Přírodní antibiotikum – co zkusit lichořeřišnici

Lichořeřišnice patří mezi oblíbené popínavé rostliny, které v létě ozdobí nejeden balkon či terasu svými žlutooranžovými až červenými kvítky. Ovšem tato krásná květina nám pomůže nejen se zkrášlením okolí či s procvičením našich mluvidel při snaze vyslovit její název bez zadrhnutí. Květy, listy, plody i semena rostliny jsou jedlé a látky v nich obsažené fungují jako antibiotikum.

Podívejte se, jaké má lichořeřišnice účinky, čím vším dokáže překvapit a jak ji můžete využít v kuchyni. Někdo ji lidově nazývá jen řeřichou, ale tohle pojmenování je zavádějící. Botanicky patří rostlina k čeledi lichořeřišnicovitých, takže je to zkrátka lichořeřišnice nebo latinským názvem Tropaeolum.

Poetický název jí vymysleli Němci, kteří lichořeřišnici znají pod jménem Kapuzinerkresse, což bychom mohli volně přeložit jako „kapucínská řeřicha“. Kvítek rostliny svým tvarem kalicha připomínal lidem kapuci pláště, kterou nosili příslušníci řádu kapucínů.

Rodnou hroudu má lichořeřišnice v Jižní a Střední Americe, v tropickém pásmu na severu kontinentu, odkud se v 17. století díky zámořským výpravám přivezla do Evropy a zbytku světa. Jelikož svou chutí připomínala řeřichu, dali jsme jí název lichořeřišnice.

Lichořeřišnice jako pomocník v zahradě

Rostlina patří mezi oblíbené popínavé letničky, které zkrášlí nejednu zahradu a terasu. Ne každý ale ví, že lichořeřišnice je také jednou z rostlin, které poslouží jako ochrana ostatních rostlin před mšicemi. Sama lichořeřišnice totiž na sebe mšice přitahuje a odlákává je pryč od ostatních plodin.

Její vůně také odpuzuje mravence a některé druhy hlemýžďů, takže si ji určitě vysaďte tam, kde chcete svou úrodu, plody či rostliny ochránit před těmito škůdci. Říká se také, že lichořeřišnice vysazená pod ovocnými stromy pozitivně ovlivňuje jejich růst a plodnost.

Bojovnice proti zánětům i černé magii

Původní obyvatelé v Peru, Kolumbii i Ekvádoru velmi dobře znali léčivé účinky lichořeřišnice. Nejenže její listy používali k hojení ran, ale např. indiáni v Peru si z květů lichořeřišnice vyráběli náhrdelníky a nosili je na krku jako ochranu před černou magií, uřknutím a proti dobytčímu moru.

Když se rostlina dostala do Evropy, začali její léčebné účinky zkoumat místní lékaři. Jakmile bylo vědecky potvrzeno, že rostlina má výrazné antibiotické účinky a urychluje léčbu, a to zejména při onemocnění ledvin a močových cest, začal se z ní mimo jiné vyrábět lék na urologické potíže.

Jako přírodní antibiotikum pomáhá bojovat proti bakteriím a posiluje imunitní systém.

Lichořeřišnice pomáhá při léčbě nachlazení, při kašli, bolestech v krku a zejména při infekčním onemocnění ledvin. Její žluté, oranžové až červeně zbarvené květy jsou jedlé a dají se tak stejně jako listy použít jako koření v kuchyni a k přímé konzumaci.

Léčebné účinky lichořeřišnice

Jak je možné, že je lichořeřišnice přírodní antibiotikum? Části rostlin v sobě obsahují látku s názvem thioglykosid glykotropeolin. Ten je dále pomocí enzymu myrosinu štěpen na další účinnou složku – benzylisothiocyanát, který působí proti bakteriím, kvasinkám a škodlivým mikroorganismům, dokáže potlačit jejich růst.

Výbornou zprávou je, že na rozdíl od klasických antibiotik nemá lichořeřišnice negativní vedlejší účinky na stav střevní mikroflóry. Při nadměrné konzumaci by ale mohlo dojít k podráždění žaludeční sliznice.

V listech najdeme velké množství vitaminu C, draslík a další silice, v semenech fosfor či železo.

Velmi účinnou formou, jak tělu dodat potřebné látky, je prostřednictvím tinktury z lichořeřišnice či lichořeřišnicových kapek. Můžeme si z ní však sami doma vyrobit chutné a zdraví prospěšné pesto nebo uvařit čaj.

S čím vším nám může lichořeřišnice pomoci? Léčivé účinky lichořeřišnice můžeme shrnout asi takto:

• Pomáhá při léčbě mnoha druhů zánětů.
• Působí proti bakteriím, jako jsou streptokoky, stafylokoky, E. coli, bakterie salmonely aj.
• Urychluje léčbu při infekci močových cest, nemoci ledvin a urogenitální oblasti (záněty prostaty).
• Léčí záněty zvukovodu.
• Pomáhá při zánětech vaječníků.
• Zesiluje účinek běžných antibiotik.
• Tinktura z lichořeřišnice prokazatelně pomáhá povzbudit růst a vitalitu vlasů, zabraňuje vypadávání.
• Má detoxikační účinky a čistí krev.
• Ze semen lze připravit prášek a užívat jako projímadlo.

Nejúčinnějším využitím je konzumace čerstvé rostliny. Stačí sníst denně asi 20 až 30 gramů čerstvých listů nebo květů. Při kašli, bronchitidě a infekci ledvin je dobrá čerstvě vylisovaná šťáva z rostliny (doporučená dávka 50 až 100 ml denně).

Jen pozor: Osoby s trpící na žaludeční vředy by se měli vnitřního užívání lichořeřišnice vyvarovat. Po konzumaci řeřichy je také dobré to nepřehánět s alkoholem.

Lichořeřišnice v kuchyni

Listy, plody i květy lichořeřišnice můžete ať už syrové či upravené přidávat do mnoha jídel jako aromatické koření. Chutná podobně štiplavě jako řeřicha, ale chuť je ostřejší a intenzivnější. Například americký prezident Eisenhower s oblibou používal lichořeřišnici v zeleninové polévce.

Jemně nasekané listy lichořeřišnice můžete použít do pomazánek na tvarohovém základu, salátů, vaječných pokrmů, do šťouchaných brambor nebo jako přílohu.

Poupata lichořeřišnice a nezralé plody se často nakládají do podobně jako kapary. Sušená semena se dají využít jako alternativa pepře. Lahodně chutná rovněž pesto z listů a květů.

Recept na pesto z lichořeřišnice:

Listy z lichořeřišnice se hodí na výrobu pesta, díky kterému si léčivé účinky rostliny můžete užít déle než jen od června do září, po dobu růstu lichořeřišnice na vaší zahradě.

Suroviny pro přípravu 350 ml pesta:

• 150 g čerstvé rostliny (listy, květy nebo směs včetně semen)
• 120 ml oleje (olivový nebo slunečnicový)
• 2 – 3 čajové lžičky soli
• 1 sklenici pro uchování pesta

Všechny části rostliny nasekáme nadrobno, přidáme olej a vše dohromady rozmixujeme v mixéru nebo ponorným mixérem. Vzniklým pestem naplníme sklenici až po okraj tak, aby v nádobě nezůstávaly vzduchové bubliny. Naplněnou sklenici nahoře zakápněte trochou oleje (kvůli konzervaci) a zavíčkujte.

Takto vyrobené domácí pesto vám v lednici vydrží i několik týdnů.

Tinktura z lichořeřišnice jako antibiotikum

Při nachlazení a kašli výborně pomáhá užívání lichořeřišnicové tinktury nebo přímá konzumace čerstvých listů. Pokud nám jde o léčebné účinky rostliny, je čerstvost listů, květů nebo semen rozhodující, neboť účinné éterické oleje a vitaminy se sušením vytrácí.

Náš tip:

Vyzkoušejte bylinné kapky z lichořeřišnice značky Grešík, které obsahují 10% výtažek ze semen rostliny ve 40% lihu. Jedná se o velmi účinné kapky vyrobené z kvalitních surovin a jemného lihu. Pokud se o vás pokusí nachlazení nebo nepříjemný zánět močového měchýře, stačí užívat kapky 2× denně dle návodu a výrazně si tak zkrátíte dobu léčby.

Čaj z lichořeřišnice

Výluh připravený z čerstvých nebo sušených listů rostliny má močopudné účinky a posiluje imunitu. Popíjení čaje z lichořeřišnice je proto vhodné při nachlazení nebo když vás trápí infekce dýchacích cest a infekce močového měchýře. Přestože se sušením z listů ztrácí určité množství účinného benzylisothiocyanátu, má čaj z lichořeřišnice stále dostatečně dobré hojivé účinky.

Čerstvé a sušené listy mají diuretické a imunitní účinky a lze je použít pro čaj při nachlazení, infekcích dýchacích cest a infekcích močového měchýře. I když se mnoho horkých glykosidů hořčičného oleje ze sušených listů odpařilo, čaj může být stále velmi hojivý.

Jak připravit čaj z lichořeřišnice:

Vezměte hrst sušených nebo čerstvých listů a zalejte vroucí vodou. Nechte louhovat v přikryté nádobě 10 až 15 minut. Následně výluh sceďte a čaj ještě teplý vypijte.

Upozornění: Výše uvedené údaje mají informativní charakter. Užívání lichořeřišnice nenahrazuje lékařskou péči. V případě zdravotních potíží proto vždy doporučujeme konzultovat vaši situaci s odborníkem.

Kdy používat předepsaná antibiotika

Antibiotika mohou být předepsána k urychlení zotavení z nemoci nebo k prevenci šíření infekčních onemocnění. Vzhledem k současnému nárůstu nemocí rezistentních vůči lékům většina lékařů antibiotika nepředepisuje, pokud nejsou účinná a nezbytná.

Antibiotika se nejčastěji předepisují k:

• zabránit šíření infekčních onemocnění
• zabránit tomu, aby se onemocnění stalo závažnějším nebo smrtelným
• urychlit zotavení z nemoci nebo zranění
• zabránit vzniku komplikací

Pokud jsou člověku předepsána antibiotika, měl by užívat celou dávku podle pokynů. To se doporučuje zejména u osob s vyšším rizikem bakteriální infekce nebo u osob, kterým hrozí větší riziko v případě onemocnění, jako jsou např:

• plánovaný chirurgický zákrok
• podstupují chemoterapii
• HIV pozitivní
• užívají inzulín při cukrovce
• trpí srdečním selháním
• zotavují se z vážných zranění
• starší 75 let
• mladší 3 dnů

Pokud je jedinec alergický na antibiotika na předpis nebo trpí vedlejšími účinky, může chtít s lékařem probrat jiné možnosti.

Publikováno: 16. 8. 2022

Michal Hardyn

Dlouhodobě se zabýváme tvorbou kvalitních článků, receptů a užitečných návodů. Klademe si za cíl srozumitelnost, poutavost a co největší přínos čtenáři. Naše návody a recepty jsou inspirací pro všechny, kdo chtějí žít zdravě a zároveň poznat svůj vnitřní svět i svět kolem sebe.

Twitter Instagram