Květ je rozmnožovacím orgánem rostlin

Květ je rozmnožovací orgán rostliny, který je nezbytný pro tvorbu plodů a semen. U některých rostlin je květ viditelný na pohled a může být velmi pestrý. U jiných může být květ malý a nenápadný.

Květ je reprodukční orgán krytosemenných rostlin. Květ vznikl přeměnou listů a koncové části stonku. Nejčastěji vyrůstá na květní stopce.

Na květy je krásný pohled a jsou také důležitou součástí životního cyklu rostliny. Bez květů by nebyly žádné plody ani semena, a tedy ani nové rostliny. Jsou důležitou součástí životního prostředí.

Z čeho se skládá květ?

Květ je složen z květního lůžka, květních obalů, tyčinek a pestíků. Rozlišují se samčí (tyčinky) a samičí orgány (pestíky). U květů opylovaných hmyzem se navíc nachází tzv. nektária, ve kterých se vytváří nektar

Květní obaly společně s tyčinkami a pestíky vystupují z květního lůžka. Orgány květu se za běžných okolností vzájemně střídají.

Květ je zodpovědný za produkci pylu rostliny. Jedná se o práškovitou látku, která obsahuje spermatické buňky, jež se uvolňují při narušení květu. Pyl je pak přenesen do samičího orgánu jiného květu, kde oplodní vajíčko a vytvoří semeno.

Do květních obalů patří kalich, koruna a okvětí. Jedná se o části květu, které se přímo neúčastní
pohlavního rozmnožování rostlin.

Květní obaly jsou buď tvořeny lístky stejného tvaru a velikosti (ocún jesenní, šafrán setý), nebo jsou rozlišeny ve vnější zelený kalich a vnitřní, obyčejně barevnou korunu (měsíček zahradní).

Květní obaly jsou tvořeny buď volnými lístky, kdy se mluví o květech volnoplátečných, nebo jsou lístky spolu srostlé, a pak jde o květy srostloplátečné.

Symetrie květu

Většina květů je charakteristická radiální symetrií. Souměrnost květů je určována obvykle podle symetrie koruny. Podle tvaru květů nebo okvětí se rozlišuje u srostloplátečných korunu:

kulovitou (brusnice brusinka),
baňkovitou (medvědice léčivá),
zvonkovitou (zvonek klubkatý),
nálevkovitou (durman obecný, šafrán setý),
trubkovitou (středový terč v úboru heřmánku pravého),
jazykovitou (obvodové květy v úboru heřmánku pravého),
kyjovitou (kostival lékařský),
řepicovitou (brčál barvínek),
kolovitou (divizna velkokvětá),
pyskatou (šalvěj lékařská).

Volnoplátečné květní obaly jsou buď pravidelné nebo souměrné.

Stavba květu

Samčím pohlavním ústrojím jsou tyčinky, skládající se z nitky a prašníku, ze kterého včely sbírají pyl. Plodolisty jsou samičím pohlavním ústrojím a u krytosemenných rostlin srůstají v pestík.

Ten se skládá ze semeníku, čnělky a blizny. Podle polohy semeníku vůči květním obalům a tyčinkám rozlišujeme semeník spodní, polospodní a svrchní.

Většina krytosemenných rostlin má oboupohlavné květy, které tedy obsahují jak tyčinky, tak i pestík. Květy, které jsou jednopohlavné, obsahují pouze pestík nebo pouze tyčinky (nahosemenné, kukuřice setá, chmel otáčivý).

Rostliny, které mají jednopohlavné květy, jsou buď jednodomé, kdy pestíkové i tyčinkovité samostatné květy jsou na téţo rostlině (kukuřice setá, ořešák královský), a nebo dvoudomé.

U nich jednotlivé rostliny mají buď pouze samčí, nebo pouze samičí květy (jalovec obecný, chmel otáčivý, kopřiva dvoudomá, rakytník řešetlákový, klanopraška čínská).

Stavba květu je pro jednotlivé skupiny rostlin charakteristická, a proto se v odborné botanické literatuře znázorňuje smluvenými, mezinárodně platnými květními vzorci a diagramy, případně značkami.

Květy jsou často sdruženy v soubory, které jsou velmi charakteristické pro ten či onen rod, čeleď, případně i druh. Tyto soubory se nazývají květenství. Ta bývají jednoduchá nebo složená.

Druhy květenství

Hroznovitá (racemosní) květenství jsou charakterizována tím, že postranní osy nepřerůstají osu hlavní a květy rozkvétají postupně zdola nahoru, případně u plochých květenství od obvodu směrem ke středu.

Tato květenství se podle vzájemné délky os a způsobu větvení dělí na:

hrozen, kdy z hlavní osy vyrůstají v úžlabích listenů stopkaté květy (celík zlatobýl, rybíz černý nebo červený), klas, kde postranní květy jsou přisedlé, často hustě nahloučené (jitrocel kopinatý),
jehněda, která se podobá klasu, má převislou a chabou hlavní osu (vrba bílá, bříza bílá, topol černý),
palice vzniklá z klasu ztloustnutím hlavní osy (puškvorec obecný), strboul (hlávka), který se podobá palici, má však silně zkrácenou hlavní osu s krátce stopkatými květy (jetel luční),
šiška a šištice, kdy jde v podstatě o klas, jehož vřeteno a podpůrné listeny dřevnatějí (borovice lesní),
úbor je tvořen rozšířeným květním lůžkem, ze kterého vyrůstají přisedlé květy. Je typický pro čeledě hvězdnicovitých (Asteraceae) a může být silně klenutý (heřmánek) až po zcela plochý (slunečnice roční),
chocholík je odvozen od hroznu prodloužením postranních os, takže květy jsou víceméně v jedné rovině (starček obecný)
okolík je podobný chocholíku, avšak všechny osy vyrůstají z jednoho místa. Okolík se často rozrůstá na řadu dceřinných okolíčků, jde o typické květenství čeledi miříkovitých (Apiaceae), dříve okoličnatých (Umbelliferae),
lata je tvořena hroznem hroznů. Je to jednoduché květenství s nejdelším hlavním stonkem, nesoucí kratší, rozvětvené postranní stonky. Dolní jsou mohutné a k vrcholu se postupně zjednodušují a zkracují (šeřík obecný, vinná réva).

Vrcholičnatá (cymózní) květenství mají postranní osy delší než osu hlavní a rozkvétají shora dolů, u plochých tvarů pak od středu směrem k okrajům. Rozlišuje se jednoramenný, dvouramenný a mnohoramenný vrcholík.

Dělení vrcholíků

Jednoramenný vrcholík se větví pouze jednou postranní osou a podle směru větvení (pohled v geometrickém nárysu) se rozeznává:

vějířek (kosatec bledý),
srpek (mečík obecný),
šroubel (třezalka tečkovaná),
vijan (kostival lékařský, blín černý),

Dvouramenný vrcholík čili vidlan se větví stále vstřícně dvěma postranními osami stejného řádu, což je typické například pro čeleď silenkovitých nebo mořenovitých.

Mnohoramenný vrcholík, který je v podstatě základním typem a má vedlejší osy opět vrcholičnatě rozvětvené (černý bez).

Shora uvedená jednoduchá květenství se často sdružují do složitějších forem. Jednu z nich je lata. Dále může jít například o chocholík úborů (řebříček obecný), hrozen vijanů (kaštan koňský neboli jírovec maďal) nebo složený klas (klas klásků) například u obilnin apod.

Publikováno: 10. 2. 2023

Michal Hardyn

Dlouhodobě se zabýváme tvorbou kvalitních článků, receptů a užitečných návodů. Klademe si za cíl srozumitelnost, poutavost a co největší přínos čtenáři. Naše návody a recepty jsou inspirací pro všechny, kdo chtějí žít zdravě a zároveň poznat svůj vnitřní svět i svět kolem sebe.

Twitter Instagram