Dětské oční vady se většinou projeví až s nástupem do školy

Dalekozrakost, astigmatismus a tupozrakost – to jsou nejčastější oční vady, které trápí děti. Podle odhadů trpí oční vadou čtvrtina školáků a 10 % předškoláků. Čím je dítě menší, tím složitější je oční vadu rozpoznat. U řady dětí proto diagnostika oční vady proběhne až po nástupu do školních lavic.

Vývoj lidského zraku trvá roky, teprve v 7 letech je na úrovni dospělého vidění. I proto se řada očních vad projeví až s nástupem do školy.

U novorozence se zrakové funkce postupně vyvíjejí až do sedmého roku, v tomto období se zrak ustaluje a zároveň se mohou projevit různé refrakční vady zraku, jako např. krátkozrakost, dalekozrakost nebo astigmatismus. Časté jsou také drobné vady zraku, které se projeví až u třetiny dětí do 15 let. 

Jak předcházet vadám

Očním vadám bohužel předcházet nelze, dioptrické vady se ale v průběhu života mohou měnit, nebo dokonce i zmizet. Při narození je oko přirozeně dalekozraké a s růstem dochází ke snižování dioptrií. Tím pádem se dalekozrakost může s věkem zlepšovat. 

Krátkozrakost se naopak typicky v pubertě růstem oka zhoršuje.

Předcházet lze pouze tupozrakosti, pokud se včasně diagnostikuje a pacient nosí brýle, popř. okluzi, již v předškolním věku. 

Vliv má genetika

Neléčená oční vada v prvních letech života může vést k trvalému a později neléčitelnému poškození zraku. Oční vadu by měl diagnostikovat dětský lékař.

Vyšetření zraku se u dětí provádí v rámci preventivních kontrol u dětského lékaře. V případě, že jsou v rodině dítěte předpoklady oční vady, je vhodné nechat dítě vyšetřit i u očního lékaře. 

Dalekozrakost

Dalekozrakost je běžná porucha zraku, při níž jsou vzdálené předměty viděny jasněji než předměty v blízkém okolí. U lidí s dalekozrakostí se obraz vytváří spíše za sítnicí než na ní, což vede k rozmazanému vidění při zaostřování na blízké předměty. 

Příčinou dalekozrakosti je většinou buď příliš krátké oko zepředu dozadu, nebo nedokonale zakřivená rohovka a čočka. To znamená, že zaostřovací schopnost oka je příliš slabá, což má za následek, že zaostřené světelné paprsky tvoří obraz za sítnicí, a to způsobuje rozmazaný efekt.

Mezi příznaky dalekozrakosti patří mírné až středně silné rozmazané vidění na všechny vzdálenosti, nutnost mžourat, a občasné bolesti hlavy. Je důležité, aby dalekozrakost správně diagnostikoval lékař, aby bylo možné určit nejlepší způsob léčby. 

Existuje několik možností léčby dalekozrakosti:

• brýle
• kontaktní čočky
• refrakční operace

Brýle jsou nejčastější volbou a mohou korigovat rozmazané vidění, zatímco kontaktní čočky poskytují komfort např. pro sportovce nebo pro jedince, kteří si na brýle nezvykli. Kontaktní čočky je však důležité důkladně čistit a měnit dle doporučení, protože při nesprávné manipulaci hrozí záněty oka. 

Refrakční chirurgie je možností pro ty, kteří mají silnou dalekozrakost a kde kontaktní čočky nebo brýle jedinci nevyhovují. 

Krátkozrakost

Krátkozrakost, je optická vada oka, při které jsou předměty ve velké vzdálenosti od oka rozmazané, ale předměty v blízkosti oka se jeví normálně. Vzniká při příliš zakřivené rohovce. Při lomu světla se světlo přicházející ze vzdálených předmětů nedokáže zaostřit na sítnici a zaostří se před ní, to způsobuje, že předměty se jeví rozmazaně.

Krátkozrakost se obvykle diagnostikuje u dětí školního věku a mladých dospělých. Může být způsobena dlouhodobým namáháním očí na blízko, např. používáním chytrých telefonů, tabletů a počítačů. Velkou roli hraje také genetický faktor, protože velmi časté je zdědění krátkozrakosti po rodičích. 

Jedná se o jednu z nejčastějších očních poruch, podle odhadů jí trpí až 40 % populace na světě. 

Astigmatismus

Astigmatismus je oční vada refrakčního charakteru, která je způsobena změněným zakřivením rohovky. Způsobuje rozmazané vidění a je jedním z nejčastějších problémů se zrakem. Může se vyskytovat samostatně nebo může být důsledkem jiných onemocnění, jako je krátkozrakost nebo dalekozrakost.

Postižené oko má nepravidelné zakřivení rohovky. To znamená, že oko není dokonale kulaté, ale má spíše oválný tvar. Zdravé oko by mělo mít kulovitý tvar, který láme světlo rovnoměrně ve všech směrech. Při astigmatismu se všechny světelné paprsky nesoustředí na stejný bod v zadní části oka, což vede ke zkreslenému vidění.

Astigmatismus může být způsoben řadou faktorů, včetně příliš zakřivené rohovky, změny tvaru čočky nebo abnormálně dlouhé či krátké oční koule. Může být také dědičný.

Astigmatismus lze korigovat pomocí brýlí, kontaktních čoček nebo laserové operace očí. 

Brýle korigují zkreslené vidění tím, že kompenzují zkreslené ohnisko oka a účinně soustředí světlo na sítnici. Tím umožňují jasné vidění. Brýle se speciálními čočkami proti astigmatismu tak umožňují, aby do oka vstupovalo požadované množství světla a zaostřilo se ve správné poloze na sítnici.

Tupozrakost

Tupozrakost, běžně známá jako „líné oko“, je typ zrakové vady způsobené kombinací nedostatečně vyvinutého zraku jednoho nebo obou očí a abnormálního zrakového vjemu z okolí. Ztráta koordinace očí může ovlivnit kteroukoliv část zrakového systému, včetně schopnosti rozpoznat kontrast a jas a schopnosti přesně interpretovat vzdálenost objektu od pozorovatele. V některých případech může být postiženo jedno oko nebo obě oči. 

Tupozrakost se často objevuje již při narození nebo se může rozvinout v raném dětství a je jednou z hlavních příčin zrakového postižení u dětí.

Základní příčinou tupozrakosti je narušení nervových drah mezi očima a mozkem. To může být způsobeno řadou problémů, jako je nesprávné nastavení očí, nerovnoměrná zaostřovací síla mezi oběma očima nebo refrakční vady, jako je krátkozrakost nebo dalekozrakost, které nejsou korigovány. V některých případech může být příčinou tupozrakosti také šedý zákal nebo jiné oční onemocnění.

Tupozrakost je často obtížné diagnostikovat, protože tento stav lze zjistit pouze při odborném vyšetření očí. Mezi příznaky může patřit rozmazané vidění a špatné vnímání hloubky. Pokud se neléčí, může ovlivnit zrakové schopnosti na celý život. 

Jak se vady projevují

Oční vady provází řada signálů, které mohou rodiče na zhoršený zrak dítěte upozornit. Děti v předškolním věku si však na špatné vidění stěžují málokdy.

Oční vady se nejčastěji projevují: 

• mnutím očí
• mrkáním
• bolestí hlavy
• bolestí kolem očí
• zakopáváním nebo narážením do předmětů.

Na zamlžené vidění si stěžují spíše až školní děti. U nich je signálem zhoršeného zraku chození blízko k televizi či horší prospěch ve škole, protože nevidí dobře na tabuli.

Pozor na elektronická zařízení

Dětí s oční vadou přibývá. Na operaci dioptrických vad si ale musejí počkat, dokud se zrak neustálí. Celosvětově roste počet dětských pacientů s krátkozrakostí. Studie posledních let spojují výskyt krátkozrakosti s častějším díváním se do blízka například na tablet nebo mobilní telefon.

Refrakční vady – dalekozrakost, krátkozrakost a astigmatismus – se řeší předpisem brýlí na celodenní nošení. Tupozrakost a šilhání se léčí okluzí a speciálním cvičením, šilhání navíc i operací. U dětí se operace dioptrických vad neprovádějí. Předpokladem takových operací je ukončený růst a stabilní dioptrická vada.

Od jakého věku mohou děti nosit čočky?

I s nošením kontaktních čoček je dobré počkat. Kontaktní čočky je možné nosit od zhruba 15. roku věku. Záleží na tom, jak je dítě schopno se o kontaktní čočky starat a nosit je. Pokud je dítě šikovné, není překážkou ani občasné nošení kontaktních čoček v nižším věku. Je ale nutné si uvědomit, že při nesprávné manipulaci může docházet k zánětům oka, tvorbě patologických cév na oku a dalším komplikacím.

Publikováno: 22. 5. 2023

Michal Hardyn

Dlouhodobě se zabýváme tvorbou kvalitních článků, receptů a užitečných návodů. Klademe si za cíl srozumitelnost, poutavost a co největší přínos čtenáři. Naše návody a recepty jsou inspirací pro všechny, kdo chtějí žít zdravě a zároveň poznat svůj vnitřní svět i svět kolem sebe.

Twitter Instagram