Sjednocení energie Nebe a člověka
Dnešní k duchovnu se obracející doba nachází stále větší potěšení v moudrosti Dálného východu. Pomalu se stalo přirozeným, že nás provází šálek čaje, obraz tichých skal či prosté tahy kaligrafického štětce chvílí zklidnění a usebrání mysli.
Avšak možná právě vzdálenost, snad prostorová, snad myšlenková, halí hlubší jádro asijských nauk, jakou je třeba taoismus, do mlžného oparu. Stojí však zato proniknout skrze závoj a odhalit jeho myšlenky. Pojďme alespoň zkusit společně nadzdvihnout jeden z jeho cípů…
Velké Wu-ťi (Bez rozdělení) nabylo v sobě klidu tak velkého, až musel nastat pohyb. Vznikl Yin a Yang. V tomto momentě všeobsažného Tai-ji (Velká krajnost) se oddělilo Nebe od Země. Země zrodila čtyři směry, ty vytvořily Osm trigramů. Zem tak zůstává v moci yinové osmičky. Yangové Nebe ovládá Sedm hvězd. Vládce nebes – Nefritový císař řídí své území skrze souhvězdí Velkého vozu tvořeného Sedmi hvězdami.
Uprostřed, mezi Nebem a Zemí stojící člověk bývá unášen silou yinyangových sil, ne často však s nimi zůstává v harmonii. A právě pro účel sjednocení energie Nebe a člověka vytvořili taoističtí mistři sestavu Tai-ji Sedmi hvězd.
Jaký je mýtus o oddělení nebe a země?
Jednou z forem archetypu pádu z milosti v Číně je příběh o oddělení rodičů světa, Nebe a Země. Motiv oddělení světových rodičů se objevuje v mnoha mýtech o stvoření světa, jako například v mýtu o Uranovi a Gaii v Řecku a o Gebovi a Nutovi v Egyptě.
V čínském mýtu byly Země a Nebe k sobě pevně připoutány, když Čchiouova vzpoura způsobila zkaženost lidí a nejvyšší bytosti nezbylo nic jiného než dát pokyn bohům Čungovi a Li, aby spojení mezi oběma světy přerušili. Od té doby byli lidé od svých bohů odděleni.
8 trigramů
Bāguà (八卦) se obvykle překládá jako „osm trigramů“. Jedná se o soubor osmi různých kombinací tří řádků, přičemž každý řádek se objevuje buď v přerušované, nebo nepřerušované podobě. Trigramy odpovídají nesčetným souborům pojmů v čínském myšlení, od prvků, rodinných vazeb, anatomie, chutí, přírodních dějů atd.
Uprostřed se obvykle objevuje symbol tàijí (太極), což doslova znamená „velké ultimáty“, představující protikladné síly Yīn (陰) a Yáng (陽), z nichž Osm trigramů vzešlo.
Každý z trigramů také odpovídá jednomu taoistickému nesmrtelnému:
- ☰, Qián (乾); Han Xiang Zi (韓湘子), patron flétnistů. Praktikant taoistické magie pod vedením Lü Dongbina. Často nosí flétnu.
- ☱, Duì (兌); Zhongli Quan (鍾離權), křísí mrtvé a proměňuje kameny ve stříbro a zlato. Často nosí vějíř.
- ☲, Lí (離); Lü Dongbin (呂洞賓), tchangský učenec a básník, který se podle záznamů dožívá 220 let. Často nosí meč jiàn.
- ☳, Zhèn (震); Cao Guojiu (曹國舅), patron herectví a divadla. Často drží nefritové tabulky nebo klapku.
- ☴, Xùn (巽); He Xiangu (何仙姑), ženská nesmrtelná, vystoupila na nebesa za dynastie Tang. Často nosí léčivý lotosový květ, nástroj sheng, bambusovou naběračku nebo muší metličku.
- ☵, Kǎn (坎); Li Tieguai (李鐵拐), dobrotivá k chudým, nemocným a potřebným. Často nosí kalabasu a/nebo železnou berlu.
- ☶, Gèn (艮); Zhang Guolao (張果老), okultista-alchymista. Často nosí rybí buben.
- ☷, Kūn (坤); Lan Caihe (藍采和), patron květinářů a zahradníků. Často nosí květinový koš.
Bāguà (八卦) neboli „osm trigramů“ se někdy objevuje na zbraních. Objevují se především na čínských rovných mečích, jiàn (劍), v podobě inkrustací v čepeli nebo na hlavici. Takovým mečům často říkáme taoistické jiàn, protože se na nich často hojně používají taoistické obrazy.
Protože osm trigramů je v čínské kultuře tak všudypřítomných, nelze o jejich vzhledu na zbrani často nic rozumného říci. Symboly byly používány na čchingských císařských vlajkách, stejně jako povstaleckými skupinami, které proti nim bojovaly. Přítomnost Osmi trigramů na šavli tedy neřekne nic jiného, než že je velmi kulturně čínská.
Sestava Tai-ji Sedmi hvězd
Do Čech ji před pěti lety přivezl z Číny mistr Zhai Hong Yin. Říká o ní: „Pohyby sestavy jsou utvářeny tak, aby uváděly v soulad yinyangové proměny uvnitř a vně člověka skrze ovlivnění toku Qi ve 12 orgánových a 7 mimořádných drahách.
Právě zvláštnost práce s mimořádnými drahami řadí tuto sestavu do kategorie Tai-ji qi-gong. Lidé pečlivě cvičící Sedm hvězd po 6-12 měsíců vnímají na sobě první výsledky, cítí se lépe, protože pohyby tlačí Qi v meridiánech do oběhu a tím uzdravují vnitřních Pět prvků (orgánové okruhy).
Nebeských Sedm hvězd s sebou nese ještě jeden význam svého názvu. Tak jako evropská astrologie, i taoistické učení tvrdí, že člověka bezprostředně ovlivňuje 7 nejbližších nebeských těles – Měsíc a Slunce jako Yin a Yang a hvězdy Pěti prvků: hvězda vody – Merkur, hvězda dřeva – Jupiter, hvězda země – Saturn, hvězda kovu – Venuše a hvězda ohně Mars.
Vzájemné působení pěti prvků
Teorie pěti prvků tvrdí, že svět se mění v závislosti na vztazích, které vytvářejí nebo překonávají pět prvků. Generování a překonávání jsou komplementární procesy – jin a jang – teorie pěti prvků.
Generující interakce
Generující interakce pěti prvků se podobají vztahu početí, těhotenství, zrození a výchovy mezi matkou a dítětem. Takové dvojice prvků jsou hluboce spjaty a společně znamenají úspěch a štěstí.
Pěti generujícími interakcemi jsou pohánění, formování, uchovávání, nošení a krmení:
- Dřevo pohání oheň.
- Oheň tvoří zemi (sopky, popel atd.).
- Země obsahuje kov.
- Kov přenáší vodu (vědra, potrubí atd.).
- Voda živí dřevo (stromy, rostliny atd.).
Překonávání interakcí
Překonávací interakce pěti živlů jsou jako nepřátelské akty mezi dvěma stranami ve válce.
Pět překonávacích interakcí je tavení, pronikání, oddělování, pohlcování a hašení:
- Oheň taví kov.
- Kov proniká dřevem (sekání, řezání, vrtání, přibíjení, šroubování).
- Dřevo odděluje zemi (kořeny stromů rozbíjejí půdu/skálu).
- Země pohlcuje vodu.
- Voda hasí oheň.
Generující procesy podporují vývoj, zatímco překonávající procesy vývoj řídí. Podporováním a omezováním dochází k harmonizaci systémů a udržování rovnováhy.
Qi Gong – Čchi-kung
Qi Gong, vyslovovaný jako „čchi-kung“, je vnitřní proces, který má vnější pohyby. Čchi znamená „životní síla“, energie, která pohání naše tělo a ducha. Gong je výraz znamenající práci nebo shromažďování. Čchi-kung dohromady znamená formu pohybu a mysli využívající záměr a vědomí k vedení čchi, aby čchi fungovala.
Čchi-kung se často označuje jako ‚vnitřní‘ část tai-či. Jeho fyzický projev je charakterizován nehybnými pohyby, které se opakují určitý početkrát, například třikrát, šestkrát nebo devětkrát.
Čchi je tedy druh energie, díky které se cítíme živí a která nám pomáhá prožívat emoce. Tradiční teorie čchi-kungu říká, že se můžeme soustředit na nějaký pocit, emoci, část těla, pojem nebo cíl a že naše čchi neboli energie jde tam, kam ji naše mysl pošle.
Cvičení stejného pohybu stále dokola stimuluje svaly, kosti, srdce, dýchání a další funkce v těle, jak ukazuje teorie čchi-kungu.
Yin a Yang
Tchaj-ťiou symbolizuje jin-jang, známý také jako „symbol jin a jang“ nebo „symbol nejvyššího“. Taijitu je kruh rozdělený na dvě poloviny zakřivenou čarou. Horní polovina je bílá a představuje jang, zatímco spodní polovina je černá a představuje jin.
Taijitu je také znázorněním způsobu, jakým na sebe jin a jang vzájemně působí. Jin a jang jsou vždy ve stavu pohybu, neustále se pohybují a mění. V jin je kousek jang a v jang je kousek jin.
Jin a jang jsou ve všem, co tvoří vesmír, včetně Slunce (aspekt jang) a Měsíce (aspekt jin). Tyto dvě síly jsou v neustálém protikladu, ale zároveň se navzájem potřebují, aby si udržely dynamickou rovnováhu. Jin-jang je přítomen ve dne i v noci, v teple i chladu, v ohni i ve vodě. Všechny tyto věci nemohou existovat bez opozice. Jin a jang jsou přítomny také v pěti prvcích čínské filozofie: dřevo, oheň, země, kov a voda.