Máta peprná – Mentha piperita
Máta je jednou z nejstarších známých léčivých a aromatických bylin světa. V antice se jídelní stoly potíraly mátou peprnou, aby se zvýšila chuť k jídlu. Dnes má své využití v gastronomii a léčitelství. Jaké je využití máty peprné?
V Egyptě byla máta peprná známa již před 3 000 lety a také v prehistorické Číně nebyla máta ničím neznámým.
Máta peprná (latinsky Mentha piperita nebo Mentha × piperita) je vytrvalá bylinka z čeledi hluchavkovitých. Vytváří stále nové výhonky, které prorůstají záhonem na zahradě nebo v truhlíku, když jim v tom člověk nebrání.
Máta má celou řadu příbuzných. Nejčastěji se vyskytuje máta okrouhlolistá (Mentha rotundifolia), máta klasnatá (Mentha spicata), máta kadeřavá (Mentha spicata var. Crispa), Máta polej (Mentha pulegium).
Máty mají jedinečný dar, že se snadno mezi sebou kříží. To vedlo ke vzniku nepřeberného množství kříženců, kteří se nedají přesně určit. Znamená to také, že nelze množit mátu semeny, protože často člověk dostane nějaké křížence a ne čistý druh, který chce. Ke množení se proto používají oddenky.
Máta peprná – pěstování
Máta neroste dobře pouze na záhonech, nýbrž i v každém květináči, kbelíku či balkónovém truhlíku – samozavlažovací truhlík na zábradlí je skvělou volbou . Jelikož mělce koření, nemusí být nádoby ani zvlášť hluboké. Důležité je jen se dobře postarat o dostatek vláhy.
Květináč s mátou by neměl stát na prudkém slunci, nýbrž v polostínu.
Z Anglie, která se stala druhou domovinou máty peprné, přichází následující tip pro náplň květináče, která poskytuje zemině současně vlhkost i provzdušněnost.
Podle tohoto návodu se naplní spodní třetina květináče nebo kbelíku směsí drobných střepů z pálené hlíny, oblázků a kousků dřevitého uhlí (např. uhlí na grilování). Potom se teprve dává zemina.
Roste-li máta v pokoji, nebývá bohužel příliš dlouhověká. Často odumírá během podzimu a v zimě. Může se však snadno obnovit.
Máta peprná patří k těm kořením, která jsou skoro nepostradatelná. Angličané, hlavní konzumenti máty, ji používají na omáčky a zeleninu, především na klasickou mátovou omáčku ke skopovému. Klidně lze zkusit mátu do zeleninových polévek a marinád na maso, ryby a sýrové pokrmy.
Největší sílu má krátce před kvetením. V tu dobu by se měla také řezat k sušení. Odříznou se stonky asi ve výšce dvou prstů nad zemí a nechají se usušit. Listy se potom prsty sdrhnout a uschovají v dobře uzavřené sklenici.
Nemoci máty peprné
Máta peprná je náchylná zejména k následujícím nemocem:
Rez máty peprné:
Se vyskytuje, jsou-li bylinky příliš blízko sebe. Na lisech se vytvářejí rezavé skvrny. Bylinky se musí odříznout těsně nad zemí.
Drátovci:
Vyžírají stonky mladých bylinek zevnitř. Oddenky se ošetří speciálním přípravkem proti červům.
Mšice:
Odstraní se proudem vody, někdy je zapotřebí několikrát opakovat.
Tipy pro nákup
Mátu peprnou lze koupit jako semenáčky v malých květináčích, nebo si ji vypěstovat sami, když si v zahradnictví nebo od přátel člověk obstará kořenové oddenky.
Délka života:
Máta peprná je víceletá bylinka a může se venku často značně rozrůst.
Sezona:
Největší sílu má bylinka před kvetením.
Stupeň obtížnosti pěstování:
V zahradě se pěstuje snadno. V pokoji působí větší problémy.
Velikost a vzrůst
Podle druhu dorůstá máta do výšky 30 – 80 cm. Stonky jsou hranaté a mají červenohnědý nádech. Listy jsou vstřícné. Všechny části bylinky obsahují éterický olej.
Květ a vůně
V červenci a srpnu se na vrcholcích stoků vytvářejí květenství s mnoha světle růžovými až fialovými květy. Někdy jsou květy i v malých hustých věncích v paždí listů v horní části stonků. Květy vydávají právě ta jako celá bylinka intenzivní vůni.
Světlo a teplo
Všechny druhy máty milují vzdušné místo, vlhkou zeminu, polostín a teplo v létě. Během mrazivé zimy potřebují venku ochranu.
Zalévání a hnojení
Máta potřebuje určitou vlhkost zeminy. Proto je potřeba ji na zahradě častěji zalévat – rovněž v truhlíku potřebuje zalévání. Bylinka v květináči je dobrá během léta několikrát přihnojit.
Zemina a přesazování
Máta peprná se spokojí s dobrou zahradní nebo běžnou květinovou zeminou. Každoročně se přesazují jen hrnkové bylinky.
Prořezávání
Na podzim nebo na jaře je nutno bylinku sestřihnout, aby znovu pěkně vyrašila.
Množení
Nejlépe oddenky.
Prostředí
Může stát i mezi letničkami nebo keři.
Historie
Máta peprná patří k nejstarším léčivým bylinkám, protože její suché listy byly nalezeny v egyptských pyramidách starých 3 000 let. Používali ji také obyvatelé antického Řecka a Říma, avšak ve střední Evropě se stala populární teprve v 18. století.
Používané části rostliny
Používají se listy a mladé vršky bylinky, které se trhají za suchého, slunečného dne těsně před rozkvětem.
Vlastnosti
Máta peprná obsahuje hlavně silice, jejíž účinné složky jsou mentol a menthofuran. Dále jsou přítomny hořčiny, třísloviny a flavonoidy. Tyto látky mají protikřečové účinky, regulují vylučování žluči a zvyšují prokrvení.
Máta zmírňuje nadýmání, upravuje zažívání, má antiseptické a mírně analgetické účinky a ulehčuje pocení.
Použití
Máta peprná tlumí křeče v zažívacím ústrojí, zvyšuje sekreci žaludečních šťáv a žluči a uvolňuje hladké svalstvo zažívacích orgánů.
Dále mírní nevolnost, koliky, bolesti břicha a nadýmání a má blahodárný vliv na podrážděná střeva, neboť zklidňuje sliznice. Další využití máty peprné je také možnost ji inhalovat při zánětech horních cest dýchacích.
Mátový čaj – nálev
Přelijí se 2 čajové lžičky (4,5 g) sušeného řezaného listu 2 sklenicemi vroucí vodou a nechají se vylouhovat.
Tato dávka se pije denně neoslazená. Při žaludeční nevolnosti a žaludeční neuróze se užívají 2-4 kapky mátového oleje.
Publikováno: 13. 2. 2023
Dlouhodobě se zabýváme tvorbou kvalitních článků, receptů a užitečných návodů. Klademe si za cíl srozumitelnost, poutavost a co největší přínos čtenáři. Naše návody a recepty jsou inspirací pro všechny, kdo chtějí žít zdravě a zároveň poznat svůj vnitřní svět i svět kolem sebe.
Více
