Svátek svatého Valentýna – původ
Mnoho lidí stále odmítá svátek svatého Valentýna, nebo chcete-li svátek zamilovaných, jako zcela komerční záležitost. Navíc importovanou z USA. Červeno-růžové srdíčkové šílenství v obchodech je nechává chladnými a lásku své drahé polovičce vyznají raději až pod rozkvetlou třešní na 1. máje. Jak je to se vznikem svátku sv. Valentýna doopravdy? A proč ho slaví lidé téměř na celém světě, když je to přece „takový kýč“?
Na první pohled se klidně může zdát, že myšlenku slavit 14. února jako den zamilovaných, snad úmyslně vnukli světu pěstitelé a dodavatelé květin, aby si alespoň na jeden den v roce zajistili 100% odbyt svého zboží.
Realističtější jsou však dvě legendární verze. Jedna říká, že svátek je zřejmě odvozen od rituálního římského svátku zvaného Lupercalia (česky Luperkálie).
Jednalo se o oslavy lásky a plodnosti, při kterých byly do „urny lásky“ vloženy lístečky se jmény dívek. Mladí muži si potom lístečky tahaly a dívka, jejíž jméno si muž vytáhl, měla být pro příští rok jeho milovnicí.
Další legenda říká, že za vznikem svátku stojí jistý Valentin. Kdo ale vlastně byl „ten svatý Valentin“, po kterém je romantický svátek nazýván? A čím se tak proslavil, že se nadobro zapsal do historie jako patron všech zamilovaných?
Kdo byl svatý Valentin?
Svatý Valentin je reálnou postavou našich dějin. Vlastně to možná byli rovnou Valentinové dva, alespoň tak praví legendy:
1) Valentin z Říma žil ve 3. století v Římě a byl známý svým zvykem obdarovávat zamilované páry květinami z vlastní zahrady. Především ale milence oddával, a to podle křesťanské tradice, čímž porušoval výslovný zákaz tehdejšího římského císaře Claudia II.
Křesťané v Římské říši to tenkrát měli složité. Křesťanství jako náboženství bylo zakázáno a samotní křesťané byli císařem pronásledování. Proto provádět křesťanské sňatky byla v tomto ohledu naprostá troufalost.
Ačkoli Valentin u císaře požíval vážnosti a respektu, nemohl v tomto případě uniknout nejtěžšímu trestu. Jelikož se svých oddávajích praktik a šíření křesťanské víry nechtěl vzdát, byl 14. února r. 269 popraven.
2) Druhý svatý Valentin, Valentin z Terni, také pocházel z Itálie, z města Terni, a dosud není jasné, zda se jednalo o tutéž osobu nebo ne. Pokud ne, zřejmě se legendy o Valentinovi z Říma a Valentinovi z Terni smíchaly v jednu a utváří dnešní podobu svatého Valentina, ke kterému se vztahuje i stejnojmenný svátek.
Jako biskup údajně pomáhal Valentin z Terni v Římě mnoha nemocným lidem a léčil je a prý je tímto způsobem přesvědčoval o křesťanské víře a obracel je na křesťanství. Proto měl být – stejně jako Valentin z Říma – v roce 268 nebo 269 popraven mučednickou smrtí.
Den zamilovaných
Křesťanští mučedníci byli později ze strany církve svatořečení. V roce 496, tedy celých 200 let po Valentinově smrti, vyhlásil papež Gelasius I. 14. únor jako “Den svatého Valentýna”. Splynul tak se svátkem Luperkálií, které se slavily také 14. února, a vyvinul se do dnešní podoby svátku.
Jak šel čas, vyvinul se z tohoto dne “Valentýn – den zamilovaných“, při jehož příležitosti tajní ctitelé odhalovali a přiznávali svým vyvoleným velkou lásku. Páry si psali vášnivé zamilované dopisy nebo se obdarovávali maličkou pozorností.
Ovšem zda se tato legenda o svatém Valentinovi skutečně zakládá na pravdě, to už nemůže s jistotou nikdo říci.
Moderní podoba svátku zamilovaných
Za masovým rozšířením tradice svátku zamilovaných ve 20. století však stojí až americký podnikatel Walter Scott. Přemýšlel, jak povzbudit své skomírající podnikání, a napadlo ho rozšířit svou firmu na vánoční přáníčka o vydávání přáníček valentinských, čím položil základní kámen k moderní podobě svátku svatého Valentýna.
Za nejstarší valentýnku vůbec se považuje dopis ze 14. února 1477, který poslala jistá Margery Brewsová svému snoubenci Johnu Pastonovi. Tato vzácnost je nyní dobře uložena v Britské knihovně.
Velkou tradici má den svatého Valentýna tradičně hlavně u Britů a Američanů. V Anglii je běžným zvykem posílat anonymní valentýnská přáníčka.
V USA si zase posílají teenageři navzájem tajemné kartičky s vyjádřením lásky a děti si často vyměňují kartičky s obrázky komiksových hrdinů. Z valentýnek se zde stává hotová soutěž. Protože kdo těchto láskyplných poselství obdrží nejvíc, je považován za krále nebo královnu.
Svatého Valentýna ale slaví například i v Japonsku. Sladkostí či květinou se ale neobdarovávají jen páry, ale i nejbližší přátelé či kolegové v práci.
Den svatého Valentýna v Evropě
Evropané slaví den svatého Valentýna teprve od roku 1950. Páry a zamilovaní ho však obvykle omezí darování květin, čokolády či čokoládových pralinek, parfému nebo nějaké jiné maličkosti. Posílání „valentýnek“ není tak rozšířené jako v Británii či USA.
Ve Spojeném království se Valentýn slaví spíše jako romantický svátek. Páry si obvykle vyměňují přáníčka, čokoládu a květiny. V některých částech země je tradicí darovat milované osobě dřevěnou lžičku jako symbol lásky a náklonnosti.
Například ve Francii je Valentýn známý jako „La Saint-Valentin“. Je to romantický svátek, při kterém si páry vyměňují čokoládu a květiny a často si vyrazí na romantickou večeři. Je také běžné, že si přátelé vyměňují přáníčka a dávají si drobné dárky.
V České republice jsme se s tímto svátkem setkali poprvé až po roce 1989 a postoj k oslavě svátku svatého Valentýna však rozhodně není jednotný.
Jedni jej považují za důležitý a přikládají mu velký význam, jiní ho naopak mají za ten nejhorší kýč a jeho tradici se raději vyhýbají.
Vždyť když někoho milujeme, dáváme mu to přeci najevo v každém možném okamžiku a nebudeme čekat jen na jeden jediný den v roce, nebo ano?
Den svatého Valentýna ve světě
Valentýn se slaví po celém světě, i když s různými zvyky a tradicemi. Od romantických večeří až po výměnu přáníček je to den, kdy vyjadřujeme lásku a vděčnost těm, kteří jsou pro nás důležití.
Ve Spojených státech je Valentýn oblíbeným svátkem, kdy si mnoho lidí se svými blízkými vyměňuje přáníčka, dárky a květiny. Je také běžné, že si páry vyrazí na romantickou večeři nebo si vymění dárky, například šperky.
V Japonsku se Valentýn slaví jinak než v jiných zemích. Místo toho, aby si páry vyměňovaly dárky a přáníčka, je tradicí, že ženy dávají mužům ve svém životě čokoládu. Muži jim to oplácejí o měsíc později na Bílý den.
V Jižní Koreji se Valentýn nazývá „Daeri“ a je to den, kdy je třeba vyjádřit vděčnost svým nejbližším. Páry si obvykle vyměňují dárky, přáníčka a květiny a často si vyrazí na romantickou večeři.
Ať už se nacházíte kdekoli na světě, Valentýn je příležitostí, jak projevit lásku a uznání svým blízkým. Od romantických večeří až po výměnu dárků je to den, kdy můžete dát lidem, na kterých vám záleží, najevo, jak moc pro vás znamenají.
Historie Dne svatého Valentýna
Valentýn je dnem, kdy můžeme vyjádřit lásku, náklonnost a uznání druhé osobě. Slaví se po celém světě 14. února a stal se oblíbeným svátkem pro vyjádření lásky a uznání. Historie Valentýna je zahalena tajemstvím, ale jedno je jisté: tento svátek se slaví již po staletí.
Kořeny svátku svatého Valentýna sahají až do starověkého Říma. Během římského svátku Lupercalia si mladí muži losovali jména mladých žen z krabice. Tito muži a ženy pak byli po dobu trvání svátku spojováni do dvojic. Z této praxe se možná vyvinula tradice výměny valentýnských přáníček.
Nejstarší známé písemné valentýnské přání pochází z patnáctého století. Byla to báseň, kterou napsal vévoda Orleánský své ženě, když byl držen v zajetí v londýnském Toweru. Báseň byla vyznáním jeho lásky a obdivu k manželce a je považována za první příklad valentýnského přání.
Valentýn se stal populárnějším v osmnáctém století, kdy průmyslová revoluce usnadnila masovou výrobu přáníček. V polovině devatenáctého století se Valentýn stal oblíbeným komerčním svátkem, kdy se vyměňovala přáníčka, květiny a sladkosti.
Dnes je Valentýn stále oblíbeným svátkem pro vyjádření lásky a obdivu. Ačkoli se svátek v průběhu let změnil, jeho hlavní poselství lásky zůstává stejné. Ať už posíláte přání, květiny nebo dárek, udělejte si čas a projevte letos na Valentýna uznání výjimečným lidem ve svém životě.