Nesmrtelná popularita obyčejného kalendáře
Je starý tisíce let a stal se naprosto běžnou součástí našich životů. Bez jeho pomoci už bychom také možná utonuli v chaosu času. Ten nenápadný kus papíru s daty a často i obrázky, který nikdy nechybí v žádné domácnosti, ani kanceláři – kalendář.
Když si vzpomenu na dětství, vybaví se mi babiččina starodávná kredenc a v její vitríně za sklem posazený klasický stolní kalendář.
Byly na něm černobílé fotky nejvýznamnějších přírodních krás tehdejšího Československa. Měla jsem ten kalendář v nepochopitelné oblibě a pořád dokola si ty jeho obrázky fascinovaně prohlížela.
Je zajímavé a zároveň potěšitelné, že přes veškerý pokrok i v dnešním digitalizovaném a internetem prošpikovaném 21. století si můžete v papírnictví koupit naprosto stejný kalendář. Stejná forma, stejné zpracování. Jen ty fotky jsou logicky novější, barevné a pořízené kvalitním digitálním foťákem…
Napadlo vás někdy pátrat po tom, jak starý je vlastně kalendář a kdy vznikl ten první papírový?
Jak vznikl kalendář
Potřebu sledovat čas v podobě střídání dne a noci, měsíců a roků a nějakým způsobem ho zaznamenávat, měli lidé od nepaměti. Jen systém počítání a zapisování si každá kultura našla svůj.
Na různých místech světa a v různých civilizacích tak historicky vznikly a postupně se používaly odlišné typy kalendářů. Narazíme tak na kalendáře lunární i solární, kalendář Babylonský, Mayský, Aztécký či Keltský.
Jedno však měly společné, a to určení jednotlivých časových etap:
- Den byl odvozen z pravidelného střídání světla a tmy.
- Měsíc vzniknul z lunárních cyklů (nov – úplněk – nov).
- Rok vzešel z rozdílného postavení Slunce vůči Zemi v průběhu 12 měsíců. (V našich podmínkách rok členíme dále na 4 roční období.)
Spousta původních kalendářů do dnešních dnů nepřežila a byla nahrazena jinými typy. Ale kupříkladu v Číně se zachoval týž kalendář, který tam byl sestaven v roce 2637 před naším letopočtem. Čínský kalendář patří společně s kalendářem egyptským mezi nejstarší známé datovací systémy a dodnes se stále používá v mnoha asijských zemních (mimo Číny třeba v Japonsku, Vietnamu, Koreji).
Poetika názvu kalendář a jeho vývoj v Evropě
Tušili jste, že název kalendář je odvozen z latinského výrazu calendarium (od calendae), což byla původně kniha pohledávek římských bankéřů? Já tedy ne.
Kalendy označovaly první dny v měsíci. Tyto dny byly obvyklými termíny pro placení dluhů a úroků.
Důležitý prvek do vývoje kalendáře vnesl pro Evropu i většinu světa římský císař Gaius Julius Caesar svým juliánským (křesťanským) kalendářem. Caesar v roce 46 před n. l. zavedl reformu starořímského kalendáře a přijal takové rozdělení roku, jak ho známe dnes. Toto rozdělení pak v podstatě převzalo křesťanství s tím, že do něj zařadilo své svátky.
Papež Řehoř XIII. následně provedl v 16. století ještě „drobnou“ úpravu juliánského kalendáře a přikázal z něj vypustit 10 dnů, které se nashromáždily jako odchylka od astronomické skutečnosti. Zkorigoval tak nepřesnosti přestupných let.
Tento upravený juliánský, resp. gregoriánský kalendář se nyní používá ve většině zemí dodnes a dodnes také slouží k přehledné organizaci života, která je nezbytná nejen pro účely společenské, ale také hospodářské či náboženské.
Pár zajímavostí ze světa kalendáře
7 denní týden si lidé odvodili tak, že jeden měsíční cyklus rozdělili na 14 dnů (14 dnů v cyklu měsíc přibývá a 14 dnů zase ubývá) a ty znovu rozdělili na polovinu. Zůstalo tak 7 dnů jakožto 1 týden. I podle Bible potřeboval Bůh 7 dnů na to, aby stvořil svět, takže číslo 7 zároveň odráželo křesťanskou symboliku.
Gregoriánská reforma kalendáře „ukradla“ lidem 11 dnů života! Lidé šli v klidu spát v noci 4. 10. a dle nového kalendáře ráno vstávali o dobrých o 11 dnů později s datem 15. 10. 1582. No posuďte sami, kam se v porovnání s tímto skokem hrabou naše potíže s přechodem na zimní a letní čas, že ano?
Většina evropských jazyků používá názvy měsíců v roce odvozené z latiny a proto jsou výrazy podobné (Januar, january, janvier, január, gennaio, ianuari, Februar, february, février, febraio, februarie atd.).
Dokonce i slovenština se drží latiny. Pouze čeština nebo třeba chorvatština jako zástupci slovanských jazyků si názvy pojmenovaly libozvučně po svém. Např. v češtině vznikl leden od ledu, duben od rašících dubů, květen od kvetení rostlin, srpen podle senosečí prostřednictvím srpu.
Aby si lidé lépe zapamatovali sled dnů v týdnu a svátků (ještě před zavedením knihtisku), uváděly se do kalendáře jednoduché veršovánky. Verše to byly dost primitivní, ale plnily účel. Každá slabika verše znamenala jeden den a některé slabiky byly počátečními slabikami svátků.
Verše a různé říkanky či průpovídky setrvaly v kalendářích i dál poté, co už se kalendáře běžně tiskly. Svého času bývala v tištěných kalendářích proto i četba pro široké vrstvy. Obliba kalendáře tak byla veliká a kalendář se označoval jako žánr lidového čtení. Největší popularitu zažil v 19. století.
Další zajímavosti:
- První kalendář, který vytvořili Sumerové, byl založen na měsíčních cyklech
- Měsíc červenec je pojmenován po Juliu Caesarovi, měsíc srpen pak po Augustu Caesarovi
- Přestupný rok nastává každé čtyři roky a poprvé jej zavedl Julius Caesar
- Gregoriánský kalendář je dnes nejpoužívanějším kalendářem na světě
- Délka roku je 365,242199 dne, což je o něco více než 365 dní
- Den s největším počtem narozenin je 16. září, následuje 9. září a 19. září
- Nejdelší den v roce je obvykle kolem 21. června, nejkratší den v roce je obvykle kolem 21. prosince
- Islámský kalendář je založen na lunárním cyklu a je o 11 dní kratší než gregoriánský kalendář, stejně jako čínský kalendář, který je také založen na lunárním cyklu a dodržuje ho více než miliarda lidí na celém světě.
Zvláštní typy kalendářů
V průběhu časů se u kalendářů prakticky zas tak mnoho nezměnilo.
Klasické stolní kalendáře pokryly svou tématikou snad všechny žánry, proto si ten svůj nej kalendář, kterým ozdobí kancelářský stůl nebo kuchyňský kout, najde každý.
Kalendář s recepty, s radami pro zahradníky, kalendář o bylinkách, kalendář s náboženským zaměřením nebo třeba s motivačními citáty. Lidem, kteří se snaží žít v souladu s fázemi měsíce, zase pomůže populární lunární kalendář.
U dětí je každoročně před Vánoci zase zcela jistě nejoblíbenější adventní kalendář s okýnky plnými čokolády.
První známý kalendář, který se skládal z dvanáctiletého cyklu zvířat pro každý rok, vytvořili staří Číňané. Tento čínský kalendář se používá dodnes a je známý pod názvem kalendář Šeng Siao. Dvanáctiletý cyklus zahrnuje krysu, vola, tygra, králíka, draka, hada, koně, ovci, opici, kohouta, psa a prase.
Dalším zvláštním typem kalendáře je aztécký kalendář, který se dělí na dva samostatné systémy. Prvním systémem je sluneční kalendář, což je 365denní cyklus, který se používá k měření plynutí času. Druhým je Rituální cyklus, což je 260denní cyklus, který se používá k měření náboženských svátků a obřadů.
Židovský kalendář je také zcela jedinečný, protože se řídí lunárním cyklem namísto solárního. Tento kalendář je založen na fázích Měsíce a skládá se z 12 měsíců po 29 nebo 30 dnech. Židovský kalendář se každých několik let upravuje, aby byl v souladu se slunečním kalendářem.
Mayský kalendář je dalším zajímavým typem kalendáře. Tento kalendář se dělí na dvě samostatné části: Tzolkin, což je 260denní cyklus, a Haab, což je 365denní cyklus. Oba tyto cykly slouží ke sledování plynutí času a střídání ročních období.
Kalendář, nebo raději diář?
Mandala – diář na 2019
Jen klasický stolní kalendář však už vzhledem k nárokům společnosti příliš nestačí. Se stoupající potřebou mít veškerou evidenci svých pracovních úkolů, akcí, schůzek a důležitých dnů vždy prakticky při ruce, přišel na pomoc papírový diář.
Pro ty z nás, kteří v rozhodujícím okamžiku vždy upřednostní papír před jakoukoli elektronickou formou, má papírový diář nezastupitelnou funkci. A jelikož diář je pak našim věrným průvodcem po celý rok, je opět dobré si vybrat takový, který se vám bude líbit po všech stránkách.
Zejména citlivá ženská duše uvítá možnost pořízení třeba některého z designově povedených diářů zaměřených relaxačně, či naopak na osobní růst a seberozvoj.