Jak nabarvit velikonoční vajíčka přírodní cestou

Barvená a jinak zdobená vajíčka jsou jedním ze základních a tradičních symbolů Velikonoc. Technik zdobení vajíček je mnoho, ale většina z nás určitě ráda přenechá profesionální zdobení kraslic zkušenějším a zůstává u klasického barvení pomocí zakoupených práškových barev či zdobení vajíček veselými velikonočními nálepkami a košilkami z papírnictví.

Co takhle letos vynechat chemické barvicí směsi a zkusit se vrátit k barvení vajíček s pomocí přírodních přísad, jako to dělaly naše babičky a možná i maminky?

Já si z dětských let pamatuji pouze barvení na hnědo pomocí cibulových slupek. Ale možností je celá řada. Stačí vám jen několik málo surovin, které ve spíži určitě máte, a můžete si vytvořit celou barevnou škálu od žluté přes zelenou a červenou až po hnědou a černou nebo dokonce i modrou.

Než začneme s alchymií barev, podívejme se ještě krátce na to, kde se vůbec tradice barvení vajíček vzala.

Tradiční součást vítání jara

Vejce patří od pradávna k symbolům plodnosti a života. Však samotné vajíčko v sobě nese poselství zrození a zárodek nového života. V naší kultuře sahá tradice barvení vajíček až k pohanům a jejich zvyku hledání nabarvených vajíček, který byl součástí oslav příchodu jara. Naši předkové vždy určité množství vajíček obětovali bohyni jara jako poděkování a zbytek jednoduše zkonzumovali.

A jak je to s darováním vajíček, která děvčata věnovala chlapcům jako odměnu za pomlázku? Tato tradice darování vajec sahá prý až do starého Egypta. Zde se totiž také slavily svátky jarní rovnodennosti a pravděpodobně zde se také jako první objevil a vžil – v souvislosti s oslavami příchodu jara– zvyk darování vajec.

Barvení a zdobení vajíček zakořenilo u různých národů. Zdobili je Slované, Němci, seveřani, zmínění Egypťané, ale také mnohé národy v Asii. Věřili také v magickou moc vajec a také na to, že určitá barva přinese a znásobí určité poselství.

Nejvýraznější barvou v symbolice barvení vajec je právě barva červená, protože nevzácnější kraslice byly pro naše předky právě ty červené.

Samotné slovo kraslice bylo zřejmě odvozeno ze staroslovenského výrazu krasnyj (krasniti). Nejstarší nalezená kraslice se údajně pyšní stářím až 2300 let. Zlatě nabarvené vejce se totiž našlo už v jedné královské hrobce z dob Sumerské říše.

Pokud se chcete dozvědět více informací o velikonočních tradicích, čtěte zde.

Velikonoční vejce a barvy

Z přírodních zdrojů se daly vykouzlit všechny základní barvy (červená, hnědá, žlutá, hnědočervená i černá). Barvení vajíček pomocí přírodních surovin a rostlin u nás přetrvalo cca do konce 19. století. Poté byly objeveny první barvy syntetické, s nimiž bylo barvení snazší, a tak se přírodní barvení dostalo trochu na okraj.

Jaké poselství přináší jednotlivé barvy?

• Červená zastupuje krev, život lásku a také měla ochraňovat před temnými silami

• Zelená je barvou přírody, růstu a plodnosti

• Žlutá je barvou slunce

Příprava na barvení

Než se pustíte do barvení, přesvědčte se, že vajíčka máte omytá, odmaštěná a osušená. K odmaštění stačí trocha teplé vody a špetka jedlé sody.

V tom, zda vajíčka barvit až po uvaření, nebo je vařit a zároveň barvit, se názory rozcházejí. Někdo považuje za lepší dát syrová vejce do vychladlého a dobře rozleželého barvicího vývaru, nechat je přes noc louhovat a pak v něm teprve vejce uvařit. Někdo si zase nejprve připraví odvar a pak v něm barví uvařená vejce.

Jelikož dnešní doba je trochu uspěchaná a rádi šetříme čas, budeme se držet verze dva v jednom. Tedy budeme vejce barvit a vařit zároveň.

Jak na to?

Do hrnce vložíme barvicí suroviny (podle toho, jaký výsledný odstín požadujeme, viz níže), zalijeme cca 3/4 l vody, přidáme špetku soli a tak 2 lžíce octa. Směs přivedeme k varu. Jakmile voda vaří, přidáme vajíčka a necháme je standardně povařit podle toho, zda je chceme natvrdo nebo víc nahniličku. Vaříme ale max. 10 minut.

Uvařená vejce z hrnce hned nevyndáváme, ale necháme v odvaru louhovat, až dokud nevychladnou. Nebo je klidně nechce nasávat barvu i přes noc, aby byla barva hezky výrazná. Až vejce vyndáte, nechte je oschnout tak, aby se vzájemně nedotýkala. Pokud se chystáte barvit vícero barvami, budete potřebovat několik hrnců a do každého z nich si připravíte jinou barvicí směs.

Výsledné odstíny také ovlivňuje barva podkladu, tzn. že na bílých vejcích bude barvička trochu jiná, než u vajec s hnědou skořápkou.

Jak na barevné odstíny?

Žlutá

Pro zářivou žlutou vyzkoušejte kurkumu nebo šafrán. Na výše vedené množství vody (750 ml) budete potřebovat asi 3 vrchovaté lžíce kurkumy. Slabšího odstínu žluté docílíte i vařením v cibulových slupkách, ale zde je potřeba louhovat jen krátce, jinak skončíte u hnědé.

Červená

Pro červenou vařte vejce v červeném vínu s dvěma lžícemi octa.

Slabší červenou vytvoří odvar ze slupek červené cibule a octa. Pomůže také červené zelí, šťáva z červené řepy, šťáva z borůvek nebo bezinek. V tomto případě ale můžete docílit spíše barvy růžovočervené. Navíc hledat zralé bezinky či borůvky v březnu a dubnu by byl úkol spíš pro Marušku v pohádce O dvanácti měsíčkách, takže klidně zůstaňte u červené cibule.

Naši předkové získávali krásou červenou barvu pomocí odvaru z byliny – mořeny barvířské. Tuto rostlinku se v minulosti dalo spatřit snad na každé vesnické zahrádce.

Oranžová

Nastrouhejte asi 2 větší mrkve a vařte je společně s vajíčky.

Hnědá

Pro hnědé odstíny zde máme klasiku. Odvar z cibulových slupek nebo odvar z dubové či olšové kůry. Dobrou službu udělá ale i černý čaj nebo odvar z praženého kořene čekanky (melta).

Hnědočervená

Pokud pomícháte hnědé slupky bílé cibule a červené slupky červené cibule, můžete získat hnědočervenou.

Zelená

Na zelenou je třeba rostlina s dostatkem chlorofylu. Použijte odvar mladých kopřiv (čerstvých, ne sušených), vodu ze špenátu nebo petrželovou nať.

Modrá

Modrou máte zaručenu, když vajíčka povaříte s listy červeného zelí. Budete potřebovat cca čtvrt hlávky. Přidejte do vody lžíci octa nebo jedlé sody a můžete získat temný, fialovohnědý odstín.

Růžová

Romantickou růžovou vám pomůže zajistit syrová červená řepa.  V tomto případě však vajíčka s řepou nevařte. Barva by vařením vybledla. Vejce normálně uvařte. Mezitím si rozmixujte jednu větší syrovou červenou řepu, přidejte 2 lžíce octa a uvařená vajíčka nechte louhovat v této syrové šťávě.

Černá

Černá je trochu alchymie a pravděpodobně si nevystačíte jen s tím, co máte ve spíži. Na černou je totiž nejlepší roztok sazí (pokud seženete), do kterého přidáte pár rezavých hřebíků. Případně šťáva z červeného zelí a opět rezavé hřebíky.

Nabarvená a oschnutá vajíčka nakonec potřete troškou tuhého tuku (sádlem, máslem, špekem nebo tuhým kokosovým olejem), budou se vám pak krásně lesknout.

Barvy získané z přírodních surovin sice nebudou tak agresivně syté, jako jste zvyklí u těch syntetických v prášku. Spíše budou takové tlumenější, zkrátka přírodní. A to přece byl náš cíl, nebo ne?

Recept na velikonočního beránka s pudingem.

Velikonoce ve světě

Velikonoce, jeden z nejvýznamnějších křesťanských svátků, se slaví po celém světě s velkým nadšením a rozmanitými tradicemi. Zatímco náboženský význam zůstává neměnný, kulturní zvyky, obyčeje a slavnosti spojené s Velikonocemi se v jednotlivých zemích liší. Od Spojených států přes Afriku, Evropu až po Asii – pojďme prozkoumat, jak se Velikonoce slaví po celém světě, a představit bohatou rozmanitost tradic a radostných oslav.

Spojené státy a Kanada

V Severní Americe se Velikonoce slaví různými zvyky. Nejvíce ikonické tradicí je velikonoční zajíček, který přináší čokoládu a schovává vajíčka, aby je děti našly. V parcích a na dvorcích se pořádají hony na vajíčka, při nichž děti nadšeně hledají barevná vajíčka. V Bílém domě se také každoročně pořádá velikonoční kutálení vajíček, při kterém děti kutálejí vajíčka pomocí lžíce po trávníku.

Spojené království

Ve Velké Británii se Velikonoce připomínají tradicemi, jako jsou palačinkové závody, při kterých účastníci závodí a přitom obracejí palačinky na pánvi. Kromě toho se v mnoha městech a vesnicích pořádají bizarní akce, jako je válení sýra a kutálení vajec na strmých kopcích, které naplňují atmosféru smíchem a vzrušením.

Austrálie a Nový Zéland

V Austrálii a na Novém Zélandu se Velikonoce překrývají s podzimním obdobím, což nabízí jedinečný nádech oslav. Australané a Kiváci často využívají prodlouženého víkendu a příjemného počasí a vyrážejí ven na grilování, pikniky a kempování. Velikonočního zajíčka v některých oblastech nahradil Bilby, původní vačnatec, který upozorňuje na snahu o ochranu přírody.

Španělsko

Španělsko je známé svými propracovanými a vášnivými velikonočními průvody, zejména ve městech jako Sevilla a Malaga. V těchto průvodech se objevují náboženské sochy, kadidlo a kajícníci v kápích, kteří jsou oblečeni do hábitů a předvádějí utrpení Krista. Atmosféra je slavnostní a podmanivá, což je pro místní obyvatele i návštěvníky skutečně pohlcující zážitek.

Brazílie

V Brazílii se Velikonoce slaví živými slavnostmi a bohoslužbami. Jednou z nejznámějších a jedinečných tradic je „Pálení Jidáše“, kdy se staví podobizny Jidáše Iškariotského a zapalují se jako symbolické znázornění zrady. Tento rituál je doprovázen ohňostroji, hudbou a barevnými průvody.

Řecko

Řecko se pyšní hluboce zakořeněnými velikonočními tradicemi, z nichž nejvýznamnější je půlnoční bohoslužba na Bílou sobotu. Bohoslužba vrcholí půlnoční mší za zmrtvýchvstání, při níž noční oblohu ozáří ohňostroj symbolizující vítězství světla nad temnotou. Poté se rodiny sejdou u slavnostního jídla, včetně jehněčího, tradičního velikonočního pokrmu, a vyměňují si pozdravy „Christos Anesti“, což znamená „Kristus vstal z mrtvých“.

Filipíny

Na Filipínách se Velikonoce slaví s hlubokou náboženskou úctou. Země je proslulá svými jedinečnými rekonstrukcemi Kristova utrpení, známými jako „Senakulo“ a „Pabasa“. Tato divadelní představení se často odehrávají na ulicích a místní obyvatelé v nich hrají různé scény z příběhu ukřižování. Významným aspektem oslav Velikonoc v této převážně katolické zemi jsou také procesí ve Svatém týdnu a křížová cesta.

Etiopie

Velikonoce, známé jako „Fasika“, jsou v Etiopii velkolepou oslavou. Po celé zemi se konají náboženská procesí, jichž se účastní davy věřících oblečených do tradičních bílých oděvů. Velikonocům předchází 55denní půst a v samotný den se rodiny scházejí ke společnému jídlu, které zahrnuje „Doro Wat“, pikantní dušené kuře, a „Injeru“, tradiční kváskový chléb.

Velikonoce jsou bezpochyby svátkem, který překračuje hranice, protože se slaví v bezpočtu zemí po celém světě. Zatímco základní náboženský význam zůstává neměnný, tradice.