Historie japonského čajového obřadu
Mnoho lidí si neuvědomuje, že japonský čajový obřad vznikl v Číně, a to již dlouho předtím, než se v 9. století objevil v Japonsku. Jak se čajový obřad dostal z Číny do Japonska je stále poměrně nejasné. Je však známo několik faktů.
Např. tisíciletí předtím, než mniši přinesli čajový obřad z Číny, se v Japonsku již čaj běžně pil ve velkém množství, zejména kvůli jeho zdravotním účinkům a pro relaxaci.
V Japonsku se čajovník začal pěstovat během dynastie Tang, kdy vzájemné vztahy mezi Čínou a Japonskem dosáhly svého vrcholu, co se kulturní výměny týče.
První písemná zmínka o pití čaje spojena s určitou ceremonií se objevuje až v 8. století. Obřad však samozřejmě nevypadal stejně jako jej známe nyní. Během osmého století napsal čínský buddhistický kněz knihu o správné metodě přípravy čaje.
Kniha pod názvem „Cha Ching“ se věnovala správné teplotě horké vody či použití čajových nádob. Traduje se, že dnešní podobu získal čajový obřad právě inspirací z této knihy.
Během období Naru (Japonsko) byla většina čajové produkce používána hlavně kněžími a šlechtici jako léčebný prostředek. Až ke konci dynastie Tang (Čína) se postupně z čaje stává běžný nápoj. Kvůli zhoršujícím se vztahům mezi Japonskem a Čínou však tento přechod trval poměrně dlouho.
Japonci byli nuceni sami kultivovat rostliny čajovníku a vytvářet kolem jeho pití vlastní tradice.
Ještě v japonském období Nara až po období Heian (794–1192) byl čaj vzácnou a cennou komoditou. Kdyby byl čaj pro Japonce dostupnější, je poměrně jisté, že by čajový obřad nikdy nevznikl.
Období Kamakura v Japonsku
V roce 1187 odcestoval japonský kněz Myoan Eisai do Číny, aby zde studoval filozofii a náboženství. Když se vrátil, stal se zakladatelem Zen budhismu a vybudoval první chrám sekty Rinzaiho. Také se uvádí, že byl prvním, kdo kultivoval čaj pro náboženské účely. Na rozdíl od ostatních, kteří jej používali pouze pro lékařské účely.
Byl také první, kdo začal čajové lístky před vložením do vody drtit. Císař Sung pak ve své knize Ta Kuan Cha Lu (Obecný pohled na čaj) zmiňuje svou bambusovou metličku, kterou používal ke šlehání čaje v horké vodě. Právě tyto dvě metody vytvořily základ pro čajový obřad, jak jej známe dnes.
V roce 1211 Eisai poprvé napsal pojednání o čaji v Japonsku. Ve svém díly Kissa Yojoki (Pití čaje je dobré pro zdraví) navrhuje pití čaje v případě zdravotních obtíží spojených se ztrátou chutí k jídlu, paralýzou apod. Dle něj čaj představuje lék na všechny neduhy, což byl asi hlavní důvod, proč pití čaje získalo takovou popularitu.
Japonsko ve třináctém století
Pěstování čaje se rychle začalo rozšiřovat z oblasti Uji, kde byly první plantáže, do celého Japonska. Zejména samurajové, kteří milovali vše, co nabízela dynastie Sung, začali dodržovat ceremonie spojené s pitím čaje. Tím se opět zvýšila poptávka a popularita obřadní přípravy zeleného čaje.
V roce 1333 padl šogunát Kamakura, což vedlo k občanským válkám po celé zemi. Objevila se nová společenská třída – Gekokujou. Šlo o šlechtice, kteří měli extravagantní životní styl, kterým přitahovali pozornost veřejnosti, a velmi často pořádali pro přátele čajové večírky Toucha.
Na těchto večírcích se hrála hra spočívající v testování schopnosti rozlišovat Honcha (pravý čaj) od jiných druhů čajů. Vše bylo samozřejmě podpořeno cennými sázkami, což dodávalo hře na zajímavosti.
Jaká byla pravidla hry?
Nejdřív dostali hosté k dispozici 10 šálků čaje a toto číslo se pak zvyšovalo na 20, 30 a nakonec 100 šálků čaje na osobu. Pokud by se zúčastnilo velké množství osob, bylo nemožné poskytnout každému hostovi 100 šálků.
Pravděpodobně se to řešilo tak, že šálky s čajem se předávaly mezi hosty. Tato technika předávání čajové misky pravděpodobně vysvětluje, proč se během dnešního čajového obřadu používá jen jedna čajová miska.
Ať už se nám to zdá divné či nikoliv, tento zvyk sdílení misky se projevuje i ve společenské vrstvě samurajů. Samuraj měl silné rodinné vazby, a když se rodina shromáždila při důležitých příležitostech, nabral první pohár Saké z větší nádoby a tu po prvním napití předal dál svým blízkým.
Čajový obřad během období Muromachi
Během období Muromachi prošla japonská architektura transformací z formálního stylu z období Heian do jednoduššího stylu využívaného samuraji. Dále se upravil i samotný čajový obřad, např. o určení vhodného místa pro obřad, vhodný stůl v designu Shoin, rozšířil se počet nádobí pro čajový obřad nebo se dohodlo, že na podlaze budou rohože taami.
Jaké jsou hlavní kroky typického čajového obřadu?
Krok 1: V den čajového obřadu vstává hostitel velmi brzy ráno, aby zahájil přípravy.
Krok 2: Když hosté dorazí, jsou vedeni zahradou a poté si umyjí ruce, aby se symbolicky očistili od prachu vnějšího světa. Musí projít malými dveřmi, které zajišťují, že se hosté s úctou ukloní. Dveře jsou zároveň bariérou vůči vnějšímu světu a pomáhají vytvářet pocit útočiště.
Krok 3: Hostitel klečí na polštáři a ladnými pohyby očišťuje své nástroje. V železné konvici na kamnech zapuštěných do podlahy se vaří vyčištěná voda.
Krok 4: Z šerpy kimona se sejme hedvábná látka (fukusa), která představuje hostitelova ducha. Symbolicky se zkontroluje, složí a rozloží, než se použije k manipulaci s horkou železnou konvicí.
Krok 5: Matcha – zelený čaj rozemletý na jemný prášek – a několik naběraček horké vody se přidají do misky a důkladně se rozšlehají.
Krok 6: Miska s matchou se podá prvnímu hostu, který před tím, než se napije, otočí misku o 180° ve dvou otáčkách, aby se vyhnul pití z ozdobné přední části misky. Každý host misku utře, než ji předá dál.
Krok 7: Podávají se pěkné sladkosti wagashi, někdy vyrobené z pasty z fazolí azuki, které doplňují hořkost čaje.
Krok 8: Po předání misky zpět hostiteli se nástroje očistí a obřad se ukončí.
Murata Shukou: Zakladatel Chanoyu
Když se lidé z jiných společenských tříd začali zajímat o čajový obřad, který byl oblíben u samurajů, začali se shromažďovat v čajovnách. Menších a méně zdobených prostorách, které odpovídaly jejich společenskému statusu. Vznikla malá místnost Kakoi.
K nejlepším návrhářům menších čajoven patřil kněz Murata Shukou, který je později označován jako otec čajového obřadu. Od svých jedenácti let až do 20 let byl knězem v chrámu Shoumyou.
Za dalších 10 let se vrátil ke kněžství v chrámu Daitoku-ji, kde praktikoval zenovou meditaci. Za hluboké pochopení Zenu získal i diplom podepsaný čínským mnichem Yuanwu.
Zbytek svého života strávil v čajovně Naru, kde zdokonaloval čajový obřad a předával své vědomosti každému, kdo projevil zájem o toto umění. Všem svým studentům se snažil vštípit pravou duši čajového obřadu inspirovaného Zenem.
Pro výuku dával přednost intimnější atmosféře v malém pokoji pro pět až šest osob. To, že navrhl pro čajový obřad klidnější atmosféru, mělo svůj původ právě ve studiu Zenové filozofie.
Ke konci období Muromachi se čajová kultura dostala na svůj vrchol a příznivci čajových obřadů získávali různé tituly dle jejich vztahu k tomuto umění.
I v současnosti se s tradicí čajového obřadu můžete v Japonsku stále setkat. Vzhledem k dostupnosti potřebného vybavení pro obřad si svůj vlastní čajový obřad může vyzkoušet skoro každý.
Význam etikety
Etiketa je důležitou součástí celého zážitku a čajový mistr si na obřad vždy obléká kimono. Hosté, kteří se účastní slavnostních příležitostí, by měli dodržovat tento příklad, ačkoli rituály, které se konají za účelem předvedení postupů návštěvníkům, nevyžadují formální oděv. Každý, kdo má možnost zažít čajový obřad, by se však měl snažit dodržovat příslušné pohyby, i když drobná faux pas jsou vždy přehlédnuta.
Hostům pak mohou být podávány malé sladké zákusky, zatímco hostitel připravuje druhou misku řidšího čaje pro každého hosta, přičemž se od účastníků očekává, že budou komentovat krásu prostředí a řemeslné zpracování nádobí použitého při obřadu. V rámci čajového obřadu se často podávají estetická, lehká jídla ze sezónních surovin.
V řadě chrámů, tradičních japonských zahrad, kulturních zařízení a hotelů se nacházejí čajovny, kde mohou návštěvníci zažít čajový obřad – zejména v Kjótu, starobylém hlavním městě, které je stále centrem tradiční japonské kultury. Přestože formální čajový obřad může trvat i několik hodin, mnoho míst nabízí zkrácené verze, které mohou být pro zahraniční hosty vhodnější.
Publikováno: 29. 6. 2022
Dlouhodobě se zabýváme tvorbou kvalitních článků, receptů a užitečných návodů. Klademe si za cíl srozumitelnost, poutavost a co největší přínos čtenáři. Naše návody a recepty jsou inspirací pro všechny, kdo chtějí žít zdravě a zároveň poznat svůj vnitřní svět i svět kolem sebe.
Více
