Atopický ekzém a strava – co jíst a nejíst, přehled potravin, receptů a zeleninových šťáv

Výživová doporučení pro léčbu a předcházení atopickému ekzému u dětí spočívá v několika krocích, které je potřeba důsledně dodržovat. Na první pohled se upravený režim může zdát omezující, ovšem z pohledu výsledků dělá zázraky.

Dá-li se léčba atopického ekzému upravit stravou, je mnohem lepší této možnosti využít, než kupovat drahé a často neúčinné medikamenty. Jaké jsou základní kroky výživových doporučení, zejména u dětí?

Vyloučení všech potravin, které v těle spouští a udržují systemický zánět, alergické reakce, oxidační stres, a narušují trávicí a imunitní systém. Z potravinových alergenů se do souvislosti s atopickým ekzémem dává především přecitlivělost na obilnou bílkovinu lepek. Dalšími potravinovými alergeny jsou zejména kravské mléko, vejce, čokoláda, vlašské ořechy a citrusové plody.

Zvýšený příjem zvlhčujících a protizánětlivých potravin, především nenasycených mastných kyselin, které podporují hydrataci pokožky a zabraňují zánětu.

Zvýšený příjem přírodních antihistaminů – látek, které v těle harmonizují produkci histaminu a zmírňují průběh alergických reakcí.

Zvýšený příjem superpotravin (nutričně výjimečně bohatých a komplexních potravin) a zařazení čerstvých zeleninových šťáv, které vyživují tělo na buněčné úrovni, tzn. léčí nutriční deficity tím, že dodávají tělu dlouhodobě chybějící výživové látky. 

Nevhodné potraviny při léčbě atopického ekzému

Bílkovina lepek

Bílkovina gliadin nacházející se v obilných potravinách je považována za nejčastější spouštěč autoimunitního procesu v těle. Kromě zažívacích potíží může v případě přecitlivělosti na tuto látku docházet ve střevní sliznici ke chronickému zánětu, který může vést ke spuštění autoimunitní reakce projevující se atopickým ekzémem.

Mezi nevhodné potraviny patří: chléb, pečivo, těstoviny, dorty, koláče, bílá rýže, müsli a všechny výrobky obsahující zprocesované obiloviny. Obiloviny je možné nahradit hnědou neloupanou rýží, černou neboli indiánskou divokou rýží, pohankou, quinoou, jáhly, amaratem, těstovinami z pohanky anebo quinoy, nudlemi z mořské řasy, a bezlepkovým chlebem například z mandlové nebo pohankové mouky.

Kravské mléko a mléčné výrobky

Mléčná bílkovina podporuje v těle zánět, na který tělo reaguje neutralizací minerálů, které získává z tkání jako jsou kůže, kosti, nehty a vlasy, čímž vede k jejich nedostatku.

Výjimku tvoří kvašené produkty jako je jogurt, kefír nebo tvaroh nebo občasné zařazení produktů z kozího mléka – sýr, mléko, jogurt nebo kefír. Margaríny je možné nahradit živými pomazánkami z dýňových a slunečnicových semínek, zeleniny a luštěnin, nebo „máslem“ ze semínek a ořechů (tahini, mandlové máslo).

Vepřové maso, uzeniny a masné polotovary

Všechny uzeniny, salámy a tučné měkké sýry obsahují látky zvané nitrosaminy – dusičnany a dusitany, které se využívají v uzenářství jako konzervační látka, stabilizátor barvy a jako prevence množení bakterií. Jedná se o vysoce karcinogenní látku, která má největší spojitost s rakovinou tlustého střeva.

Živočišný tuk je vysoce kyselinotvorný a udržuje v těle chronický zánět, který znemožňuje zastavení autoimunitního procesu v těle. Z masa bio kvality je upřednostňováno pro děti kuřecí a krůtí maso, občasnou hovězí polévku, a rybu dušenou nebo pečenou bez kůže.

Kukuřice a kukuřičné výrobky

Kukuřičná kaše má velmi nízkou výživovou hodnotu a vysoký glykemický index. Je častým alergenem u dětí trpící na alergie, ekzém a astma a doporučuje se ji nahradit rýžovou nebo pohankovou kaší.

Tučná a smažená jídla

Nebezpečné transmastné kyseliny vznikají průmyslovým ztužováním rostlinných olejů a zahříváním olejů na vysokou teplotu při smažení. Nacházejí se v margarínech, tucích na pečení, a jsou taky obsažené ve velkém množství polotovarů včetně takzvané „zdravé výživy“: pečivo, koláče, tyčinky, sušenky, polevy, zmrzliny, müsli tyčinky, brambůrky, krekry, majonézy.

Transmastné kyseliny spouštějí a udržují v těle systemický zánět a zvyšují hladinu triglyceridů v krvi – rizikové faktory aterosklerózy. Zabraňují organismu, aby využíval esenciální mastné kyseliny, které jsou pro zmírnění projevů atopického ekzému klíčové.

Na smažení je možné použít tepelně velice stabilní kokosový olej, v studené kuchyni pak využívat ořechy, semínka a oleje bohaté na Omega 3 mastné kyseliny, především chia semínka a olej, lněná semínka a lněný olej, dále konopný, olivový, sezamový, dýňový, vlašský nebo avokádový olej.

Stimulanty

Cigarety, alkohol, černý čaj, energy drinky, sycené nápoje.

Rafinovaný cukr

Bílý cukr a FODMAP – skupina krátkých řetězců uhlovodíků, kam patří především glukózovo-fruktózový sirup, a která se v současnosti považuje za zdraví nejvíce škodlivou skupinu látek, která má alarmující spotřebu a závažné zdravotní následky nejen v dětské populaci.

Průmyslově zpracované potraviny

Obsahující chemikálie, umělá sladidla a konzervační látky – éčka.

Pesticidy

Nemyté a neorganické ovoce, zelenina a maso z komerční produkce a velkochovu obsahují pesticidy, které v těle působí jako hormonální narušitelé.

Potravinové alergeny

U ekzému se mezi ně řadí citrusové ovoce, ořechy a kakao. Doporučováno je sledovat reakci dítěte, případně zhoršování ekzému a vysadit uvedené potraviny jenom v případě potvrzené nesnášenlivosti.

Prospěšné potraviny při léčbě atopického ekzému

Esenciální mastné kyseliny

Esenciální nenasycené mastné kyseliny, především kyseliny Omega 3 a Omega 6, by měly kromě ovoce a zeleniny tvořit základ stravy pro lidi trpící na atopický ekzém. Dle početných klinických studií mají silné protizánětlivé účinky a jsou nezbytné pro zdravý vývoj a fungování nervové soustavy a imunitního systému u dítěte. Jsou také důležité pro zdravou regeneraci tělesných tkání, jako je kůže nebo klouby.

Mezi potraviny bohaté na nenasycené mastné kyseliny patří chia semínka, lněná semínka, ryby, avokádo, slunečnicová a dýňová semínka, ořechy, především vlašské, a následující oleje: lněný, vlašský, avokádový, chia, konopný, dýňový, olivový, pupalkový. 

Čerstvé ovoce a zelenina

Především papája, ananas, banán a borůvky. Papája se považuje se za jednu z nejvýznamnějších léčivých potravin pro ekzém, která adresuje hned několik jeho příčin: enzym papain podporuje trávení a osídlení střeva příznivými bakteriemi, stimuluje buněčnou imunitu a je významným zdrojem betakarotenu a vitamínu C, které mají důležité hojivé a regenerační účinky na kůži.

Ananas obsahuje enzym bromelain s protizánětlivými a antialergickými účinky. Banán slouží jako prebiotikum, má vysoký obsah hořčíku, draslíku a vitamínu C, který má antihistaminový efekt.

Kvašené produkty podporující zdravou střevní mikroflóru

Kvašená zelenina, kombucha, jogurty, tvaroh, kefír, kvašené zelí, kvašené sójové výrobky tempeh, miso, sójové omáčky shoyu a tamari. Mezi lidmi je velmi oblíbená kombucha MAGU, která se vyrábí v České republice. Mezi pozitivní účinky MAGU na organismus patří např. odstranění únavy, zlepšení trávení a další.

Prebiotika

Prebiotika slouží jako potrava pro prospěšné střevní bakterie, čímž podporují jejich růst a rozmnožování. Mezi nejdůležitější prebiotika patří oligosacharidy a inulín tvořené nestravitelnou vlákninou, která se nezasažena trávicím procesem dostává až do tlustého střeva, kde podléhá kvašení a slouží jako potrava pro střevní mikroflóru.

Mezi hlavní zdroje oligosacharidů patří: čekankový kořen obsažený ve vláknině inulín, jeruzalémský artyčok, pampeliškové listy, česnek, pór, cibule, cibule vařená, chřest, banán. 

Vysoce zásadotvorné potraviny

Ty vytváří v těle vhodné podmínky pro léčbu zánětu a regulaci autoimunitního procesu. Patří sem především makové mléko, mungo klíčky, mango, papája, melouny, spirulina a chlorela. 

Quercetin

Zpomaluje uvolňování histaminu, čímž zmírňuje průběh alergické reakce a má protizánětlivý efekt. Quercetin slouží také jako antioxidant a rozpouští formování alergicky působících sloučenin. Mezi potravinové zdroje patří pohanka, jarní cibulka, jablka, hrozny, brusinky, zelí, kapusta, cibule a česnek.

Zinek

Zinek je nejdůležitějším minerálem pro imunitní systém, který aktivuje něco přes 200 různých enzymů v těle. Jeho další využití je u zánětlivých onemocnění kůže jako je ekzém, psoriáza, akné, a u poruch pozornosti s hyperaktivitou.

Mezi potravinové zdroje patří borůvky, paprika, droždí, hrášek, pekanové, vlašské a brazilské ořechy, mandle, slunečnicová semínka, zázvor, celozrnné obiloviny a výrobky, ječné kroupy, kuřecí a krůtí maso, sardinky.

Vitamín C

Vitamín C je významným stimulátorem Th1 imunity, která je u atopického ekzému potlačena. Je také přírodním antihistaminem, který blokuje zánětlivou alergickou reakci. Nejvýznamnějšími potravinovými zdroji jsou brokolice, paprika, kapusta, zelí, špenát, citróny, jahody, pomeranče, papája, mango a melouny.

Vitamín A

Sem patří karotenoidy jako je betakarotén. Mají klíčovou roli pro vývoj zraku, imunitního systému, zdraví kůže a slizničních membrán. Nedostatek vitamínu A je nejčastější u dětí pod 5 let. Důvodem je jeho nedostatek ve stravě, narušené vstřebávání tuků (vitamín A je rozpustný v tucích) a také dlouhodobé vystavení cigaretovému kouři.

Nedostatek vitamínu A se negativně projevuje na oslabení buněčné imunity a všech slizničních membránách těla, především dýchacích cest. U dítěte způsobuje suchou kůži, čímž přispívá ke kožním onemocněním, jako je ekzém, psoriáza nebo akné. Hlavními zdroji v potravě jsou telecí játra, mrkev, tmavě-zelená listová zelenina, dýně, žlutý meloun, sladké brambory, kustovnice, lucuma.

Vitamín E

Vitamín E je známý jako důležitý antioxidant s významnými protizánětlivými účinky. Alfa-tokoferol je přírodní forma vitamínu E, která je obsažena v potravinách, jako jsou mandle, meruňkový olej, slunečnicová semínka, pupalkový olej, rakytníkový olej. 

Léčivé recepty pro děti trpící atopickým ekzémem

SNÍDANĚ: Lněné banánové palačinky s chia marmeládou a kešu krémem, mangovo-makové mléko

Živé palačinky z lněné mouky, banánů a jablek jsou chutnou a výživnou náhradou běžných palačinek. Bílá mouka, mléko, vejce a cukr, které tvoří základ běžných palačinek patří mezi potraviny s minimální výživovou hodnotou, které v lidském organismu působí kyselinotvorně.

Kravské mléko navyše snižuje absorbci vápniku, vede k zánětlivým procesům, autoimunním reakcím a oslabování kostí. Lněné semínko, které je základní potravinou tohoto receptu je naopak jedním z nejbohatších rostlinných zdrojů esenciálních nenasycených mastných kyselin.

Nenasycené mastné kyseliny Omega 3 a Omega 6 jsou známé svou protizánětlivou aktivitou s celou řadou blahodárných účinků pro kůži, imunitní a nervový systém, oběhový systém klouby. U dětí jsou pak zodpovědné za vývoj mozkových funkcí a předcházení alergiím a ekzému.

Palačinky jsou díky obsahu kakaa významným zdrojem vápníku a rostlinných bílkovin, a díky ovoci bohatým zdrojem vlákniny. Díky tepelně šetrné metodě sušení si palačinky zachovávají plnohodnotný výživový potenciál a umožňují tělu přijmout všechny živiny, vitamíny, minerály a enzymy v nezměněné podobě.

Na přípravu lněných palačinek s chia marmeládou a kešu krémem je potřeba:

Lněné palačinky: 300 g čerstvě pomletých lněných semínek, 3 lžíce přírodního sladidla (syrový med, kokosový, javorový nebo agáve sirup, stévie nebo xylitol), 2 zralé banány a 2 menší jablka, 3 lžíce kakaového prášku, špetka soli, 1 lžička vanilkového extraktu, 1 lžička citrónové šťávy, čerstvé ovoce na ozdobení

Kešu krém: 120 g kešu ořechů namočených ve vodě 1-2 hodiny, 50ml vody, 2 lžíce agáve sirupu, 1 lžíce citrónové šťávy, 1 lžička vanilkového extraktu, špetka soli

Čokoládová poleva: 100 g kokosového oleje, 100 g kakaového prášku, 2-3 lžíce kokosového cukru

Chia marmeláda: chia semínka, bobulovité ovoce (maliny, borůvky, jahody), kokosový nektar nebo med

Příprava palačinek

V kuchyňském robotu je třeba smíchat lněnou mouku, banány, jablka, kakao, sirup, vanilku a sůl a vypracovat do hladka. Těsto rozetřít na nepřilnavou sušící vložku dehydrátoru a dát sušit na 60 stupňů po dobu 1 hodiny. Vyšší počáteční teplota během první hodiny sušení nepoškodí živé enzymy v potravinách, jelikož je využita na odpaření vody.

Po hodině sušení palačinkový tác přikrýt prázdným tácem, překlopit a z palačinek opatrně odstranit nepřilnavou sušící vložku. Snížit teplotu na 40 stupňů a sušit dalších 6-8 hodin do požadované konzistence. Palačinky potřít chia marmeládou, případně naplnit kešu krémem, polít čokoládovou polevou a ozdobit dle fantazie čerstvým ovocem nebo oříšky. 

Kratší doba sušení bude mít za následek vláčnější a šťavnatější palačinky, delší doba sušení pak prodlouží jejich trvanlivost. Palačinky vydrží v lednici 4 dny a v mrazničce kolem 1 měsíce.

Příprava Chia marmelády

Z vody, chia semínek, čerstvého nebo rozmraženého ovoce, a medu nebo kokosového nektaru lze připravit lahodnou a zdravou nevařenou marmeládu, kterou je možné konzumovat přímo, nebo využít jako marmeládovou pomazánku nebo lahodnou náplň do dezertů.

Vodu rozmixovat s ovocem a sladidlem, ručně vmíchat chia semínka a nechat postát 15-20 minut. Pořádně rozmíchat, aby v marmeládě nezůstaly hrudky z chia semínek.

Příprava kešu krému

Kešu ořechy namočit na 1-2 hodiny do vody, aby změkly a získaly jemnější chuť. Všechny suroviny na přípravu krému vyšlehat do hladka ve vysokorychlostním mixéru. Skladovat v ledničce 3-4 dny.

Příprava čokoládové polevy

Čokoládovou polevu lze připravit jednoduše roztopením kokosového oleje ve vodní lázni a do něj vmíchat kakaový prášek, sůl a kokosový cukr.

Mangovo – makové mléko

Makové mléko (nezaměňovat za odvar z makovic) má ze všech rostlinných mlék nejvyšší obsah vápniku, je zdrojem kvalitních rostlinných tuků a na lidský organismus působí velice zásadotvorně, to znamená dodává tělu zásadité minerály a jeho trávení navozuje v těle podmínky, které zmírňují dlouhodobý zánět odehrávající se například v kůži, zažívacím systému, štítné žláze nebo kloubech.

Příprava: 100 g máku namočit do litru vody přes noc. Ráno rozmixovat a přecedit přes gázu nebo použít pytlík na mléko. Přeceděné mléko vrátit do mixéru, přidat 1 mango, 3 lžíce přírodního sladidla, půl lžičky vanilkového extraktu, špetku himalájské soli a mixovat dohladka. V ledničce vydrží 2-3 dny.

DOPOLEDNÍ SVAČINA: Borůvkovo-Lněné Chia tyčinky

Chia semínka jsou spolu s lněnými semínky nejbohatším zdrojem esenciálních Omega 3 mastných kyselin. Patří mezi nejdůležitější zvlhčující potraviny s výjimečnými hydratačními účinky na kůži. Jestliže dítě trpí suchou a citlivou kůži se sklonem k atopického ekzému, živé tyčinky z lněné mouky a chia semínek v kombinaci s antioxidanty obsaženými v borůvkách jsou skutečným protizánětlivým a kůži hydratujícím lékem.

Chia semínka mají velice nízký glykemický index a po namočení zpomalí proměnu karbohydrátů na cukr, čímž významně pomáhají stabilizovat hladinu glukózy v krvi. Chia semínka jsou také jedinečným zdrojem bílkovin a mají jeden z nejvyšších obsahů vápniku ze všech rostlinných zdrojů.

Na přípravu 10-12 cca 10 cm dlouhých tyčinek je potřeba: 600 g čerstvých nebo mražených borůvek, 1 banán, 100 g Chia semínek, 100 g lněných semínek, 3 lžíce přírodního sladidla (kokosový nektar, kokosový cukr nebo agáve sirup) nebo pár kapek stévie, 1 lžička vanilky, 3 lžíce vody.

Příprava

Lněná semínka pomeleme v mlýnku na kávu. V kuchyňském robotu smícháme borůvky, banán, chia semínka, lněnou mouku, sladidlo, vanilku a vodu. Ingredience lze smíchat i ručně v míse (borůvky a banán roztlačíme vidličkou).

Necháme postát 10-15 minut, aby chia semínka nasákly vodu a hmota zhustla. Hmotu rozetřeme na nepřilnavou vložku sušičky a dáme sušit na 60 stupňů po dobu 1 hodiny.

Po hodině snížíme teplotu na 40 stupňů a sušíme dalších 4-5 hodin pokud se hmota přestane lepit na nepřilnavou vložku. Hmotu nakrájíme na tyčinky, odstraníme nepřilnavou vložku a sušíme dalších 3-5 hodin do požadované konzistence.

OBĚD: Thajská kokosová polévka z mrkve a červené čočky s mungo klíčky

Tato jemná čočková polévka z kokosového mléka je výborným zdrojem kvalitních bílkovin, minerálů, betakarotenu a díky kurkumě, skutečného pokladu mezi kořením, i zdrojem jedinečných antioxidantů s protizánětlivým účinkem.

Mungo klíčky působí v lidském organismu zásadotvorně, to znamená podporují hojení dlouhodobého zánětu a vytváří vhodné podmínky pro léčení autoimunitního onemocnění.

Ingredience: 400 g červené čočky, 5 mrkví, 2 kostky bujonu, 2 lžíce kurkumy, ½ lžičky mletého kmínu, 1 lžička soli, 1 lžíce octa, sušená citrónová tráva, 50 g strouhaného kokosu nebo plechovka kokosového mléka, mungo klíčky

Postup: Čočku opláchneme, mrkev nakrájíme a dáme vařit do 2l vody s kostkami zeleninového vývaru. Přidáme kurkumu, sůl, kmín, ocet a citrónovou trávu, a necháme vařit 20 minut. Přidáme kokosové mléko a povaříme dalších 5 minut.

Kokosové mléko můžeme připravit doma rozmixováním strouhaného kokosu v horké vodě a přeceděním. Hotovou polévku rozmixujeme tyčovým mixérem a servírujeme s mungo klíčky a čerstvou petrželkou.

ODPOLEDNÍ SVAČINA: Lněné zeleninové krekry se semínky

Ingredience: 200 g lněných semínek, 1 cibule, 3 stroužky česneku, žlutá paprika, 1 rajče, 50 g slunečnicových semínek, 50 g dýňových semínek, 2 lžíce italského koření, 2 lžíce tamari omáčky, 1 lžíce himalájské soli, 1 lžička mletého koriandru, 1 lžička kmínu, šťáva z půl limetky

Příprava: 150 g lněných semínek namočíme do vody na 4 hod (semínka vytvoří ve vodě gel, vodu neslíváme). Zbylých 50 g semínek pomeleme v mlýnku na kávu. Dýňové a slunečnicové semínka namočíme do vody na 4 hodiny, vodu pak slejeme. 

V kuchyňském robotu zpracujeme zeleninu, lněnou mouku, koření a šťávu z limetky. Přidáme namočená lněná, dýňová a slunečnicová semínka a krátce zpracujeme.

Hmotu rozetřeme na nepřilnavou vložku dehydrátoru a sušíme na 6O stupňů 1 hodinu, pak snížíme teplotu na 40 stupňů a sušíme dalších 6-8 hodin. Tác s hmotou přikryjeme prázdným tácem, překlopíme a z hmoty opatrně odstraníme sušící vložku. Hmotu nakrájíme na krekry cca 3×3 cm a sušíme dál, aby byly úplně křupavé.

Krekry by měly vydržet ve vzduchotěsné nádobě několik týdnů, pro prodloužení trvanlivosti je lze skladovat v chladničce nebo zmrazit.

VEČEŘE: Červená quinoa s kozím sýrem, červenou řepou, brusinkami a čerstvým polníčkem posypaná „parmezánem z brazilských ořechů“

Ingredience: 100 g červené quinoy, 150ml zeleninového vývaru nebo bylinkový bujón bio kvality, 1 červená řepa, 70 g kozího sýra, 100g polníčku, 50 g sušených brusinek, čerstvá zelenina dle chuti (celer, rajčata, paprika, cuketa, ředkvičky), 1 lžíce tamari omáčky, 1 lžíce octa, kokosový olej na smažení, 40 g brazilských (para) ořechů, 1 lžíce nutričního droždí, himalájská sůl, olivový olej.

Příprava: Quinou uvaříme dle návodu v zeleninovém vývaru nebo vodě s přidaným bujónem (červená a černá quinoa se vaří déle než obyčejná). Brusinky opláchneme a namočíme do teplé vody na 10 minut. Na pánvi osmažíme na kokosovém oleji nadrobno nakrájenou zeleninu a červenou řepu do polosyrova. Pokapeme tamari omáčkou a octem.

Přidáme uvařenou quinou, nadrobno nakrájený kozí sýr, brusinky, polníček, pokapeme olivovým olejem a posypeme „sýrem“ z brazilských ořechů: Para ořechy pomeleme a smícháme s nutričním droždím, solí a olivovým olejem.