánů se rozšířil po celém Německu a počátkem 20. století přišel zajíc i k nám.
Pro Kelty byl zajíček obřadním zvířetem, které mělo pomáhat keltské bohyni jara – Ostaře. Z jejího jména je také odvozen německý název Velikonoc – Ostern a velikonoční zajíc – Osterhase.
Podle jiných tradic se zase zajíc na jaře běžně pohyboval blízko lidských stavení, kde hledal něco k snědku, proto lidé přijali zajíčka jako symbol jara a posléze i Velikonoc.
Zajíce najdeme také v křesťanské kultuře. Zmiňuje se o něm i Bible, ve které je toto zvířátko zařazeno mezi „moudřejší nad mudrce“ a má symbolizovat pokoru a skromnost. Tradice velikonočních zajíčků je tak o něco starší než pečení beránka.
Stejně jako je to mu u vajíček, má i velikonoční zajíc ztělesňovat plodnost, radost ze života a sílu budící se přírody.
U našich západních sousedů se také dodnes dochovala zejména u dětí oblíbená tradice, kdy zajíček v noci všude po domě či zahradě roznese a poschovává velikonoční vajíčka.
Děti je pak druhý den ráno hledají a sbírají. V našich končinách se zajíček nakonec ujal spíše jako efektní a roztomilá dekorace, která prostě k jaru neodmyslitelně patří. A děti zase milují velké čokoládové zajíce, které dostanou jako výslužku za pomlázku.
Řehtačky
Malé i velké kluky sešikované do špalíru s řehtačkami nebo trakaři v rukou procházející vždy v přesně dané hodiny ulicemi a dělající obrovský rámus, ty už na Velikonoce jen tak leckde nepotkáte. Tato tradice řehtaček se u nás zachovala spíše už jen na vesnicích a malých městech.
Odkud se chození s řehtačkami a klapačkami vzalo? Při večerní mši konané na Zelený čtvrtek se naposledy rozezní a poté až do Bílé soboty zcela odmlčí kostelní zvony. Říká se, že na tu dobu zvony „odletěly“ do Říma. Zvuk zvonů jinak běžně svolával lidi na mši.
A právě rámus způsobený dřevěnými řehtačkami a klapačkami měl zvony nahradit a svolávat k bohoslužbám místo nich. Klapání a řehtání řehtaček mělo být dle křesťanské tradice také symbolickým vyháněním Jidáše.
První obchůzka s řehtačkami začíná na Velký pátek v šest hodin ráno, další je v poledne a dále ve 3 hodiny odpoledne, kdy měl na kříži zemřít Ježíš Kristus. Na Bílou sobotu pak lidí s řehtačkami vyrážejí už v půl páté ráno a naposledy pak v 10 hodin dopoledne. Za tuto “službu” od lidí ve vesnici dostávají vajíčka či peníze.
Velikonoční symboly – zajímavosti
Dalším oblíbeným symbolem Velikonoc je velikonoční vajíčko. Velikonoční vajíčko je symbolem nového života a vzkříšení a předpokládá se, že ho poprvé použili první křesťané, aby znázornili vzkříšení Ježíše Krista. Předpokládá se také, že vajíčka se dávala jako dárky v jarním období, aby symbolizovala plodnost a nový život.
A konečně velikonoční lilie je krásná květina, která se stala oblíbeným symbolem Velikonoc. Velikonoční lilie je symbolem čistoty, nevinnosti a naděje a v době Velikonoc ji často vídáme zdobit kostely a domy.
Velikonoce ve světě
Velikonoce jsou jedním z nejoblíbenějších svátků na celém světě a slaví se v mnoha zemích s různými tradicemi. Tento svátek se v mnoha zemích a kulturách slaví různě, jak?
Ve Spojených státech se Velikonoce slaví tradičním košíkem naplněným sladkostmi, marshmallow peeps a čokoládovými vajíčky. Rodiny se scházejí, aby společně obarvily vajíčka natvrdo a uspořádaly hon na vajíčka. V kostelech se také konají velikonoční bohoslužby a v některých oblastech se pořádají průvody a vajíčkové hody.
Ve Spojeném království se Velikonoce slaví tradiční velikonoční nedělní pečínkou a klasickými horkými buchtami. Na Velký pátek se po celé zemi koná mnoho průvodů a akcí. Nejoblíbenější je londýnský velikonoční průvod, kde se lidé oblékají do svých nejlepších velikonočních kostýmů.
Ve Francii se Velikonoce slaví účastí na mši o Velikonoční neděli a den před ní. Na Velikonoční pondělí dostávají děti čokoládová vajíčka a zdobené velikonoční košíky. V některých regionech se peče tradiční velikonoční koláč, o který se dělí rodina a přátelé.
V Německu se Velikonoce slaví tradičním hledáním velikonočních vajíček a hostinou. Na Velikonoční neděli se v mnoha kostelech konají zvláštní bohoslužby a po celé zemi se konají velikonoční trhy. Děti dostávají velikonoční košíky naplněné čokoládovými vajíčky, sladkostmi a drobnými hračkami.
V Řecku se Velikonoce slaví tradiční hostinou a průvodem se svíčkami na Bílou sobotu. Na Velikonoční neděli dostávají děti pestrobarevná vajíčka a od vesnického kněze čokoládová vajíčka. Na Velikonoční pondělí se koná průvod a tradiční hostina na oslavu Ježíšova vzkříšení.
V Brazílii se Velikonoce slaví tradiční hostinou s pečeným jehněčím masem a dalšími pokrmy. Na Velikonoční neděli se konají průvody s vyzdobenými vozy a dětem se rozdávají velikonoční vajíčka. Na Velikonoční pondělí se koná pouliční průvod a ohňostroj.
Ať už se nacházíte kdekoli na světě, Velikonoce jsou časem, kdy se rodiny setkávají a oslavují Ježíšovo vzkříšení. Je to čas, kdy si připomínáme důležitost víry, rodiny a lásky.
Publikováno: 9. 2. 2023
Dlouhodobě se zabýváme tvorbou kvalitních článků, receptů a užitečných návodů. Klademe si za cíl srozumitelnost, poutavost a co největší přínos čtenáři. Naše návody a recepty jsou inspirací pro všechny, kdo chtějí žít zdravě a zároveň poznat svůj vnitřní svět i svět kolem sebe.
Více
