Potenciál lidského mozku a jeho schopností

Lidský mozek je rozhodně jeden z nejúžasnějších orgánů v našem těle. Od řízení myšlenek, emocí a chování po řízení funkcí, jako je dech a srdeční tep, mozek je zodpovědný za spousta základních procesů, které udržují člověka v životě. Kdo byl Roger W. Sperry a kdo Betty Edvyrdsová? Jak lze využít potenciál mozku?

Ačkoli následující informace mohou být známé mnoha lidem, mnoho z nich nemusí vědět, jak velký potenciál má lidský mozek a jaké jsou jeho schopnosti. V článku se nachází důležité studie o mozku a jak lze využít obrovský potenciál mozku a jak rozvíjet kognitivní vlastnosti.

Roger W. Sperry: Průkopník v oblasti výzkumu lidského mozku

Kdo je jeden z významných průkopníků v oblasti výzkumu lidského mozku? Rozhodně neurolog Roger W. Sperry. Narodil se v roce 1913 v Hartfordu v Connecticutu a získal bakalářský titul v oboru angličtina na Oberlin College.

Přesto ho zájem o vědu a biologii navedl k postupnému přechodu do oboru neurologie. Sperry se zaměřil na výzkum levého a pravého hemisféry lidského mozku a zjistil, že obě hemisféry jsou zodpovědné za různé funkce.

V roce 1968 publikoval profesor Roger W. Sperry své výzkumy v oblasti potenciálu lidského mozku a jeho schopností. Mimo jiné potvrdil, že je-li aktivní levá mozková hemisféra (která má na starosti logiku, systém, čas,…), má tendenci pravá (tvořivost, intuice,telepatie) přejít do relativně klidového nebo meditačního stavu, a naopak. Profesor Sperry dostal za svůj objev v roce 1881 Nobelovu cenu.

Sperryho práce ukázala, že levá hemisféra je zodpovědná za řeč, logiku a matematiku, zatímco pravá hemisféra se zaměřuje na kreativitu, vizuální a prostorové myšlení. Sperryho výzkum zásadně změnil chápání lidského mozku a ovlivnil další výzkum v této oblasti.

Betty Edvyrdsová: „Kreslení pravou mozkovou hemisférou“

Dalším významným badatelem v této oblasti byla profesorka Betty Edvyrdsová. Edvyrdsová se narodila v roce 1908 v Anglii, byla neuroložka a psycholožka, která se specializovala na studium vývoje mozku.

Profesorka napsala významnou knihu: „The Human Brain: Its Capacities and Functions“ v roce 1963. Tato kniha přiblížila širokému publiku výzkum v oblasti mozku a ukázala, jaké jsou jeho schopnosti a potenciál.

Edvyrdsová tak vytvořila ucelený systém, při kterém dokázala, že zapojením pravé mozkové hemisféry se lidem otvírají nové obzory. Zlepšuje se kreativita, představivost, intuice, paměť, rychlost rozhodování, soustředěnost a v neposlední řadě sebevědomí. „Kreslení pravou mozkovou hemisférou“ je metoda, při níž člověk sám sobě dokazuje, jaký potenciál v sobě má. Během tří dnů je každý schopen nakreslit obyčejnou tužkou svůj vlastní portrét.

Profesorka v knize popsala, jak lidský mozek může být trénován k lepším výkonům v oblasti paměti, kreativity a rychlosti myšlení. Též popsala, jak je možné použít speciální techniky pro zlepšení výkonu mozku a zlepšení kognitivních funkcí. Tyto techniky zahrnovaly trénink paměti, vizualizaci a meditaci.

Také diskutovala o tom, jak se lidský mozek může přizpůsobit a regenerovat po poškození nebo úrazu. Je-li mozku způsobena určitá újma, může se naučit novým schopnostem a převzít funkce poškozené oblasti.

Výzkum Sperryho a Edvyrdsové ukazuje, že lidský mozek má obrovský potenciál a může být trénován a rozvíjen, aby dosáhl lepších výkonů. Mnoho lidí se snaží využít tuto možnost a rozvíjet své kognitivní schopnosti prostřednictvím tréninkových her, aplikací a dalších metod.

Jak využít obrovský potenciál mozku a rozvíjet své kognitivní schopnosti?

Níže je pár způsobů, jak člověk může využít obrovský potenciál mozku a rozvíjet své kognitivní schopnosti.

• Hry a aplikace pro trénink mozku: Tyto hry a aplikace se navrhují k trénování kognitivních funkcí. Obsahují různé typy cvičení, jako jsou hádanky, paměťové hry, matematické úlohy a další. Jsou dostupné pro mobilní telefony, tablety a počítače.

• Přístup ke vzdělání: Když se člověk učí nové věci, dává mozku nové výzvy a stimuly, které vedou k rozvoji nových kognitivních schopností. Vzdělávací aktivity jako čtení, získávání nových jazykových dovedností, učení se nových hudebních nástrojů nebo učení se nových dovedností, jako je vaření, stimulují a rozvíjí kognitivní schopnosti.

• Fyzická aktivita: Kardiovaskulární cvičení jako běh, plavání, chůze nebo jízda na kole zlepšuje prokrvení mozku a podporuje růst nových nervových buněk.

• Zdravá strava: Strava bohatá na omega-3 mastné kyseliny, vitamíny a minerály, jako jsou zelené listové zeleniny, ořechy a ryby, pomahá podpořit zdraví mozku a kognitivní funkce.

• Spánek: Nedostatek spánku negativně ovlivňuje paměť, pozornost a koncentraci.

• Meditace: Meditace a další formy relaxace stimulují a rozvíjí kognitivní funkce tím, že zlepšují naši schopnost soustředit se a řídit naši pozornost

Další výzkumy

Níže zmíněné výzkumy jsou jen několik příkladů z mnoha, jež se zabývají potenciálem lidského mozku a jeho schopností. Tyto výzkumy představují nové poznatky o fungování mozku a umožňují využití této znalosti k léčbě a zlepšení kognitivních funkcí.

Výzkum neuroplasticity

Neuroplasticita zahrnuje schopnost mozku přizpůsobovat se a měnit své spoje a funkce v důsledku zkušeností a prostředí. V posledních letech se objevila řada výzkumů specializovaných na možnosti využití neuroplasticity pro léčení poškození mozku a zlepšení kognitivních funkcí.

Například výzkumníci z University of California, San Francisco (UCSF) se specializovali na využití transkraniální magnetické stimulace (TMS) k podpoře neuroplasticity u pacientů po mozkové mrtvici. Studie ukázala, že TMS může zlepšit motorické funkce u těchto pacientů tím, že podpoří neuroplasticitu.

Studie o spánku

Spánek hraje zásadní roli v udržování a obnově kognitivních funkcí, jako je paměť a učení. Vědci se snaží pochopit vliv různých typů spánku na tyto funkce a jak lze spánek využít pro zlepšení kognitivních výkonů.

V jedné studii vědci z University of California, Berkeley zjistili, že spánek zlepšuje kognitivní výkony tím, že umožňuje mozku konsolidovat a uchovat nové informace. Studie také objevila, že krátkodobá deprivace spánku může mít negativní vliv na kognitivní funkce, jako je pozornost a reakční časy.

Výzkum vlivu technologie na mozek

Výzkumy ukazují, že neustálé používání technologie, jako jsou chytré telefony a počítače, negativně ovlivňují kognitivní schopnosti. Vědci zjišťují, jak lze technologii použít k vylepšení kognitivních funkcí a jak se vyhnout jejím negativním účinkům.

Například studie provedená v roce 2020 vědci z Univerzity v Kalifornii, Irvine, objevila, že krátkodobé tréninkové programy pro zlepšení paměti a pozornosti, které používají mobilní aplikace, mohou mít pozitivní účinek na kognitivní funkce u starších dospělých.

Studie vlivu stravy na mozek

Strava dokáže udržovat zdraví mozku. Vědci zkoumají, jaké potraviny a živiny jsou pro zdraví mozku nejdůležitější a jaký vliv má strava na kognitivní funkce.

V jedné studii vědci z University of Illinois zkoumali vliv konzumace avokáda na kognitivní funkce u starších dospělých. Výsledky ukázaly, že konzumace avokáda může vést ke zlepšení kognitivních funkcí a zlepšení stavu mozku.

Studie o využití umělé inteligence

Celý svět převrátila, přišla jako lavina, umělá inteligence (AI) se stává stále důležitější výzkumnou metodou pro studium mozku. Vědci využívají AI ke zpracování obrovského množství dat z různých zdrojů, jako jsou MRI skenování a elektroencefalografie (EEG), aby lépe porozuměli funkci mozku.

Například výzkumníci z University of Southern California použili AI k analýze MRI skenování a zjistili, že existuje silné spojení mezi velikostí mozku a výkonem na testech kognitivních funkcí.

Výše zmíněné výzkumy jsou jen pár příkladů z mnoha, jež řeší potenciál lidského mozku a jeho schopností. Tyto výzkumy přinášejí nové poznatky o fungování mozku a umožňují využití této znalosti k léčbě a zlepšení kognitivních funkcí.

Závěr

Chce-li se člověk naučit, jak trénovat svůj mozek, nemusí mít na začátku žádné schopnosti ani dovednosti ohledně kreslení, či malování. Ve skutečnosti nejde jen o kreslení, jde o to, naučit se VĚRIT SÁM SOBĚ a ověřit si, že když člověk chce, dokáže cokoli.

Jako je čtení či psaní naše naprostá přirozenost, je i kreslení činnost, kterou mohou umět všichni. Při kresbě vlastního portrétu pracuje člověk sám na sobě, rozvíjí svou tvořivost, sebevědomí, trpělivost, schopnost ohodnotit sám sebe, umět přijímat pochvalu, dokončovat činnost a spousta dalších věcí.

Publikováno: 24. 1. 2021

Michal Hardyn

Dlouhodobě se zabýváme tvorbou kvalitních článků, receptů a užitečných návodů. Klademe si za cíl srozumitelnost, poutavost a co největší přínos čtenáři. Naše návody a recepty jsou inspirací pro všechny, kdo chtějí žít zdravě a zároveň poznat svůj vnitřní svět i svět kolem sebe.

Twitter Instagram