Kam sahá historie svíček a z čeho se vyráběly
Symbol světla a tepla, života i smrti. Neodmyslitelná součást evropských Vánoc, romantických chvil, oslavy narozenin, ale i okamžiků posledního rozloučení s našimi drahými. To vše skrývá ve svých plamenech svíčka.
Přemýšleli jste někdy nad tím, kdy a kde se vůbec vzala první svíčka, z čeho se svíčky vyráběly a proč nás jejich světlo stále tak fascinuje?
Původ svíček
Lidstvo vždy potřebovalo teplo a světlo. Jako prastarý světelný zdroj je proto svíčka ve své původní primitivní podobě známá už od pravěku. Stačil kousek dřívka a ztuhlého tuku, který hořel a dával světlo.
Nejstarší nálezy potvrzující existenci jednoduchých svíček sahají na evropském území do doby před 17 000 lety. A v Mezopotámii nebo ve starověkém Egyptě se už kolem roku 3000 před n. l. vyráběly moderní svíčky ze včelího vosku.
Číňané naopak uměli jako první utvořit svíčku z velrybího tuku, ale používali také i včelí vosk. Američtí indiáni zase vytvářeli svíčky z rybího oleje.
Nejstarší evropská svíčka pochází z 1. století a byla nalezena v Avignonu ve Francii. Vůbec první manufaktura na výrobu svíček pak vznikla v Dublinu v roce 1488 a pod značkou Rathbornes Candles dokonce existuje a vyrábí svíčky dodnes.
Svíčka v průběhu dějin
Ne vždy to měly svíčky jednoduché a cesta jejich vývoje byla občas docela strastiplná.
V průběhu doby se stále hledal ten nejlepší materiál pro jejich výrobu. Dlouho se používal vcelku levný hovězí lůj a ovčí tuk. Ten ale při zpracování tak neuvěřitelně zapáchal, že výroba svíček z ovčího tuku byla v několika městech dokonce zakázána.
Přesto lojové svíčky (ze skopového nebo hovězího loje) zůstaly nejdostupnější a nejlevnější variantou pro prostý lid. Bohužel jejich vyzařované světlo nebylo dvakrát kvalitní, a když k tomu přidáme ještě fakt, že tyto svíčky velmi rychle hořely a při hoření odporně páchly, nebylo zřejmě moc o co stát.
Ve středověku už bylo užívání svíček zcela běžné, svíčky byly v té době velmi populární, využívaly se k různým rituálům a oslavám.
Začátkem 15. století se svíčky začaly používat i k osvětlení ulic. Tyto svíčky ovšem zase obsahovaly velké množství glycerinu, tudíž při hoření rovněž hodně zapáchaly.
Jako nejvhodnější pro výrobu svíček se ukázal být jednoznačně včelí vosk, jehož obliba ve formě dekoračních svíček také přetrvala dodnes.
Včelí vosk však byl hodně drahý, těžko dostupný a svíčky ze včelího vosku proto patřily mezi velmi luxusní zboží. Dovolit si jej mohly pouze nejbohatší vrstvy společnosti nebo církve při různých obřadech a oslavách. Včelí vosk byl každopádně až do 19. století považován za nejlepší materiál k výrobě svíček.
V 19. a 20. století se začalo s výrobou i tzv. polovoskových svíček, kde jádro svíčky tvořil lůj či jiný materiál na bázi loje, a vnější plášť byl voskový. Tahle kombinace udělala ze svíček levnější dostupnější komoditu. Jednu dobu byly zase velmi populární svíčky z velrybího a rybího tuku.
Velká revoluce svíček
Včelí vosk nebyl překonán ani s příchodem stearinu – látky, která svíčku zbavila nepříjemného zápachu. Převratný objev stearinu, o který se v roce 1811 postarali dva francouzští chemici Michel Eugène Chevreul a Joseph-Louis Gay-Lussac, však ve výrobě svíček spustil nezastavitelnou 100 letou lavinu, která se zabrzdila až s příchodem petrolejových lamp.
První průmyslová a industrializovaná výroba svíček se rozjela počátkem 19. století, když v roce 1934 sestrojil průmyslník Joseph Morgan první stroj, který dokázal vyrobit 1500 svíček za hodinu.
Svíčky na ústupu?
Pokrok nezastavíš. A tak i jasné světlo svíček začalo v důsledku rychlého technologického rozvoje skomírat. V roce 1859 došlo k objevení petroleje, látky, se kterou bylo možno účinně, ale hlavně levně a rychle osvětlit velkou plochu. Třepotavý plamen svíčky tak byl postupně nahrazen mnohem svítivější a praktičtější petrolejovou lampou.
Posléze byl v technice osvětlení překonán i petrolej, přišel pokrokový plyn a nakonec elektrická energie. Tuto historii už dobře známe a také svíčky jsou dodnes tichým svědkem tohoto dění. Svíčky veškerý technický pokrok přežily, a přestože v průběhu času zcela ztratily svůj původní praktický význam, pro který vznikly, nikdy nebyly zatraceny.
Co jste o svíčkách možná nevěděli?
Co by na obyčejné svíčce mohlo být tak zajímavého? Ale tušili jste například, že:
- V minulých dobách se při bouřce tradičně zapalovala svíčka tzv. hromnička, aby ochránila dům a jeho obyvatele před zásahem blesku
- V naší zemi se nejvíce svíček použije na hřbitovech při uctění památky zesnulým a vzpomínce na ně?
- Svíčka se v minulosti dokonce používala jako hodiny? Podle zářezů na těle svíčky se dalo zhruba usuzovat, kolik je hodin. První takový chronometr se objevil na dvoře anglosaského krále Alfréda Velikého (cca 849 -899). Svíčka na sobě měla zářezy odpovídající času, který uplynul, než k němu svíčka dohořela. Na této svíčce byly zářezy po hodinách a celá svíčka vydržela hořet 4 hodiny.
- Ze svítivosti tzv. standardní svíčky byla odvozena fyzikální jednotka svítivosti – kandela? Slovo vzniklo z latinského candela a to je odvozeno od slovesa candéo – lesknout se, svítit či zářit.
- Plamen svíčky je nejteplejší nad tmavomodrou částí po jedné straně plamene (až 1400 °C).
- Existuje rozdíl mezi interiérovými a venkovními svícemi? Není vhodné používat interiérové svíčky venku, např. na hřbitově. Budou vám tam totiž většinou špatně hořet. Naopak venkovní (hřbitovní) svíčky v interiéru hoří až příliš dobře a mohou tak způsobit požár.
- Nejstarší známá svíčka pochází z roku 200 př. n. l. a byla vyrobena ze včelího vosku.
- První továrna na výrobu svíček byla ve Spojených státech založena v roce 1790 v Salemu ve státě Massachusetts.
- Výroba jedné libry svíček ze včelího vosku trvá přibližně 50 hodin.
- První elektrické svíčky vznikly v roce 1882 a používaly se k rozsvícení vánočních stromků.
- Svíčky se používají při mnoha náboženských obřadech a rituálech, včetně židovské tradice zapalování menory během svátku Chanuka.
- Guinnessův světový rekord pro nejvyšší svíčku drží svíčka, která je vysoká 5 stop a 6 palců.
- V 19. století se svíčky používaly k měření teploty, přičemž délka svíčky představovala teplotu.
- Nejoblíbenější vůní svíček je vanilka.
- V roce 2012 byl vynalezen nový typ svíčky, který místo vosku používá jako palivo slanou vodu.
Svíčky existují již po staletí a používají se z různých důvodů. Od poskytování světla a tepla až po používání při náboženských obřadech – svíčky byly důležitou součástí lidské historie. Ať už je používáte k dekoraci nebo k určování času, svíčky jsou fascinující a často přehlížené předměty.
Mystérium svíček
Proč nás tedy svíčky i nadále tak fascinují, když už je pro normální fungování vůbec nepotřebujeme?
Možná proto, že je přirozeně spojujeme s tajemnem a mystikou. Zapalujeme je v kostelích na oltářích, při spirituálních rituálech i na hřbitovech jako vzpomínku na zesnulé, plamen svíčky nás provází adventními dny.
Svíčky jsou mezi lidmi obrovsky oblíbené a nic nenasvědčuje tomu, že by se naše náklonost k jejich teplému a hřejivému světlu měla změnit. Jejich obliba spíše stále stoupá.
V době, kdy se náš svět světelnými skoky technizuje a digitalizuje, touží naše duše po návratu k prostému klidu a harmonii. A právě ve vytvoření té správné atmosféry jsou svíčky mistry v oboru.
Svíčky a zejména vonné svíčky totiž umí v našem interiéru vykouzlit intimní až duchovní atmosféru, provonět byt a zlepšit naši náladu. Není tak rozhodně troufalé tvrdit, že snad neexistuje na světě domácnost, ve které by se nenašla alespoň jedna jediná svíčka. Třebas čajová či hřbitovní.
Svíčky obyčejné, zdobené, vonné, svíčky ve skle, či speciální svíčky s vůní pro muže i svíčky čakrové. Všechny si najdou své uplatnění.
V některém z příštích článků se podíváme na jednotlivé druhy svíček i na to, z čeho jsou dnešní svíčky vyráběny.
Pokud jste během čtení dostali chuť zapálit si svíčku s příjemnou vůní, jen tak relaxovat a dívat se na její hypnotický plamen, neváhejte a jděte do toho.
A pokud jste tu poslední voňavou svíčku zrovna včera večer vypálili, zkuste si doplnit vaše domácí zásoby a udělejte si radost některou novou vůní.
Publikováno: 29. 6. 2022
Dlouhodobě se zabýváme tvorbou kvalitních článků, receptů a užitečných návodů. Klademe si za cíl srozumitelnost, poutavost a co největší přínos čtenáři. Naše návody a recepty jsou inspirací pro všechny, kdo chtějí žít zdravě a zároveň poznat svůj vnitřní svět i svět kolem sebe.
Více
