Andělé – historický symbol Vánoc
Nevidíme je a ani si na ně nemůžeme sáhnout. Přesto v jejich existenci věříme. Máme rádi tu atmosféru, nadpřirozeno a konání dobra, které se s nimi pojí. A líbí se nám, že jsou s námi v každém okamžiku našeho života. Andělé.
Umíte si vůbec představit klasické české Vánoce bez andělů? To snad ani nejde. Andělé ve všech svých podobách – dřevění, sádroví, porcelánoví, sklenění, ze slámy i z perníku, ušití z látky nebo klidně vyrobení ze šišek, patří k adventnímu času stejně jako kapr a stromeček ke Štědrému dni.
Anděl doprovází Mikuláše a čerta, dohlíží na malého Ježíška ve vánočním betlému, anděly si dáváme i jako ozdobu na vánoční stromeček a možná ani nevíme, proč tak děláme.
V minulosti lidé dokonce zavěšovali nad vánoční stůl anděla troubícího na roh, aby dokázal přivést do rodného domu zbloudilou duši a také zažehnout mír mezi znepřátelenými příbuznými.
Nutno podotknout, že o andělech samotných po pravdě zas tak mnoho nevíme. Ačkoli o nich kolují různé příběhy a legendy, původ i samotná existence andělů jsou stále zastřeny určitým tajemstvím.
V tomto článku se zkusíme podívat na to, proč jsou andílci tolik spojování právě s obdobím kolem Vánoc a proč používáme anděly nejen jako vánoční dekoraci.
Andělé obestřeni legendami
Slovo anděl pochází z řečtiny a znamená posel (angelos). Anděly považujeme za nadpřirozené bytosti, které jsou podřízené Bohu a mají sloužit i jako poslové mezi lidmi a Bohem a mohou mít nejrůznější podobu.
Tradice zdobení vánočních stromků pomocí vánočních andělů je známá a praktikovaná už po celá staletí a je spojena zejména s křesťanským pojetím Vánoc.
Existuje mnoho příběhů, které se vztahují k legendě andělů, kteří hráli významnou roli právě při narození Ježíše Krista, které si o Vánocích připomínáme.
Několik andělů se objevuje už v biblickém příběhu prvních vánoc. Gabriel, archanděl zjevení, informuje Pannu Marii, že bude matkou Ježíše. Anděl navštíví Josefa ve snu, aby mu řekl, že bude sloužit jako Ježíšův otec na Zemi. Na obloze nad Betlémem se objevují andělé, kteří oznamují a slaví Ježíšovo narození.
Tradice andělů na vánočním stromku
Dle historických pramenů byl úplně první strom „ozdobený“ speciálně k oslavě Vánoc zaregistrován v Lotyšsku v roce 1510. „Vánoční ozdoby“ na něm tenkrát tvořily živé růže, které lidé položili na větve jedle.
Tato akce se nakonec stala pravidlem a tradicí. Získala si popularitu po celém světě, a tak lidé začali zdobit vánoční stromky na městských prostranstvích, v kostelích i ve svých domovech věcmi z různých přírodních materiálů a ovoce.
A samozřejmě na špici stromu nesměl chybět vánoční anděl, který na to vše dění dohlíží shora.
A ovoce, kterým se stromek zdobil, tj. jablíčka i andělíčci samotní připevnění na tomto vánočním stromku, měli připomínat vyhnání Adama a Evy z ráje a příchod nové Evy a Adama v podobě Panny Marie a Ježíše Krista, který měl svou obětí na kříži vykoupit jejich prvotní hřích.
Křesťané nakonec začali praktikovat umisťování andělských postav právě na vrchol svých vánočních stromků, aby symbolizovali význam andělů, kteří se objevili nad Betlémem, aby ohlásili Ježíšovo narození.
Pokud nebyl na špici umístěn anděl, byla to obvykle hvězda, které opět odkazuje k vánočnímu biblickému příběhu. Podle něj se totiž o Vánocích na obloze objevila jasná hvězda, která vedla lidi k Ježíšovu rodišti. A střapce a různé stuhy, které byli lidé zvyklí na stromy také dávat, měly připomínat andělské vlasy.
Andělské ozdoby
První ozdoby připomínající anděly byly jak jinak než ručně vyráběné z různých materiálů. Nejčastěji ze slámy. Nebo je lidé pekli z těsta. (Nakonec i tato tradice figurek z těsta přetrvává do dneška.)
Teprve až kolem roku 1800 vytvořil jeden sklář v Německu skleněné vánoční ozdoby a anděly ze skla a ty se brzy začali používat ke zdobení vánočních stromečků po celém světě.
Nastoupivší průmyslová revoluce posléze umožnila vyrábět vánoční ozdoby hromadně, ve velkém a v nepřeberném množství tvarů.
Bez ohledu na moderní trendy zůstávají lidé minimálně o Vánocích věrni starým tradicím. A tak jistě i andělé v různých podobách zůstanou oblíbenou vánoční dekorací v nejedné domácnosti. Krásně vyhotovený anděl může být nejen pěknou ozdobou vánočního interiéru, ale zároveň také i hezkým, osobním dárkem pro blízké.
Vánoce ve světě
Vánoce, radostná událost, která připomíná narození Ježíše Krista, jsou časem šíření lásky, vytváření vzpomínek a slavnostních tradic. Ačkoli podstata těchto svátků zůstává po celém světě stejná, každá kultura jim dodává svou jedinečnou příchuť, což vede k vytvoření krásné tapisérie celosvětových vánočních svátků. Vydejte se s námi na cestu napříč kontinenty a prozkoumejte rozmanité způsoby, jakými se Vánoce slaví po celém světě.
Evropský půvab
Vánoce v Evropě připomínají pohádky a zasněžené krajiny. Například v Německu ožívají proslulé vánoční trhy ozdobené barevnými světýlky a plné prodejců perníčků a nádherných ručně vyráběných ozdob. Ve Francii jsou betlémy neboli jesličky důležitou součástí vánoční výzdoby a v mnoha městech se pořádají soutěže o nejpropracovanější expozici. Od půlnoční mše v Itálii až po radostné průvody ve Španělsku – Evropa představuje bohatou mozaiku starých vánočních tradic.
Radostná atmosféra v Latinské Americe
V Latinské Americe jsou Vánoce plné života, hudby, tance a radosti ze života. V Mexiku se znovu koná devítidenní slavnost Las Posadas, která symbolizuje hledání přístřeší Marií a Josefem. Lidé chodí od domu k domu, zpívají koledy a přehrávají si biblickou cestu. V Brazílii se na obloze rozzáří vánoční ohňostroje, které osvětlují pláže a parky. Ohnivé přehlídky barevných ohňostrojů spojují komunity, aby společně oslavily období radosti.
Australské letní slavnosti
V Austrálii se Vánoce odehrávají uprostřed léta. Tradiční sněhovou nadílku vystřídaly teplé teploty, a tak tomu Australané přizpůsobují i své oslavy. Místo posezení u krbu se scházejí u grilů na pláži nebo v parcích a užívají si den pod sluncem. Na veřejných prostranstvích se konají akce Carols by Candlelight, kde lidé zpívají tradiční písně, což podporuje silný pocit sounáležitosti a propojení.
Slavnosti světel v Asii
V mnoha asijských zemích se mísí jejich kulturní dědictví s oslavou Vánoc, což vede k jedinečným a oslnivým slavnostem. V Indii, kde Vánoce slaví značná část křesťanského obyvatelstva, se při této příležitosti konají velkolepá procesí a slavnosti. Běžným jevem je rozsvěcování lampiček diya a zdobení vánočních stromků tradičními ručně vyráběnými ozdobami. V Jižní Koreji se vánoční období nese ve znamení osvětlených ulic, vánočních trhů a krásně ozdobených stromků. Je to také čas, kdy si přátelé a páry vyměňují dárky.
Jednota Africe
V Africe jsou Vánoce časem setkávání, kdy se dodržují křesťanské tradice i kulturní zvyky. Komunity se scházejí na bohoslužbách, živých procesích a představeních s tradiční hudbou a tancem. V mnoha afrických zemích se také slaví svátky, vyměňují se dárky a sdílí se jídlo se sousedy a potřebnými. Během tohoto svátečního období jasně září duch pospolitosti a štědrosti.
Vánoce jsou ve své podstatě oslavou lásky, víry a pospolitosti. I když se zvyky a tradice spojené s tímto svátkem mohou na celém světě lišit, základní poselství zůstává stejné – šíření radosti a dobré vůle.
Od okouzlujících trhů v Evropě po živé hudební festivaly v Latinské Americe a od australských plážových večírků po asijský Festival světel slouží Vánoce jako kulturní most, který spojuje lidi z různých prostředí ve společné oslavě požehnání života. Když se ponoříme do rozmanitých tradic po celém světě, mějme na paměti univerzální poselství Vánoc: lásku, laskavost a radost z dávání.