9 postřehů ze světa čajů
Čaj je jedním z nejoblíbenějších nápojů na světě. Je to nápoj s neuvěřitelně bohatou historií, která sahá několik století do minulosti. Čaj si oblíbily kultury po celém světě, od starověké Číny až po moderní čajovny. Jaké jsou postřehy ze světa čajů?
Podle odhadů se denně vypijí 2 miliardy šálků čaje. Konzumuje se v mnoha různých podobách a stylech. Existují stovky druhů čaje, z nichž každý má svou jedinečnou chuť a vůni.
Nejoblíbenějším druhem je černý čaj, následuje zelený a bílý čaj. Stále větší oblibě se těší také bylinné čaje, které neobsahují kofein a mohou nabídnout řadu zdraví prospěšných látek.
Bez ohledu na to, zda je člověk spáč, nespavec, sportovec, lenoch, vystresovaný manažer, jogín či vyznavač zenového klidu, nad šálkem čaje dokáže vypnout, nebo se naopak nakopnout. Čaj je totiž nápojem pro každého. Proč?
Čaj umí být vším: zažene žízeň, povzbudí, uklidní, zahřeje i ochladí, potěší smysly i pošramocenou duši. A ještě do těla dodá potřebné antioxidanty a minerály.
O čajích, jejich původu, zpracování, jejich přínosech i správné přípravě už byly popsány stovky stránek. Možná přesto existují zajímavosti, o kterých se tak často nemluví. Jaké to jsou?
Kořeny čaje v Evropě
Čaj byl v Evropě zpočátku naprosto luxusní komoditou dostupnou jen zámožnějším vrstvám obyvatel. Do Evropy se začal dovážet z Asie teprve od počátku 17. století, a to na portugalských a holandských obchodních lodích.
Ovšem taková přeprava byla drahá a navíc jedna taková plavba trvala příznivé konstelace cca jeden rok.
Aby se navíc čaj po cestě neznehodnotil, museli obchodníci vyřešit jeho správné balení, které mělo surovinu ochránit před poškozením.
Sušené lístky čaje se tak tenkrát dovážely v obrovských dřevěných bednách, ze kterých se pak čaj rozprodával tzv. na váhu a anonymně.
Zpočátku neexistovaly žádné samostatné značky čaje jako dnes. A že se jednou bude čaje kupovat v pytlíku, na to tehdy rozhodně nikdo ani nepomyslel.
Sypaný, nebo porcovaný čaj?
Je sypaný čaj skutečně lepší než ten porcovaný v pytlících? Na tuto otázku snad nikde neexistuje jednoznačná odpověď a názory se zde často naprosto rozcházejí.
Podle českých statistik (nepřekvapivě) stále ještě víc než 80 % lidí sáhne raději po praktickém pytlíkovém čaji.
Kdežto např. v sousedním Německu je tento poměr mnohem vyrovnanější. Podle údajů Německé čajové asociace dává sypanému čaji přednost asi 60 % lidí a „jen“ 40 % upřednostňuje čaj v sáčcích.
Sypaný čaj se jeví být kvalitnější v tom smyslu, že obsahuje přímo celé čajové lístky. Jen se musí nechat louhovat o něco déle, aby se z nich do nápoje dostalo to pravé intenzivní aroma.
Navíc u sypaného čaje kupovaného ve speciálním obchodě, jsou lístky čaje nasypány ve skleněných dózách, kde si lze před nákupem každý z čajů nejen náležitě prohlédnout, nýbrž i ovonět.
Porcovaný čaj někteří odsuzují s tím, že sáčky nemají s kvalitním čajem nic společného, že se do něj dostanou jen zbytky, které zůstaly po zpracování čaje sypaného, tj. rozmělněné lístky a čajový prach.
To možná platí jen u skutečně levných čajů. Pokud si člověk vybere solidní a osvědčenou značku čaje, zklamán nebude.
Z těch celosvětově známých výrobců černých, zelených a ovocných čajů se jedná např. o Basilur, Ahmad Tea, English Tea Shop nebo Biogena (řada čajů Majestic). Z bylinkových čajů má dobré jméno Tipson Tea, Allnatura, Sonnentor nebo česká Apotheke či Grešík.
Benefitem u porcovaných čajů je skutečně nadmíru pohodlná příprava, žádné zdlouhavé lovení zatoulaných čajových lístků z konvice nebo vyklepávání a čištění sítek.
Kdo stojí za porcovaným čajem?
Za jakéhosi předchůdce čajového sáčku by se mohla považovat dobře známá kovová „vajíčka“ na řetízku sloužící k vylouhování porce sypaného čaje. Pro přípravu šálku sypaného čaje se používají dodnes.
Ovšem prvotní myšlenku balit určité množství čaje přímo do sáčku, vynesl na světlo obchodník Thomas Sullivan, který jako první připravil vzorky čaje do malých hedvábných pytlíčků a poslal je v roce 1908 svým zákazníkům do New Yorku.
Spotřebitelé místo toho, aby čaj z pytlíčku vysypali, jej prý tenkrát omylem připravili tak, že neotevřené sáčky čaje rovnou vylouhovali. Ovšem zároveň byli takto pohodlnou přípravou čaje naprosto uchváceni. Nově už tak požadovali dodávat čaj výlučně v sáčcích.
Jen jemné hedvábí sáčku časem nahradila hrubší a účinnější gáza, později celulóza. Dnes si lze porcovaný čaj koupit dokonce v sáčcích z umělohmotných – z plastu –, jež ovšem vzbuzují nemalou kontroverzi.
To kvůli potenciálnímu riziku mikro- a nanoplastů, které se ze sáčku mohou po zalití horkou vodou uvolňovat přímo do nápoje.
Jedna rostlina, dva druhy čaje
Černý i zelený čaj pocházejí z téže rostliny – čajovníku čínského. Teprve až po sklizni se rozhodne o osudu lístků čajovníku. Zda z nich vznikne zelený, nebo černý čaj. Rozhodujícím kritériem je v tomto případě totiž další zpracování.
Černý čaj prochází procesem fermentace, naopak u zeleného čaje tento proces, při kterém by došlo k oxidaci čajových lístků, odpadá.
Tak vzniká charakteristická chuť zeleného čaje. Taktéž lístky zeleného čaje si nadále zachovávají svou zelenou barvu.
Echt čaj
Kdo si chce pochutnat na „pravém“ neboli skutečně „echt“ čaji, potom je musí zabrousit do Asie a Indonésie. Neboť ty nejlepší a pravé čaje pochází převážně z výrazně zemědělsky založených oblastí Číny, Indie, Keni, Srí Lanky a Indonésie.
Velké množství zeleného čaje se například pěstuje a sklízí na malajském poloostrově, kde jsou známé a také skutečně dechberoucí čajové plantáže na Cameron Highlands ve státě Pahang.
Správná příprava je důležitá
U čajových lístků se uvolní to nejlepší aroma, jen pokud se dodrží správná příprava. Vedle množství čaje, teploty a stupně tvrdosti vody hraje rozhodující roli doba louhování.
Například silné černé čaje jako assámský nebo cejlonský snesou tvrdší vodu mnohem lépe než jemné, spíše „lehčí“ čaje jako je Darjeeling z jarní sklizně (first flush).
U těchto jemných čajů se totiž někdy při zalití příliš tvrdou vodou vytvoří na čaji i stěnách šálku olejový, tmavě mastný film, kterému čajoví profíci říkají „tea scum“, což se dá do češtiny volně přeložit jako čajová pěna, povlak či usazenina.
Příprava zeleného čaje je věda
Alespoň to mnoho lidí tvrdí. Znalci čaje doporučují vodu přivést do bodu varu, nechat ji cca pět minut zchladnout na nižší teplotu a teprve pak čaj zalít, aby se v čaji nezničili cenné fenoly (katechiny, tj. aktivní látky nacházející se v zeleném čaji, které mají antioxidační a protizánětlivé účinky).
Mnozí odborníci varují, že pokud by se lístky spařily vařící vodou, narušilo by to jejich citlivou strukturu a čaj poté zhořkne. Proto se často doporučuje zalévat zelený čaj vodou zchladlou minimálně na 70 až 80 °C.
Naproti tomu černý čaj se bez problému může zalít vařící vodou.
Nechat lístky plavat
Při louhování čaje by měly čajové lístky v konvici „plavat“. Mít kolem sebe dostatek prostoru, aby se z nich mohly do vody uvolnit všechny látky, třísloviny a aromata.
To ovšem běžně dostupná vajíčka, nádobky či zacvakávací sítka na louhování čaje často neplní, neboť čaj je v nich napěchován příliš natěsno.
Pokud se jedná o takový druh čaje, který obsahuje mnoho éterických olejů (např. bylinkové čaje, máta), měla by být konvice při louhování zakryta pokličkou, aby se nepřišlo o cenné aroma.
Jak na skladování čaje
Pokud má čaj vydržet co nejdéle v perfektní kondici, je důležité jej uchovávat v temnu, suchu a chladu. Protože většina druhů čajů je dost citlivá, neměl by se čaj přechovávat např. v blízkosti aromatického koření.
Jinak hrozí riziko, že čaj do sebe všechny přítomné vůně absorbuje a tím se ovlivní jeho aroma.
Pro uskladnění (nejen) sypaného čaje jsou tak ideální plechové dózy, ve kterých čaj nevyčichne a které dovnitř nepustí vlhkost ani pachy z okolí.
Publikováno: 8. 3. 2023
Dlouhodobě se zabýváme tvorbou kvalitních článků, receptů a užitečných návodů. Klademe si za cíl srozumitelnost, poutavost a co největší přínos čtenáři. Naše návody a recepty jsou inspirací pro všechny, kdo chtějí žít zdravě a zároveň poznat svůj vnitřní svět i svět kolem sebe.
Více
