Proč se slaví advent
Zapálená svíčka na ozdobeném věnci z chvojí, vůně pečených perníčků i svařeného vína, shánění dárků, ale také shon, stres a všudypřítomná reklamní masáž ze strany obchodníků, kteří už od začátku listopadu nevynechají žádnou příležitost, jak nás zlákat k neřízeným nákupům. I tak může vypadat adventní doba v současnosti. Odkud se ale tradice adventu vzala, proč jej slavíme a co k němu neodmyslitelně patří?
Jako advent označujeme dobu cca 4 týdnů před vánočními svátky. Je to jakási doba očekávání Vánoc a přípravy na ně. Samotné slovo advent jsme převzali z latiny a znamená příchod. V pojetí dnešních křesťanských Vánoc znamená dobu radostného očekávání příchodu Ježíše Krista.
Ovšem úplně původně měl výraz advent pouze obecný význam a používal se jako označení pro slavnostní návštěvu císaře v podřízeném městě.
Teprve v 5. století se objevil mnich Kassián, které slovo advent poprvé použil v souvislost s označením Kristova příchodu v těle (narození Pána Spasitele).
Ne každý si také možná uvědomuje, že tradice adventu zakořenila nejen u nás, ale i v ostatních zemích, právě až s nástupem křesťanství. První zmínky o oslavě adventu pocházejí z konce 4. století ze Španělska. V Evropě lidé slaví advent cca od 12. – 13. století, kdy se postupně rozšiřoval a přišel i do našich zemí.
Advent v historii „obyčejných lidí“
Nesmíme zapomínat, že již naši pohanští předkové považovali Vánoce za důležité období, ačkoli důvod k oslavám pro ně nebyl příchod Spasitele, ale jednalo se o oslavu zimního slunovratu 21. prosince. Tedy šlo také o oslavu zrození – opětovného zrození světla.
Pro obyčejné smrtníky byl advent také časem zklidnění. Po náročném roce skončily všechny těžké zemědělské práce a lidé si konečně mohli dopřát fyzický odpočinek. Dřinu na poli vyměnili za teplo svých domovů, kde se věnovali činnostem jako draní peří, předení, tkaní, šití apod.
Bez zajímavosti nezůstává ani fakt, že advent pro naše předky symbolizoval také důležitou dobu půstu. A to nejen v jídle, ale i v chování. Nekonaly se žádné vesnické zábavy, veselice, svatby ani hody. Zakázán byl tanec i zpěv. Místo jídla se lidé věnovali rozjímání.
Advent a současnost
I v dnešní uspěchané době mnozí z nás vnitřně cítí, že doba adventu má být pro naše tělo i duši časem vnitřního zklidnění. Vidíme to i v přírodě. Vše utichá a chystá se k zimnímu spánku.
Ačkoli ze všech stran sílící marketingová masáž obchodníků se nás snaží přesvědčit, že Vánoce jsou dnes hlavně o dárcích a snaží se nás udržovat v aktivitě, stresu a shonu, nenechte se zviklat.
Kdo chce, může si užít adventní čas stejně v poklidu jako naši předkové. Každou adventní neděli zapálíme jednu svíčku na věnci a dopřejeme si chvíle odpočinku a času sami se sebou.
Mimochodem, věděli jste, že svíčka je vlastně geniální vynález? Však už jedna zapálená svíčka v interiéru nás dokáže naladit na zcela jinou vlnu. A k Vánocům svíčky rozhodně patří. Jestli se chcete o mystériu svíček dozvědět víc, podívejte se také na starší článek Pestrá historie svíček.
Jak se stanovuje doba adventu
Advent zahrnuje dobu čtyř týdnů před Štědrým dnem, počínaje první adventní nedělí, kterou zároveň začíná nový liturgický, tedy křesťanský rok.
Poslední adventní neděle je vždy neděle před 25. prosincem. Od ní se odvíjí stanovení data pro první adventní neděli. Štědrovečerní půlnocí advent končí.
Původně ale advent trval celých osm týdnů. Čtyřtýdenní období adventu se pojí se symbolikou Kristova kříže, který se rozpíná do čtyř stran, a tento počet byl zaveden až později.
Přesný počátek adventu je tedy pohyblivý, protože 25. prosinec vychází každý rok na jiný den v týdnu, proto i první adventní neděle má každý rok jiný datum. Někdy vychází už na konec listopadu, jindy až na prosinec. Např. letos vychází první adventní neděle na 1. prosince, což je dokonalý stav. Poslední – čtvrtá – pak na 22. prosince.
Vánoční doba končí svátkem Křtu Páně, který připadá vždy na neděli po 6. lednu, který známe jako svátek Tří králů, pro křesťany je to však důležitý den oslavy Zjevení Páně.
Čtyři adventní neděle
Každá adventní neděle se nějak jmenuje. Železná, bronzová, stříbrná a zlatá. Železná je první, zlatá ta poslední. Tyto názvy se pro jednotlivé adventní neděle vžily ale nejen z duchovních důvodů, lež pouze z ryze materialistického zájmu obchodníků.
Označení od železa po zlato má symbolizovat rostoucí předvánoční tržby obchodníků. Je také běžné, že během adventních nedělí (i na zlatou neděli) jsou obchody normálně otevřené, aby toho mohli lidé využít k nákupu dárků.
Chceme-li se ale oprostit od nákupního šílenství a zaměřit se na skutečnou podstatu adventu, znamená to, že na první adventní neděli proběhne v domácnosti nezbytná první příprava na vánoční svátky:
- Začínáme péct vánoční cukroví,
- rozvěšujeme vánoční výzdobu
- a také zapalujeme první svíčku na adventním věnci.
Tradice, bez kterých by advent nebyl advent
Nedílnou součástí adventního času bylo odjakživa mnoho tradic. Některé z nich se dodržují i dnes.
Patří sem mimo jiné adventní věnec, adventní kalendář, trhání „barborek, Mikuláš i dávání dárků na Štědrý den.
Adventní věnec – zajímavosti
Adventní věnce jsou tradičním křesťanským symbolem období adventu, tedy čtyř týdnů před Vánocemi. Tento symbol naděje a očekávání příchodu Krista má dlouhou historii a je s ním spojeno několik zajímavých skutečností. Zde je několik zajímavých faktů o adventním věnci.
- Adventní věnec je tradičně vyroben ze stálezelených větví a obvykle obsahuje čtyři svíčky. Čtyři svíčky představují čtyři týdny adventu a stálezelené dřevo symbolizuje věčný život.
- První svíčka se zapaluje první adventní neděli a každá další svíčka se zapaluje během následujících tří týdnů. Barvy svíček se mohou lišit, ale obvykle jsou fialové a růžové, které představují radost, naději a očekávání.
- Kruhový tvar věnce symbolizuje věčnost a nekonečnost Boží lásky. Říká se také, že představuje trnovou korunu, kterou měl Ježíš na hlavě během svého ukřižování.
- Adventní věnec se často zdobí cesmínou, břečťanem a šiškami, které symbolizují čtyři roční období a koloběh života. Často se také zdobí zvonky, stuhami a dalšími svátečními dekoracemi.
- Ve Švédsku je adventní věnec známý jako „Julbukk“, což znamená „vánoční koza“. Jedná se o tradiční symbol tohoto období a v adventním období ho lze vidět na výzdobě po celé zemi.
Adventní kalendář – zajímavosti
Adventní kalendář je zvláštní způsob, jak odpočítávat dny vánočního období. Tato tradice existuje již od poloviny 19. století a je smysluplným způsobem oslavy svátků. Zde je několik zajímavých faktů o adventních kalendářích, které jste možná nevěděli.
Nejstarší adventní kalendáře byly vyrobeny z papíru a v některých případech byly naplněny čokoládou. Nejstarší známý papírový adventní kalendář byl vydán v roce 1908 a obsahoval 24 barevných obrázků souvisejících s Vánocemi. Obrázky se měly vystřihnout a nalepit na desku, aby vznikla sváteční scéna.
Nejoblíbenějším typem adventního kalendáře je čokoládový adventní kalendář. Čokoládové bonbony jsou obvykle ve tvaru Santy, andělů a dalších postaviček souvisejících s Vánocemi. Čokoládové bonbony jsou obvykle vyrobeny z mléčné, hořké nebo bílé čokolády a často jsou plněny dalšími pochoutkami.
Adventní kalendář je spojen s křesťanskými tradicemi, ale slaví ho i lidé jiných vyznání. Odpočítávání do Vánoc je časem radosti a očekávání a mnoho lidí používá adventní kalendář k oslavě tohoto období.
Adventní kalendáře se vyrábějí ve všech tvarech a velikostech. Některé jsou vyrobeny ze dřeva, jiné z papíru a některé mají dokonce tvar vánočního stromku. Některé adventní kalendáře jsou naplněny hračkami nebo jiné mohou obsahovat náboženské symboly.
Adventní kalendáře jsou zábavným a smysluplným způsobem oslavy vánočních svátků. Mohou být vlastnoručně vyrobené nebo zakoupené v obchodě a mohou být naplněné čokoládou, hračkami nebo jinými zábavnými předměty. Ať už se rozhodnete slavit toto období jakkoli, adventní kalendář je skvělý způsob, jak si svátky ještě více ozvláštnit.
Zdroje:
- Adam, Adolf, 1998: Liturgický rok : historický vývoj a současná praxe, Praha : Vyšehrad, 1998
- Večerková, Eva 2010: Evropské Vánoce v tradicích lidové kultury, Praha : Vyšehrad
- Vavřinová, Valburga 2003: Malá encyklopedie Vánoc, Praha : Libri
- https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/proc-se-slavi-advent-adventni-nedele
- https://cs.wikipedia.org/wiki/Advent
- https://www.frydlantsko.eu
Publikováno: 1. 2. 2023
Dlouhodobě se zabýváme tvorbou kvalitních článků, receptů a užitečných návodů. Klademe si za cíl srozumitelnost, poutavost a co největší přínos čtenáři. Naše návody a recepty jsou inspirací pro všechny, kdo chtějí žít zdravě a zároveň poznat svůj vnitřní svět i svět kolem sebe.
Více
