Jak si vybrat ten správný diář
Papírový diář může být neocenitelným nástrojem pro správu každodenního života. Ať už papírový diář člověk používá již léta, nebo s ním teprve začíná, výběr správného diáře může být náročný úkol. Jak vybrat správný diář?
Co je psáno, je dáno. Papírové diáře jsou stále žádané, ačkoli už dávno je mohly nahradit elektronické alternativy, různé kalendáře a plánovače v mobilu. Podobně jako člověk miluje papírové knihy, jsou pro mnohé z lidí klasické diáře srdcovou záležitostí a osvědčeným pomocníkem, který nikdy neselže.
A rozhodně se jim nevybije baterka. Jak vybrat ten pravý diář, který bude po všech stránkách vyhovovat a spolehlivě sloužit celý rok?
Jelikož dnes lze narazit na škálu různě zpracovaných diářů od různých značek v několika cenových hladinách, je dobré si před jeho koupí ujasnit pár věcí.
Je někdo manažerem, který potřebuje rozplánovat aktivity a schůzky podrobně den po dni? Nebo hledá takový diář, do kterého si bude zapisovat své nápady a motivovat se k osobnímu růstu?
Nebo vyžaduje super jednoduché řešení, do kterého vměstná pracovní směny, sem tam nějakou tu kontrolu u lékaře, návštěvu kadeřníka či kdy a kde vyzvednout dítě z tábora? Musí se diář vejít do kabelky, nebo bude převážně odpočívat na pracovním stole?
To vše hraje svou roli. Protože tak jako businessmana neuspokojí čistě kreativní diář, kde si sice může hezky malovat své vize, avšak důležitá data v něm nenajde, tvořivou duši by zase z plánovacího diáře nalinkovaného den po dni, ne-li hodinu po hodině, mohla přepadnout panická ataka.
Podle čeho se tedy při výběru řídit?
1) Velký a podrobný, nebo kapesní a jednoduchý?
Tento bod souvisí s výše uvedenými otázkami. Jiné požadavky bude mít na diář student, manažer a jiné maminka na mateřské. Vždy je tedy nejprve potřeba zvážit, kolik si toho bude chtít člověk do diáře poznamenávat.
Velký diář znamená zpravidla také hodně podrobný, malý diář bude jednodušší, přehlednější, stručnější. Klasické organizační (plánovací) diáře lze pořídit v různých typech i velikostech. Od těch nejmenších velikosti dlaně, až po objemné A4.
Jednoduché kapesní diáře – sešitky, nebo papírové A5 si často vystačí s rozdělením 1 stránka = 1 měsíc. Poslouží v okamžiku, kdy člověk nepotřebuje plánovat příliš podrobně, avšak čas od času si někam musí zaznamenat důležitou událost.
Jsou skvělé do každé kabelky, nezaberou místo, nepronesou se a tak je lze mít kdykoli s sebou.
Manažerské plánovací diáře jsou naopak podrobnější, rozděleny na měsíce a jednotlivé dny. Pro ty, co potřebují plánovat minutu po minutě, bude vhodný diář, ve kterém je dokonce pro konkrétní den vyhrazena celá stránka, často rozdělena i na časové úseky. Díky tomu si lze přehledně a detailně naplánovat schůzky a aktivity na celých 24 hodin.
Tyto diáře bývají mohutnější, v tašce se proto docela pronesou a do mini kabelky je člověk často ani nedá.
Někdo to vyřeší šalamounsky tak, že velký diář nechává v kanceláři na pracovním stole a v tašce nosí druhý, menší kapesní diář s těmi opravdu nezbytnými daty.
2) S předtištěnými daty, nebo raději bez nich?
U plánovacích diářů je předtištěný kalendář základ. To je jasné. S organizačním diářem také žádná důležitá událost neuteče a pěkně si do něho lze poznamenat přehled všech důležitých úkolů („To-do list“).
Pokud člověk hledá diář nikoli až tolik pro organizaci a plánování svého času, nýbrž spíš jako dobrého pomocníka při vlastním rozvoji, bude naopak pátrat ve vodách motivačních či jinak alternativně zaměřených diářů.
Ty jsou zpravidla koncipovány hravou formou, rozdělení na měsíce, dny a hodiny zde nehraje primární roli.
Často v nich není uveden právě ani datum. Ten si každý vepíše sám. Takový diář pak může sloužit klidně i více let, není určen jen na jeden kalendářní rok, jako klasické organizační diáře.
3) Co materiál a styl?
Zde záleží na vkusu každého. Papír, plast, kůže, barva ladící s oblečením či nějaký originální motiv? Zvolit lze téměř cokoli.
Cenově nejdostupnější jsou kapesní diáře s typu „paperback“, ovšem ohýbací papírové desky se každodenním používání se rychle opotřebují, ošoupou a nevypadají pak příliš reprezentativně.
Dobrým kompromisem jsou tvrdé papírové desky, které jsou lehké a odolnější. Lze si zvolit i diář z recyklovaného papíru nebo originální diáře ručně vyráběné. Neobvyklé nejsou ani diáře v plastovém obalu či potažené textilií, které se hned tak nezničí.
Kdo potřebuje na schůzce udělat dojem, reprezentovat sebe i firmu, sáhne po luxusnějším diáři v kožených deskách. Kůže je nesmrtelná a navíc působí velice stylově a elegantně.
Zajímavou vychytávkou jsou také diáře s kroužkovou vazbou, které na rozdíl od sešitových diářů s pevnou vazbou umožní přidávat, respektive odebírat jednotlivé listy.
Tyto diáře bývají zpravidla o něco dražší, na druhou stranu se do obalu pak pořizuje už pouze nová „náplň“ a přidává se obsah dle potřeby.
4) Sebemotivace, či plánování podle postavení Měsíce?
Hodně oblíbené jsou v posledních letech tzv. motivační a kreativní diáře. V čem jsou jiné?
Motivační diář se pozná podle toho, že je doplněn o různé povzbuzující citáty a moudra, která mají zlepšit den, dovést k zamyšlení atp. Je v nich dostatečný prostor pro sepisování vlastních myšlenek, pro plánování svých projektů a snů krok za krokem.
Na špici kreativity jsou pak diáře, se kterými se může tvůrčí já dostatečně vyřádit. Jsou to spíše takové diáře-deníky doplněné často o různé samolepky, kresby, motivační texty apod.
Do kreativního diáře si může člověk psát různé nápady, malovat vize, kam se chce posunout, nebo si naopak sepisovat to, co se mu podařilo či nepodařilo a udělat si tak vlastní malou sebereflexi.
Jestliže někdo svůj život raději plánuje podle aktuální měsíční fáze, bude se mu líbit speciální lunární diář. Milovníci numerologie zase ožijí u diáře zaměřeného na magii čísel a ten, kdo holduje horoskopům, může zkusit plánovat své aktivity v diáři podle zvěrokruhu.
Opravdu možnostem se dnes již nekladou žádné meze. Proto stejně jako ostatně téměř ve všem v dnešní době, i při výběru diáře v prvé řadě záleží na každém a na jeho preferencích.