7 ingrediencí, které v kosmetice nejsou žádoucí

Klasická kosmetika, kterou lze pořídit v drogerii, může být voňavá, k pokožce příjemná, mít lákavý obal a přitom bude i celkem levná. Má však jeden velký problém. A to je obsažená chemie. Z velké většiny v ní převažují syntetické látky z ropy a minerálních olejů, které na sebe určitě mazat nechceme. Jaké škodlivé látky jsou obsažené v kosmetice?

Výrobci však často mohou klasickou kosmetiku zatraktivnit tím, že do ní přidají pár přírodních složek, třeba rostlinných esenciálních olejů, aby pak na obal mohli uvést, že produkt obsahuje přírodní složky. Bohužel ten zbytek je z 95 % zase jenom chemie nevhodná pro naše zdraví.

Obsah článku

Důkladné zkoumání složení kosmetiky pomáhá odhalit potenciálně škodlivé látky.

Některé složky v kosmetice jsou považovány za karcinogeny a měly by se používat s opatrností.

V pladus kosmetice jsou využívány přírodní složky, které minimalizují riziko alergií na kosmetiku a zároveň poskytují potřebnou péči a hydrataci pleti.

Syntetika, parabeny, silikony, ftaláty, umělé konzervanty a umělá barviva obsažená v tělové i dekorativní kosmetice mohou být pro náš organismus potenciálně i toxická.

Škodlivost kosmetiky

Kontrola složení kosmetiky by měla být pravidelným zvykem pro každého, kdo se stará o zdraví své pleti. Bez důkladné kontroly složení kosmetiky může být obtížné vyhnout se škodlivým látkám, jako jsou parabeny nebo silikony.

V kosmetice se často objevují škodlivé látky, které mohou mít negativní dopad na zdraví pokožky a mohou být i karcinogenní. Zjistit, jaké škodlivé látky v kosmetice jsou přítomné, je klíčové pro udržení zdraví a krásy pleti.

Alergie na kosmetiku pak mohou být způsobeny syntetickými složkami, jako jsou parabeny a ftaláty. V případě výskytu alergie na kosmetiku je důležité přehodnotit používané produkty a zkontrolovat jejich složení.

Jedním z škodlivých produktů, o kterých se moc nemluví je Bi-oil. Bi-oil škodlivost může být spojena s některými přísadami, které mohou způsobit alergické reakce. Při výběru produktů jako Bi-Oil je dobré si ověřit, zda neobsahují další chemické látky, které mohou způsobit problémy.

Pochopení složení kosmetiky je důležité pro prevenci zdravotních problémů spojených s užíváním nekvalitních produktů. Chemie v kosmetice může zahrnovat široké spektrum látek, od přírodních po syntetické. Čím více chemie v kosmetice je, tím vyšší je pravděpodobnost, že se v ní vyskytují škodlivé látky.

Problémy mohou způsobit i přírodní látky jako je estrogen. Přírodní estrogen, který se může vyskytovat v některých kosmetických produktech, může ovlivnit hormonální rovnováhu.

Dalšími látkami, které mohou být škodlivé jsou propylen glykol. Propylen glykol je často přidáván do kosmetiky jako zvlhčovadlo, může být však také problematický. Podobné problémy může způsobit škodlivý polypropylen.

1. Ropné deriváty

Jedná se o látky, které vznikají jako vedlejší produkt při těžbě a zpracování ropy. V INCI produktu se nachází pod názvy minerální olej, parafín, vazelína, propylenglykol, petrolatum či paraffinum liquidum.

Tyto látky nejsou vyloženě zdraví škodlivé, pokud se tedy zvládnou uživatelé přenést přes fakt, že si na obličej „mažou ropu“.  Ovšem jejich hlavní nevýhodou je, že samy o sobě v sobě nemají žádné vyživující látky, respektive nic, čím by pleti mohli prospět.

Používají se často v krémech nebo balzámech na rty. Bohužel substance na bázi minerálních olejů utváří na pleti neproniknutelnou vrstvu. Sice ji tím chrání před mrazem a větrem, na druhou stranu ucpává póry a nedovolí pleti dýchat.

2. Silikony

Jedná se o syntetické vosky, které se hojně používají třeba v šamponech na vlasy. Jejich efekt je takový, že obalí vlasy neproniknutelnou vrstvičkou. Vlasy se pak sice pěkně lesknou a dobře se rozčesávají, při dlouhodobém používání šampónů se silikony bohužel kvalitu vlasu zhoršují, vysušují je a mohou být příčinou i jejich vypadávání nebo podráždění pokožky hlavy.

Silikony v kosmetice mohou zlepšit vzhled pleti a vlasů, zároveň mohou však způsobit ucpání pórů. Při výběru výrobků je dobré zvážit, zda se silikony v kosmetice vyplatí nebo zda by nebylo lepší zvolit přírodní alternativy.

Navíc nejdou z vlasů ani vymýt a také nejsou biologicky odbouratelné.  Jejich používání je proto velmi nešetrné k přírodě. Ve složení se nachází pod koncovkou – cone, – conol, – siloxane. Patří sem Amodimethicone, Cyclopenthasiloxane, Dimethicone, Dimethiconol nebo Triphenyl Trimethicone.

Silikony v šampónech nemusí být nutně škodlivé, při dlouhodobém používání však mohou způsobit podráždění pokožky.

3. Parabeny

Ve složení produktu jsou pod názvy metylparaben, ethylparaben, propylparaben, butylparaben. Jsou obsaženy ve většině levné kosmetiky. Mají totiž antimikrobiální účinky, proto se v kosmetice hojně užívají se jako osvědčený konzervant, aby přípravky opravdu hodně dlouho vydržely.

Parabeny se v kosmetice používají jako konzervanty, které pomáhají prodlužovat trvanlivost výrobků. Parabeny v kosmetice mohou být spojeny s alergiemi na kosmetiku, zejména u citlivých jedinců. Je dobré věnovat pozornost obsahu parabenů v kosmetice, pokud se často objevují alergické reakce.

Jsou dosud považovány za netoxické látky, zároveň však vysoce alergenní. Zejména citliví jedinci mohou mít na parabeny v kosmetice alergické reakce. Nachází se nejvíce ve sprchových gelech, šamponech a deodorantech.

Existuje také podezření, že parabeny obsažené v deodorantech a antiperspirantech jsou potenciálně karcinogenní a ovlivňují vznik rakoviny prsu. Mohou mít také vliv na plodnost a hormonální rovnováhu v těle.

4. SLS a SLES

Povrchově aktivní látky Sodium Lauryl Sulfát (SLS)Sodium Laureth Sulfát (SLES) se nacházejí nejvíce v šamponech, mýdlech, sprchových gelech, v pěnách do koupele, třeba i zubních pastách. Přidává se sem z důvodu jeho pěnicích a čisticích schopností.

Jedná se však o agresivní tenzidy, dráždivé látky, které způsobují svědivost pokožky. Při častém používání likvidují přirozený kožní maz pokožky hlavy, zapříčiňují i tvorbu lupů nebo dokonce vypadávání vlasů.

SLS a SLES v zubních pastách zase zvyšují riziko výskytu aftů. Navíc jsou špatně biologicky odbouratelné, takže přípravky se SLS a SLES jsou nevhodné nejen pro naši pokožku, také pro naši přírodu.

SLS a SLES bývají přidávány například i do mýdla.

5. Ftaláty

Ftaláty se obecně užívají jako změkčovadlo při výrobě plastů. V kosmetice zase jako rozpouštědlo či ke zvýraznění vůně.

Nachází se v deodorantech, antiperspirantech, parfémech a toaletních vodách, v lacích na nehty i šamponech. Jejich nebezpečí spočívá v tom, že jsou pro náš organismus toxické. Negativně ovlivňují žlázy s vnitřní sekrecí.

Mají škodlivý účinek na ledviny i reprodukční orgány, narušují hormonální systém, snižují kvalitu spermií a produkci testosteronu a zejména u mladých lidí mohou vést až k neplodnosti. Dále přispívají ke vzniku alergií a astmatu.

V ISCI budou ftaláty figurovat pod označením např. DBP, DEP, DMP. Problém u kosmetických přípravků je však ten, že přítomnost ftalátů často není ve složení uvedeno přímo. Pokud byl ftalát použit pro zvýraznění a fixaci vůně, může být ve složení uvedeno pouze „fragrance“ (parfém).

Jestliže se zákazníci chtějí vyhnout kosmetice s obsahem ftalátů, mohou se zkusit dívat po takové kosmetice, u které se uvádí, že neobsahuje umělé parfumační látky, respektive že pro parfumaci byly použity přírodní esenciální oleje.

6. Formaldehyd

Formaldehyd je běžnou součástí konvenčních laků na nehty a přípravků pro péči o nehty. V kombinaci s vodou působí i jako konzervant a dezinfekční prostředek. Jeho nebezpečí spočívá v tom, že je dráždivý a poškozuje sliznice. Existuje i podezření, že může být rakovinotvorný.

Formaldehyd se často přidává do přípravků na nehty, existuje však podezření na karcinogenitu.

7. Umělá barviva

Syntetických barviv je celá řada. Mezi nejvíc nebezpečná patří azobarviva a aromatické aminy pocházející z ropy nebo uhelného dehtu. Jsou pravděpodobně karcinogenní a neurotoxické. V EU je jejich používání zakázané, takže při volbě kosmetiky vyrobené v rámci EU, není nutné se toxických umělých barviv obávat.

Toto rozhodně není kompletní výčet. Nevhodných látek používaných v kosmetice existuje mnohem větší množství. Mezi dalšími můžeme jmenovat např.:

  • Propylenglykol (PG), který může poškodit ledviny, játra i mozek a najdeme ho snad v každé konvenční rtěnce, krému i šamponech
  • Akrylamid, který pomáhá vytvořit požadovanou krémovou a gelovou konzistenci v krémech, bohužel je karcinogenní
  • Hliník, u kterého existuje souvislost s nervovým poškozením a Alzheimerovou chorobou, dále se stále řeší jeho vliv na rakovinu prsu při používání deodorantů s obsahem hliníku
  • Kolagen, který sice není toxický, jedná se však o protein, který pokožka nedokáže vstřebat. Kolagen tedy ucpává póry v kůži podobně jako vazelína. Přidává se zejména do pleťové kosmetiky, bohužel jeho používání může vést z dlouhodobého hlediska ke stárnutí pleti a tvorbě vrásek.

Pro jistotu kvalitní kosmetiku je nejlepší rovnou se podívat po ověřené, kvalitní přírodní kosmetice, u které není nutné trávit hodiny luštěním podezřelého složení a zjišťovat, zda neobsahuje nějakou nebezpečnou škodlivinu.

Historie kosmetiky

Jaká je historie kosmetiky a odkud se vlastně vzala?

Kosmetika se používá již od starověku ke zvýraznění přirozené krásy a vyjádření individuálního stylu. Od starých Egypťanů až po současnost byla kosmetika vždy způsobem, jak se odlišit a vyniknout v davu.

Nejstarší doklady o kosmetice pocházejí ze starověkého Egypta z doby kolem roku 4000 př. n. l. Staří Egypťané používali kohl, druh očního make-upu, k ochraně očí před sluncem a k vylepšení svého vzhledu. Používali také hennu k barvení vlasů a oleje a krémy ke zjemnění pleti. Již tehdy byla kosmetika často považována za způsob vyjádření bohatství a postavení.

Ve středověku používaly kosmetiku především vyšší vrstvy jako známku svého bohatství a postavení. Členové vyšších vrstev používali parfémy, rtěnky a pudry na obličej, aby zdůraznili své rysy a vylepšili svůj vzhled. Tyto produkty se často vyráběly z drahých přísad, jako je zlato, stříbro a perly.

V 16. století se kosmetika stala dostupnější pro širokou veřejnost. Mnoho lidí používalo kosmetiku, aby zvýraznili svou krásu a učinili se přitažlivějšími. Tento trend pokračoval i v 17. a 18. století, kdy se kosmetika stala dostupnější a cenově přijatelnější.

V 19. století byla kosmetika vnímána jako způsob, jakým ženy mohly vyjádřit svou nezávislost a individualitu. Začaly používat jasnější barvy a odvážnější vzhled, čímž vytvořily odvážnější a modernější estetiku. Tento trend pokračoval i ve 20. století a později, kdy se kosmetika stávala stále oblíbenější.

Dnes se kosmetika používá téměř ve všech kulturách na celém světě. Kosmetika představuje způsob, jak vyjádřit osobní styl a kreativitu, od výrazných barev až po přirozený vzhled. Ať už se jedná o jemný nádech tvářenky nebo dramatický vzhled, kosmetika vždy představovala způsob, jak zaujmout a vystoupit z davu.

Non toxic kosmetika se stává stále populárnější volbou pro ty, kteří chtějí omezit škodlivé látky. Používání non toxic kosmetiky může přispět k celkovému zlepšení zdraví pleti a snížení rizika alergií.

Jednou z možností, jak se vyhnout toxické kosmetice je užívání Pladus kosmetiky. Pladus kosmetika se vyznačuje vysokým standardem kvality a šetrností k pokožce, což ji činí oblíbenou volbou pro mnoho uživatelů.