Netradiční vánoční zvyky a tradice

Pro naše pohanské předky byly Vánoce původně oslavou zimního slunovratu. Teprve s příchodem křesťanství začaly být spojovány s oslavami narození Ježíše Krista a stal se z nich významný svátek. Vánoční období je v každém případě neodmyslitelně spojeno také s celou řadou méně či více dodržovaných zvyků a tradic.

Některé z nich se v našem povědomí usadily hluboko, zatímco jiné vyprchaly. Mnohé z tradic se alespoň v určitých oblastech dodržují dodnes. Připomeňme si některé z těch méně tradičních zvyků spojovaných s Vánocemi.

Jaké nejznámější tradice patří k adventu? A které zná naopak jen málokdo?

Svatá Lucie

Ještě před Vánocemi, dnes je to 13. prosince, se slavíval svátek svaté Lucie. V ten den se nesmělo příst a neposlušné přadleny byly trestány. V některých oblastech byly v tento den dokonce vynášeny kolovraty na půdu.

V jižních Čechách mají masky Lucek dokonce svá práva, často zaměřená v žertech i trestech proti mužskému pokolení. Avšak pouze do půlnoci, tehdy se láme čas. Podobně jako Mikuláše provází i Lucku v některých oblastech také řezník, krajánek, dráteník nebo poustevník, což byly postavy připomínající masopustní průvod.

Cizí věci musely před Vánoci z domu

Není přesně známo, odkud se tato tradice vzala, nicméně skutečně bylo zvykem, že domácí paní a hospodyňky při předvánočním úklidu vždy pečlivě zkontrolovaly, zda se v domě nenachází cizí věci (vypůjčené, zapomenuté apod.). Pokud ano, musely je navrátit majiteli ještě před zasednutím ke štědrovečerní večeři.. Pokud tak neučinily, pronásledovala by je příští rok velká  smůla.

Stolování

Lidé byli zvyklí celý Štědrý den držet půst a děti se těšily na zlaté prasátko. S východem první hvězdy na obloze se usedalo k štědrovečernímu stolu. Na slavnostně prostřené tabuli muselo být vše připraveno předem. Počet stolovníků nesměl být lichý a od stolu se nesmělo vstávat. 

Pokud se sešel lichý počet osob, vždy se prostřel ještě jeden talíř buď pro náhodného návštěvníka, nebo jako vzpomínka na ty, co již nemohou ke společnému stolu zasednout.  Nohy stolu se svazovaly řetězem, aby se rodina i v příštím roce držela pohromadě.

Ovazování noh vánočního stolu

Tato tradice byla v minulosti rozšířena především mezi chudým lidem, dělníky, rolníky a zemědělci. Ještě před tím, než celá rodina (často i společně s dalšími přáteli nebo vzdálenějšími příbuznými) zasedla k jednomu stolu ke společné štědrovečerní večeři, svázaly se všechny nohy stolu nějakým řetězem nebo provazem. Zvyk měl zajistit, že se i příští rok celá rodina sešla takto pohromadě a všichni zůstali pospolu.

Dárky

Nadílka bývala skromná a každý dárek měl svůj význam. Děti a mladí lidé dostávali  červená jablíčka, která byla symbolem zdraví, síly a dlouhověkosti. Ořechy věnované mládeži symbolizovaly moudrost a perníčky byly znakem toho, že si mají vychutnat všechnu radost mládí.

Dospělí si dávali hodnotnější vánoční dárky, jako například šperky, víno, sladkosti nebo voňavky či kandované ovoce, případně sáčky se sušenými bylinkami. Ty jim měly přinést štěstí v dalším roce.

Koledy

Zpívání koled jsme si zase začali připomínat i my. Tradice zpěvu koled má ale mnohem hlubší kořeny, a to již v dávných dobách, kdy na svatého Štěpána chodili za výslužku koledovat nejen malé děti, ale i ponocní, učitelé a také obecná chudáci.

Házení střevícem

Mladé, vdavek chtivé dívky o Štědrém dnu házely za hlavu své střevíce, aby zjistily, zda už na ně čeká někde jejich vyvolený. Pokud špička ukazovala ke dveřím, znamenalo to, že do roka se vdají a odejdou z domu.

Ořechové lodičky

Tradice pouštění svíček ve skořápkách vlašských ořechů po hladině vody v míse na stole je spojena s touhami po dálkách a dobrodružných cestách. Každý si určil, která lodička je jeho a jestliže jeho lodička doplula daleko, znamenalo to, že i dotyčný člověk se v příštím roce vypraví daleko za hranice všedních dnů.

Slavnost mláďátek

28. prosince se každoročně slavily takzvané slavnosti mláďátek, jako vzpomínka na děti povražděné Herodem.

Přestože některé z tradic pro nás už v průběhu času ztratily význam, dárky, pouštění lodiček i zpívání koled nám zpříjemňují atmosféru Vánoc dodnes.

Vánoční tradice ve světě

Vánoce jsou bezpochyby jedním z nejrozšířenějších svátků na celém světě. I když se sváteční období může lišit z hlediska kulturního a náboženského významu, vyznačuje se různými zvyky a tradicemi, které dodávají Vánocům jedinečné kouzlo a radost.

V západním světě jsou Vánoce spojovány především s křesťanskou vírou a připomínají narození Ježíše Krista. Zvyky se však v průběhu času vyvíjely a zahrnovaly místní tradice a zvyky. Podívejme se na některé fascinující vánoční zvyky z různých částí světa.

Naše putování začneme v Evropě, v Německu, které je proslulé svými vánočními trhy, jako v Norimberku, Drážďanech nebo Rothenburgu, kde jsou stánky plné svátečních dobrot, ručně vyráběných výrobků a vánočních ozdob. Němci také vyznávají tradici adventního kalendáře, který značí odpočítávání do Štědrého dne a za dveřmi každého dne skrývá překvapení.

Ve Spojeném království je ctěnou tradicí setkávání u vánočního stromku a výměna dárků. Britové mají také rádi vánoční krekry, malé kartonové trubičky se svátečními papírovými korunkami, drobnostmi a vtipy uvnitř. Praskající zvuk, který vydávají po vytažení, často dodává oslavám prvek překvapení a smíchu.

Pokud se podíváme do Skandinávie, země jako Švédsko a Norsko mají jedinečné zvyky. Ve Švédsku se rodiny scházejí, aby společně sledovaly televizní štědrovečerní speciál s kreslenými pohádkami od Disneyho a další odlehčenou zábavou. Jedná se o osvědčenou tradici, která je součástí švédských vánočních oslav již od roku 1959. V Norsku je mezitím běžné, že se na Štědrý den schovávají košťata, která mají domácnost chránit před zlomyslnými duchy.

Přesuneme-li se na pulzující africký kontinent, země jako Jihoafrická republika mají své vlastní pojetí vánočních zvyků. Vzhledem k teplému počasí během svátků se Jihoafričané často scházejí venku na slavnostních grilovačkách zvaných „braais“. Stalo se to časem, kdy se přátelé a rodiny setkávají, užívají si výborného jídla a oslavují.

V Jižní Americe, zejména v Mexiku, jsou Vánoce ve znamení živých oslav plných barev a tradic. „Posadas“ se konají během devíti dnů před Štědrým dnem. Rodiny si zopakují hledání přístřeší Marií a Josefem, chodí od domu k domu, zpívají koledy a prosí o přístřeší, až jsou nakonec přijati v některém domě. Poté se všichni sejdou na oslavě plné jídla, hudby a piňat.

V asijských zemích, jako jsou Filipíny, se slaví nejdelší vánoční období na světě. Oslavy začínají už v září a pokračují až do ledna. Mezi tradiční filipínské zvyky patří Simbang Gabi, série devíti ranních mší, které předcházejí Vánocům, a parol , což je lucerna ve tvaru hvězdy vyrobená z bambusu a barevného papíru, která představuje betlémskou hvězdu.

Přesuneme-li se do Austrálie, Vánoce zde připadají na letní období. Australané je často slaví grilováním na pláži, pikniky pod širým nebem, a dokonce i tradicí zvanou „Carols by Candlelight“, kdy se lidé scházejí v parcích a na veřejných prostranstvích, aby si za svitu svíček zazpívali vánoční koledy a užili si teplého počasí a sváteční nálady.

To je jen několik příkladů rozmanitých vánočních zvyků, které se slaví po celém světě. Navzdory jejich odlišnostem mají všechny tyto zvyky jedno společné téma – spojují lidi, aby společně oslavovali, vytvářeli nezapomenutelné okamžiky a šířili radost během svátků.

Závěrem lze říci, že vánoční zvyky se v jednotlivých zemích značně liší a odrážejí rozmanité kultury a tradice lidí na celém světě. Od vánočních trhů v Německu až po venkovní grilování v Austrálii – všechny tyto zvyky přispívají ke sváteční atmosféře a radosti, které definují sváteční období.

Přijetí a pochopení těchto tradic nám nejen umožní ocenit různé kultury, ale také nám připomene, že navzdory rozdílům máme všichni společnou touhu po lásce, míru a oslavách v tomto výjimečném ročním období.

Vánoční zvyky po celém světě jsou důkazem bohatství a rozmanitosti světových kultur. Navzdory rozdílům v tradicích zůstává podstata stejná – šíření lásky, radosti a dobré vůle. Ať už se jedná o zdobení stromečku, výměnu dárků nebo setkávání u zvláštních jídel, tyto zvyky představují univerzální touhu po spojení, vřelosti a oslavě. Proto se ponořme do svátečního období, važme si a oceňujme krásnou tapiserii zvyků, které dělají z Vánoc skutečně kouzelné období pro lidi všech vrstev.