Světový den výživy – co to je

Dne 16. října si ve více než 150 zemích světa připomínáme jako Světový den výživy. Slaví se od roku 1945, a to jako připomenutí založení Organizace pro výživu (FAO). Proč vůbec tento svátek vznikl? Co nás nejvíc ovlivňuje při výběru potravin? Čeká nás „potravinová revoluce“?

Proč se vůbec Světový den výživy slaví? V našich klimatických podmínkách nám může připadat zbytečné si Světový den výživy připomínat, protože máme potravin dostatek, hodně toho vypěstujeme sami, a ještě můžeme prodávat dál. Zároveň už několik desetiletí důvěřujeme velkým potravinářským značkám, že nám nabízejí výběr bezpečných, chutných a dostupných potravin. A navíc se pořád mluví o tom, že zemím s nedostatkem jídla se pomáhá víc a víc. Nicméně nůžky rozdělující lidi podle blahobytu a chudoby se neustále rozvírají.

Světový den výživy

Výživa je jednou z nejdůležitějších složek našeho celkového zdraví. Světový den výživy si připomínáme, abychom si uvědomili důležitost správné výživy a zdůraznili celosvětovou potřebu správných stravovacích návyků. Světový den výživy byl vyhlášen v roce 1945 Organizací OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Připomíná se každoročně 16. října. 

Světový den výživy je příležitostí ke zvýšení povědomí o výživě a důležitosti dodržování zdravého stravování. Uvědomujeme si celosvětovou epidemii obezity dětí a dospělých, podvýživy a souvisejících nemocí, kterým lze předcházet, a spojujeme se, abychom podpořili udržitelné stravovací návyky, které přispívají k osobnímu i národnímu zdraví. Je čas zhodnotit naši spotřebu a určit způsoby, jak můžeme všichni podniknout kroky ke zdravějším stravovacím návykům.

Správná výživa je důležitá. Dodává nám energii, abychom byli produktivní a čilí, překonává hlad a podvýživu, zabraňuje vzniku chronických onemocnění a vede ke zdravějším dlouhodobým výsledkům pro všechny. Konzumace rozmanitých potravin bohatých na živiny ze všech skupin potravin dodává tělu potřebnou energii, vitamíny, minerály a vlákninu. Správná výživa přispívá k naší fyzické i duševní pohodě a poskytuje nám základ pro zdravý životní styl. 

Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO)

Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) je specializovanou agenturou OSN, která vede mezinárodní úsilí v boji proti hladu. Ve spolupráci se svými partnery se FAO zaměřuje na zlepšování zemědělství, lesnictví, rybolovu a potravinové bezpečnosti na celém světě. Hlavním cílem FAO je pomoci vymýtit hlad prostřednictvím podpory rozvoje zemědělství, lepší dostupnosti potravin a lepší výživy. 

FAO spolupracuje s vládami a partnery na rozvoji strategií, které:

• zlepšují potravinové systémy
• zvyšují zemědělskou produkci
• diverzifikují možnosti výživy

FAO pracuje také na podpoře udržitelného využívání přírodních zdrojů a posilování odolnosti zemědělských komunit. Prostřednictvím rozsáhlého výzkumu, školení a budování kapacit poskytuje FAO odborné znalosti zemím, které potřebují pomoc v oblasti potravin a zemědělství. 

FAO také hraje zásadní roli v oblasti potravinové bezpečnosti, prosazuje spravedlivý a transparentní přístup ke zdrojům a snaží se posílit postavení zemědělských komunit a podporovat spravedlivé rozdělování potravin. FAO se zasazuje o udržitelnou produkci potravin, která je šetrná ke klimatu a chrání životní prostředí.

Zdravé stravování

Zdravá strava je taková, která obsahuje potraviny s vysokým obsahem živin ze všech skupin potravin a zajišťuje vyvážený přísun základních vitamínů a minerálů. Zdravá strava by měla obsahovat čerstvé ovoce a zeleninu, libové bílkoviny z ořechů, luštěnin a ryb a celozrnné výrobky. Kromě toho by měly být zařazeny zdravé tuky, jako je olivový a kokosový olej, semena a ořechy, které mají mnoho zdraví prospěšných účinků.

Klíčem k vyvážené stravě je konzumace rozmanitých potravin, proto je důležité při plánování jídel střídat výběr produktů, obilovin, bílkovin, mléčných výrobků a tuků. Konzumace dostatečného množství sacharidů je také důležitá pro udržení hladiny energie. Příliš mnoho tuku, cukru, sodíku a zpracovaných potravin může být zdraví škodlivé a mělo by se omezit.

Je také důležité přizpůsobit výběr potravin úrovni aktivity. Pokud je člověk extrémně aktivní, potřebujete obecně více kalorií. Pro ty, kteří mají spíše sedavý způsob života, je vhodný příjem kalorií nižší. Pravidelná konzumace jídel a svačin během dne pomáhá vyrovnávat energetické a nutriční potřeby a také pomáhá předcházet přejídání. Zdravé stravování má také pozitivní vliv na imunitu dětí.

Pro celkové zdraví je také důležité udržovat přiměřený příjem vody. Udržování hydratace podporuje metabolismus, regulaci tělesné teploty, odstraňování odpadních látek a další.

Podvýživa

Jedná se o stav výživy, kdy člověk nepřijímá dostatečné množství živin nebo kdy přijímaná potrava neposkytuje dostatečný poměr živin. Podvýživa může vést k řadě fyzických a psychických problémů.

Mezi fyzické komplikace podvýživy může patřit:

• zpomalení růstu
• oslabení svalů
• špatné zdraví kostí
• poškození orgánů
• oslabení imunitního systému

Tyto komplikace mohou mít významný dopad na zdraví, vývoj a úmrtnost dětí i dospělých. 

Podvýživu mohou doprovázet také psychické komplikace:

• potíže se soustředěním
• snížená hladina energie
• snížená motivace
• změny v chování

Podvýživa je způsobena řadou faktorů, včetně chudoby, nedostatečného přístupu k výživným potravinám, nedostatku znalostí o správné výživě a špatných stravovacích návyků. U zranitelných skupin obyvatelstva, jako jsou ženy a děti, je riziko podvýživy ještě vyšší. 

Podvýživa může mít závažné dlouhodobé důsledky, včetně vyššího rizika vzniku chronických onemocnění, jako je obezita, cukrovka 2. typu, rakovina a kardiovaskulární onemocnění.

Správná výživa je zásadní pro celkové zdraví a snížení/odstranění podvýživy lze nejlépe dosáhnout prostřednictvím víceodvětvového přístupu, který zohledňuje faktory, jako je dostupnost potravin, přístup k nim, náklady na jejich pořízení apod. 

Co dnes ovlivňuje nákup potravin?

Dne 16. října si ve více než 150 zemích světa připomínáme jako Světový den výživy. Slaví se od roku 1945, a to jako připomenutí založení Organizace pro výživu (FAO). Proč vůbec tento svátek vznikl? Co nás nejvíc ovlivňuje při výběru potravin? Čeká nás „potravinová revoluce“?

Proč se vůbec Světový den výživy slaví? V našich klimatických podmínkách nám může připadat zbytečné si Světový den výživy připomínat, protože máme potravin dostatek, hodně toho vypěstujeme sami, a ještě můžeme prodávat dál. Zároveň už několik desetiletí důvěřujeme velkým potravinářským značkám, že nám nabízejí výběr bezpečných, chutných a dostupných potravin. A navíc se pořád mluví o tom, že zemím s nedostatkem jídla se pomáhá víc a víc. Nicméně nůžky rozdělující lidi podle blahobytu a chudoby se neustále rozvírají.

Světový den výživy

Výživa je jednou z nejdůležitějších složek našeho celkového zdraví. Světový den výživy si připomínáme, abychom si uvědomili důležitost správné výživy a zdůraznili celosvětovou potřebu správných stravovacích návyků. Světový den výživy byl vyhlášen v roce 1945 Organizací OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Připomíná se každoročně 16. října. 

Světový den výživy je příležitostí ke zvýšení povědomí o výživě a důležitosti dodržování zdravého stravování. Uvědomujeme si celosvětovou epidemii obezity dětí a dospělých, podvýživy a souvisejících nemocí, kterým lze předcházet, a spojujeme se, abychom podpořili udržitelné stravovací návyky, které přispívají k osobnímu i národnímu zdraví. Je čas zhodnotit naši spotřebu a určit způsoby, jak můžeme všichni podniknout kroky ke zdravějším stravovacím návykům.

Správná výživa je důležitá. Dodává nám energii, abychom byli produktivní a čilí, překonává hlad a podvýživu, zabraňuje vzniku chronických onemocnění a vede ke zdravějším dlouhodobým výsledkům pro všechny. Konzumace rozmanitých potravin bohatých na živiny ze všech skupin potravin dodává tělu potřebnou energii, vitamíny, minerály a vlákninu. Správná výživa přispívá k naší fyzické i duševní pohodě a poskytuje nám základ pro zdravý životní styl. 

Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO)

Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) je specializovanou agenturou OSN, která vede mezinárodní úsilí v boji proti hladu. Ve spolupráci se svými partnery se FAO zaměřuje na zlepšování zemědělství, lesnictví, rybolovu a potravinové bezpečnosti na celém světě. Hlavním cílem FAO je pomoci vymýtit hlad prostřednictvím podpory rozvoje zemědělství, lepší dostupnosti potravin a lepší výživy. 

FAO spolupracuje s vládami a partnery na rozvoji strategií, které:

• zlepšují potravinové systémy
• zvyšují zemědělskou produkci
• diverzifikují možnosti výživy

FAO pracuje také na podpoře udržitelného využívání přírodních zdrojů a posilování odolnosti zemědělských komunit. Prostřednictvím rozsáhlého výzkumu, školení a budování kapacit poskytuje FAO odborné znalosti zemím, které potřebují pomoc v oblasti potravin a zemědělství. 

FAO také hraje zásadní roli v oblasti potravinové bezpečnosti, prosazuje spravedlivý a transparentní přístup ke zdrojům a snaží se posílit postavení zemědělských komunit a podporovat spravedlivé rozdělování potravin. FAO se zasazuje o udržitelnou produkci potravin, která je šetrná ke klimatu a chrání životní prostředí.

Zdravé stravování

Zdravá strava je taková, která obsahuje potraviny s vysokým obsahem živin ze všech skupin potravin a zajišťuje vyvážený přísun základních vitamínů a minerálů. Zdravá strava by měla obsahovat čerstvé ovoce a zeleninu, libové bílkoviny z ořechů, luštěnin a ryb a celozrnné výrobky. Kromě toho by měly být zařazeny zdravé tuky, jako je olivový a kokosový olej, semena a ořechy, které mají mnoho zdraví prospěšných účinků.

Klíčem k vyvážené stravě je konzumace rozmanitých potravin, proto je důležité při plánování jídel střídat výběr produktů, obilovin, bílkovin, mléčných výrobků a tuků. Konzumace dostatečného množství sacharidů je také důležitá pro udržení hladiny energie. Příliš mnoho tuku, cukru, sodíku a zpracovaných potravin může být zdraví škodlivé a mělo by se omezit.

Je také důležité přizpůsobit výběr potravin úrovni aktivity. Pokud je člověk extrémně aktivní, potřebujete obecně více kalorií. Pro ty, kteří mají spíše sedavý způsob života, je vhodný příjem kalorií nižší. Pravidelná konzumace jídel a svačin během dne pomáhá vyrovnávat energetické a nutriční potřeby a také pomáhá předcházet přejídání. 

Pro celkové zdraví je také důležité udržovat přiměřený příjem vody. Udržování hydratace podporuje metabolismus, regulaci tělesné teploty, odstraňování odpadních látek a další.

Podvýživa

Jedná se o stav výživy, kdy člověk nepřijímá dostatečné množství živin nebo kdy přijímaná potrava neposkytuje dostatečný poměr živin. Podvýživa může vést k řadě fyzických a psychických problémů.

Mezi fyzické komplikace podvýživy může patřit:

• zpomalení růstu
• oslabení svalů
• špatné zdraví kostí
• poškození orgánů
• oslabení imunitního systému

Tyto komplikace mohou mít významný dopad na zdraví, vývoj a úmrtnost dětí i dospělých. 

Podvýživu mohou doprovázet také psychické komplikace:

• potíže se soustředěním
• snížená hladina energie
• snížená motivace
• změny v chování

Podvýživa je způsobena řadou faktorů, včetně chudoby, nedostatečného přístupu k výživným potravinám, nedostatku znalostí o správné výživě a špatných stravovacích návyků. U zranitelných skupin obyvatelstva, jako jsou ženy a děti, je riziko podvýživy ještě vyšší. 

Podvýživa může mít závažné dlouhodobé důsledky, včetně vyššího rizika vzniku chronických onemocnění, jako je obezita, cukrovka 2. typu, rakovina a kardiovaskulární onemocnění.

Správná výživa je zásadní pro celkové zdraví a snížení/odstranění podvýživy lze nejlépe dosáhnout prostřednictvím víceodvětvového přístupu, který zohledňuje faktory, jako je dostupnost potravin, přístup k nim, náklady na jejich pořízení apod. 

Co dnes ovlivňuje nákup potravin?

Dnešní generace mladých lidí to má, v souvislosti s potravinami a výživou, poměrně složité, protože vyrůstá v kontextu klimatických změn, nedostatku potravin a vody, podvýživy, a zároveň v kontextu obezity a cukrovky. Je tedy pro ně těžké se v tom orientovat. Zároveň, i když je v České republice potravin dostatek, dodavatelské řetězce jsou často netransparentní, takže člověk nenajde vždy stejnou kvalitu potravin. 

Protože je dnešní generace digitální, mívají na její chování vliv především sociální média. V důsledku toho věnují spotřebitelé po celém světě daleko větší pozornost tomu, co nakupují. Pečlivě zkoumají produkty, a to nejen jejich ingredience. Zajímají se totiž i o to, jací lidé jsou za značkou, jak byly potraviny připraveny a kde a jak byly ingredience pěstovány.

Blíží se „potravinová revoluce“?

Potravinová revoluce je hnutí, jehož cílem je změnit způsob výroby, distribuce a konzumace potravin. Prosazuje lepší potravinové systémy, které upřednostňují zdraví a udržitelnost životního prostředí, omezují plýtvání potravinami a zajišťují spravedlivé mzdy a pracovní podmínky pro dodavatele potravin a zemědělské pracovníky. 

Tato revoluce se v posledních několika desetiletích stává stále populárnější v reakci na globální potravinový systém, který se industrializoval a komodifikoval, což vede k nepříznivým dopadům na životní prostředí, veřejné zdraví a sociální spravedlnost. 

Mezi tyto problémy patří:

• zhoršený stav půdy
• nedostatek potravin
• dobré životní podmínky zvířat
• výběr nezdravých potravin v důsledku nedostatečného přístupu k cenově dostupným a zdravým potravinám

Jádrem revoluce je přechod od industrializovaných systémů výroby potravin k lokálnějším, ekologickým metodám. To zahrnuje zvýšený důraz na udržitelné, na živiny bohaté zdroje potravin, jako jsou celozrnné obiloviny a luštěniny, a také na místně pěstované ovoce a zeleninu, humánně chované maso krmené trávou a ryby z odpovědných zdrojů. Těchto udržitelnějších potravinových systémů lze dosáhnout kombinací diverzifikace zemědělství, lepších postupů environmentálního řízení a podpůrného rámce veřejné politiky.

Vedle regenerativních postupů výroby potravin se revoluce zaměřuje také na ochranu práv pracovníků v potravinářském průmyslu a na přístup spotřebitelů k potravinám.

Lidé tak začínají stále více upřednostňovat malé místní výrobce na úkor velkých osvědčených značek. S ohledem na tempo a dosah těchto změn se z tohoto evolučního trendu pomalu stává radikální změna, tedy revoluce. Proto se nabízí velkým společnostem otázka – mají se snažit tento trend potlačit, nebo se k němu naopak připojit?