List je postranním orgánem rostliny

List je postranním orgánem rostliny, rozšířeným obyčejně do plochy. V listu probíhá fotosyntéza a další důležité životní pochody.

Na nadzemních částech stonku vznikají nejprve dělohy, dále pak šupiny a konečně zelené, tzv. asimilační listy (lupeny). V květní části vznikající lístky se nazývají listeny.

Listy na oddencích mají podobu bezbarvých šupin. U asimilačního listu se rozlišuje plochá čepel a stonkovitý řapík, kterým je list spojen s osou stonku.

Spodní část řapíku je obyčejně rozšířená v pochvu objímající alespoň částečně lodyhu. Zde se také nachází palisty. Některé části listu, jako je například pochva, mohou někdy chybět. Listová čepel mívá zpravidla tmavěji zbarvenou vrchní stranu, svrchní pak je světlejší. U některých rostlin jsou obě strany stejné.

Podle tvaru čepele lze často určit, o kterou rostlinu se jedná. Pokud je čepel celistvá, pak se hovoří o listu jednoduchém. V případě, že čepel je rozdělená na samostatné lístky, jde o list složený.

Dělení celistvých listů

Celistvé listy se rozdělují na:

list okrouhlý, kde čepel je přibližně kruhová (topol osika),
list eliptičný s čepelí ve tvaru elipsy (krušina olšová),
list vejčitý s čepelí ve tvaru vajíčka (jabloň obecná),
list obvejčitý s čepelí ve tvaru vajíčka postaveného na špičku (líska obecná),
list podlouhlý s čepelí asi třikrát delší než je šířka, uprostřed nejširší (kaštanovník setý),
list kopinatý s čepelí velmi podobnou listu podlouhlému, u něhož je největší šířka v dolní třetině (paprika roční),
list kopisťovitý se zaoblenou čepelí, nahoře širokou, směrem dolů se zužijící (sedmikráska chudobka),
list kosníkovitý až trojhranný s čepelí kosočtverečnou až trojúhelníkovou (topol černý),
list srdčitý s čepelí ve tvaru srdce, s řapíkem v prohnutí (lípa srdčitá),
list opaksrdčitý s čepelí ve tvaru srdce, s řapíkem ve špičce (lístky složeného listu u šťavele kyselého, ale opaksrdčitý tvar mají i plody kokošky pastuší tobolky),
list ledvinovitý s čepelí ve tvaru ledviny, postavené na špičku (kopytník evropský),
list hrálovitý s čepelí dole vykrojenou v tupém úhlu, až jakoby uťatou, s laloky přibližně kolmými k hlavní žilce (šťovík kyselý),
list štítnatý s čepelí různého tvaru s řapíkem přisedlým zhruba uprostřed rubučepele (lichořeřišnice větší),
list jehlicovitý s čepelí úzkou, tuhou (smrk, borovice),
list mečovitý se svisle postavenou čepelí ve tvaru meče (kosatec bledý),
list střelovitý je list jednoduchý s čepelí na spodině vykrojenou v ostrém úhlu ve dva špičaté laloky, směřující šikmo dolů (šípatka střelolistá, svlačec rolní, áron plamatý),
list čárkovitý má dlouhou, úzkou čepel s téměř rovnoběžnými okraji (pýr plazivý),
list lyrovitý má čepel po obou stranách rozeklanou zářezy, sahajícími do poloviny listu, někdy i hlouběji, nejhořejší díl je celý a mnohem větší než jednotlivé úkrojky (ušty) (ředkev ohnice, kapusta kadeřavá, starček Jakubův),
list kracovitý se podobá listu lyrovitému a vyznačuje se největším koncovým úkrojkem a postranními úkrojky postupně směrem dolů se zmenšujícími (pampeliška lékařská),
list šídlovitý je znenáhla protažen v tuhou špičku (čeleď merlíkovitých – Chenopodiaceae).

Dělení jednoduchých listů

Jednoduché listy mají čepel nečleněnou (celistvé listy), nebo členěnou různě hlubokými zářezy. Podle žilnatiny se pak rozeznávají listy zpeřené nebo dlanité. Podle hloubky zářezů se dělí na:

laločnaté se zářezy asi do jedné třetiny čepele,
dílné se zářezy přibližně do dvou třetin čepele,
klané se zářezy do poloviny čepele,
sečné se zářezy velmi hlubokými, až téměř k hlavní žilce.

Podle okraje listů se rozeznává:

list celokrajný s hladkým okrajem (brusnice brusinka),
list pilovitý se špičatými, ostrými, ke špičce směřujícími zoubky (kopřiva),
list dvakrát pilovitý s dvojí velikostí zoubků (bříza),
list zubatý se špičatými zuby a tupými zářezy (podběl léčivý),
list vroubkovaný s kulatými oblými úkrojky a ostrými zářezy (šalvěj lékařská),
list chobotnatý se zaoblenými úkrojky i zářezy (dub letní),
list vykrajovaný s ostrými zuby a mělkými, tupými zářezy (blín černý),
list vyhlodávaný s nepravidelně špičatými zuby a tupými zářezy (javor mléč).

Další dělení listů – složené, lichozpeřené, sudozpeřené

Složené listy mají čepel rozdělenou na samostatné části, kterým se říká lístky. Podle žilnatiny se dělí na zpeřené a dlanitě dělené. U listů zpeřených stojí jednotlivé lístky proti sobě na tzv. vřetenu, které je přímým pokračováním řapíku (stopky). Páry lístků se nazývají jařma.

Končí-li vřeteno lichým lístkem, jde o listy lichozpeřené. Končí-li naopak jařmem, jde o listy sudozpeřené. Vřeteno se tu zpravidla mění v úponek nebo v trn. U listů přetrhovaně lichozpeřených se střídají jařma větších a menších lístků.

U dlanitě dělených listů je vřeteno silně zkráceno, lístky vyrůstají z jednoho místa a jsou paprskovitě uspořádány. Podle počtů lístků se rozlišují listy trojčetné (jetel), pětičetné (některé mochny) až mnohočetné (vlčí bob).

Dělení listů podle připojení na stonek

Podle připojení listů na stonek se rozlišuje:

list řapíkatý s dobře vyvinutým řapíkem (bříza bradavičnatá),
list přisedlý je bez řapíku (třezalka tečkovaná a většina jednoděložných rostlin),
list sbíhavý, u kterého sbíhá čepel částečně dolů po stonku (divizna velkokvětá),
list objímavý v podstatě stonek objímá (mák setý),
list prorostlý má srostlé oba laloky čepele tak, že stonek listem jako by prostupoval (zimolez kozí list),
list srostlý má spodiny čepelí vstřícných listů srostlé (štětka soukenická),
list pochvatý je přisedlý a přisednutí vytváří pochvu (ostřice).

Dělení listů podle postavení listů na ose stonku

Podle postavení listů na ose stonku se rozlišují listy:

vstřícné, kde listy vyrůstají v párech proti sobě (vrbovka málokvětá),
střídavé, kde listy vyrůstají jednotlivě a bývají postaveny v tzv. genetické šroubovici (vrbka úzkolistá),
přeslenovité, kde v přeslenu jsou listy vyrůstající v kružnici z téže uzliny. Přesleny mohou být trojčetné (jalovec obecný), čtyřčetné (vraní oko) nebo mnohočetné (svízel syřišťový).

Někdy bývají vstřícné listy proti předcházejícímu páru pootočeny o 90°, aby si navzájem nestínily. Tyto listy nazýváme křížmostojné (pryšec křížmolistý).

Pod pojmem palisty se rozumí párovité výrůstky na bázi řapíku. Pochva vzniká ze spodní části listového základu a zpravidla ochraňuje a halí úžlabní pupen. Listen je listový útvar, z jehož paždí vyrůstá květ nebo větev květenství.

Publikováno: 13. 2. 2023

Michal Hardyn

Dlouhodobě se zabýváme tvorbou kvalitních článků, receptů a užitečných návodů. Klademe si za cíl srozumitelnost, poutavost a co největší přínos čtenáři. Naše návody a recepty jsou inspirací pro všechny, kdo chtějí žít zdravě a zároveň poznat svůj vnitřní svět i svět kolem sebe.

Twitter Instagram