Symbolika vánočních květin
Tvrzení, že o Vánocích najdeme snítku jmelí snad v každé domácnosti, jistě není přehnané. Čas adventu je totiž spojen s mnoha zvyky a tradicemi, s charakteristickou výzdobou a také s některými druhy rostlin. A určitě sem nepatří jen to jmelí či rozkvetlá „barborka“ ve váze, ačkoli tito ve směru vánoční rostlinné symboliky rozhodně patří snad k těm nejznámějším zástupcům. Které další rostliny také pojíme s Vánocemi a co znamenají?
Do symboliky vánočních rostlin můžeme prakticky zahrnout všechny druhy rostlin, které zůstávají i v zimě zelené. Zelená barva je symbolem zdraví a života.
Kromě větviček jehličnatých stromů patří mezi oblíbené vánoční rostliny např. břečťan, barvínek či Mahónie cesmínolistá. Všechny se s oblibou používaly a stále používají jako součást různých vánočních ozdob, svícnů, věnců či jiných dekorací, protože zůstávají stále zelené. Navíc jsou to rostliny vcelku dobře dostupné.
Je známa také tradice, která měla zajistit ochranu domů a jejich obyvatel před nevítanými a nežádoucími hosty. Lidé si proto ověšovali své příbytky zvnějšku i zevnitř břečťanem, jmelím a cesmínou.
Větvičky třešně i zlatý déšť – vdavky a peníze
Tradice barborek je velmi známá a to hlavně u neprovdaných dívek. Váže se ke dni 4. prosince, svátku sv. Barbory, kdy si svobodné dívky trhaly třešňové či višňové větvičky do vázy a následně čekaly, zda jim do Štědrého dne vykvetou. Pokud ano, dívka se měla do roka vdát.
Už méně známé je provést to samé s větvičkami tzv. zlatého deště (zlatice). Ta se má správně trhat o půlnoci před svátkem sv. Mikuláše a symbolizuje, jak na tom budeme další rok po finanční stránce.
Traduje se, že když nám větvičky zlatice ve váze do Vánoc rozkvetou do krásných žlutých květů, budeme mít příští rok dostatečnou hojnost peněz. Pokud ale vyraší jen zelené lístky a žádné květy, bude tomu právě naopak a čekají nás finančně horší časy. Zlé znamení je pak to, když větvička nevyraší vůbec a úplně uschne.
Větvičky břízy – symbol zdraví
Větvičky břízy si před Vánoci trhali naši předkové často. Bříza symbolizuje zdraví. Pokud se větvička na Štědrý den krásně zazelenala, znamenalo to, že zdraví bude příští rok dobré a není třeba se ničeho bát.
Břečťan
Popínavý břečťan měli lidé rádi už odnepaměti, s oblibou jej používali třeba Keltové nebo Germáni, kteří pociťovali silné spojení s matkou Zemí, respektovali přírodu a oslavovali jednotlivé přírodní cykly. Je symbolem zdraví, lásky a věrnosti.
Věnec upletený z břečťanu se později stal neodmyslitelnou součástí každé adventní domácnosti našich předků. Břečťanový věnec nechávali položený na stole nebo ho zavěšovali nad dveře.
I když seschnul, měl stále zelenou barvu, která symbolizovala zachování zdraví pro všechny členy domácnosti. Lidé také věřili, že větvičky břečťanu spojené do uceleného věnce zajistí, že se rodina bude držet pohromadě i v příštím roce.
Barvínek a mahónie
Barvínek je symbolem spokojeného života a dá se podobně jako břečťan stočit do dekorativního věnečku. Mahónie je zase důležitá pro všechny pokročilejší ročníky. Symbolizuje totiž dlouhověkost a dále také klidné stáří.
Cesmína – symbol spokojenosti a štěstí
Cesmína je známá jako stálezelený dekorativní keř s červenými bobulemi. I ona tedy svou kombinací zelené a červené barvy neodmyslitelně patří k Vánocům.
Cesmína si získala přízeň nejen v našem křesťanském světě, ale rovněž v tom arabském. V obou kulturách je považována za symbol spokojenosti a štěstí. Větvičky cesmíny jsme si oblíbili jako dekorativní součást adventních věnců, svícnů a podobných dekorací.
Jmelí
Jmelí je bezesporu nejznámější vánoční rostlinou. Symbolizuje zdraví, lásku a plodnost.
Aby nám přineslo štěstí, měli bychom ho ale sami darovat, respektive dostat darem. Když si ho sami koupíme, nebude mít ten správný činek. Také se říká, že čím více má jmelí bílých kuliček (plodů), tím více štěstí přinese.
Kuličky totiž připomínají bílé perly a tedy bohatství. Dnes si můžeme jmelí koupit nejen přirozeně zelené, ale třeba i zlatě či stříbrně nabarvené.
Traduje se, že když naši předkové v dávných dobách hledali v zasněžené prosincové přírodě nějakou stálezelenou rostlinu, která by jim připomínala jaro, teplo a slunce, objevili jmelí a pověsili si jej do příbytku jako symbol zdraví a života.
Prakticky se tato rostlina ale používá minimálně už od dob Keltů. Keltští druidové jmelí využívali k rituálním účelům při pohanských slavnostech zimního slunovratu už dávno před narozením Ježíš Krista. Vyhledávané bylo zejména pro své léčivé účinky (snižuje krevní tlak a rozšiřuje cévy).
Věřilo se také, že jmelí zavěšené v domě odvádí zlé síly, čarodějnice a zlé duchy.
Jmelí se zavěšuje tak, jak roste, tedy do velké výšky tak, aby bylo nad naší hlavou – nad dveře, na strop, na lustr apod. Má nám přinést zdraví, plodnost, lásku, odvahu i mír. A kdo se pod jmelím políbí, stvrzuje si šťastný rodinný život na celý příští rok dopředu.
Jmelí – zajímavosti
Tato větvička listů a bílých bobulí má dlouhou historii v mnoha kulturách. Jedná se například o:
- Název „jmelí“ pochází ze dvou anglosaských slov: „mistel“, což znamená „hnůj“, a „tan“, což znamená „větvička“. Spojení těchto dvou slov se doslova překládá jako „hnůj na větvičce“.
- Jmelí je považováno za parazita, protože roste na stromech a živiny získává ze stromové mízy, nikoli z půdy.
- V severské mytologii bylo jmelí znamením míru, přátelství a lásky. Odtud pravděpodobně pochází tradice líbání pod jmelím.
- Bobule jmelí jsou jedovaté a neměly by se jíst.
- Jmelí je stálezelená rostlina, což znamená, že zůstává zelené po celý rok.
- Rostlina se po staletí používá v lékařství jako antiseptikum, adstringent a diuretikum.
- Bylo zjištěno, že jmelí má protirakovinné účinky, a proto se zkoumá jako možný lék na rakovinu.
Jmelí je fascinující rostlina, která existuje již po staletí a má bohatou kulturní historii.
Vánoční hvězda – poinsettia i poinsetie
Vánoční hvězda se u nás ujala snad nejvíc. Ačkoli jako dítě odkojené socialismem si nevybavuji, že bychom doma na vánočně připraveném stole tuto rostlinku mívali. Maximálně tak vánoční kaktus.
Zato dnes tato rostlina se svými krásně rudě zabarvenými květy zdobí každou domácnost. Nahrává tomu i fakt, že poinsettii si můžete koupit už od konce listopadu v každém květinářství i supermarketu.
A dokonce si můžete vybrat i barvu – nemusíte zůstávat jen u červené, vyzkoušet můžete třeba bílou nebo žlutou. Nejoblíbenější je však stále hvězda s červeným zabarvením listů, které působí slavnostně, navíc červená barva společně se zelenou k Vánocům jednoznačně patří.
Dnes je považována za typickou vánoční květinu. Ovšem nepoužívala se ale vždy jen na ozdobu. Například staří Aztékové ji často využívali jako účinné antipyretikum.
Hvězda pro celý svět
Tušili jste, že pro vánoční hvězdu má každá země dokonce svůj vlastí název?
V Mexiku se jí říká Nochebuena (Štědrý večer), ve Španělsku a Střední Americe je známá jako Flor de Pascua (velikonoční květina), v Peru a Chile zase Crown of Andes (královna And) a v Turecku ji dokonce zpolitizovali na Atatürkˈs flower (Atatürkova květina).
Poinsettia má ale původ ve vlhkých subtropických horách Mexika, odkud ji v roce 1828 vyvezl velvyslanec Joel Poinsett do USA. Po něm také květinka dostala své jméno.
Mexičané v poinsettii viděli symbol Betlémské hvězdy a možná díky tomu se tato květinka postupně ujala jako celosvětový vánoční symbol. Jako symbol Vánoc se začala používat ale teprve ve 20. století v Americe a teprve odtud se její tradice dostala do Evropy.
U nás se vánoční hvězda začala pěstovat až koncem šedesátých let. A dokonce se u nás nepoužívala jen jako vánoční rostlina, ale využití se pro ni našlo díky krásným červeným listům také v období MDŽ.
Zajímavosti o vánoční hvězdě
Další zajímavostí o poinsettiích je, že se vyrábějí v různých barvách, nejen v tradiční červené. Nejoblíbenější a nejtradičnější barvou poinsettií je červená, ale lze je najít i v růžové, krémové, bílé a dokonce i fialové.
Poinsettie nejsou jen slavnostní dekorace, jsou také jedlé! Přestože listy rostliny nejsou považovány za nebezpečné, nedoporučuje se je jíst. Květní poupata poinsettie však jíst lze a říká se, že mají peprnou chuť.
A konečně, poinsettie jsou často spojovány s Vánocemi, ale ve skutečnosti se jedná o druh keře, který lze pěstovat celoročně. To znamená, že si nemusíte každý rok kupovat novou poinsettii; můžete si jednoduše ponechat tu stávající, pečovat o ni a ona v budoucnu opět vykvete.
Chryzantéma – květina radosti
Nepovažujeme ji za obvyklou vánoční rostlinu. Nicméně byla by velká škoda zaškatulkovat tuto krásnou „květinu radosti“ jen jako tu „dušičkovou“ rostlinu, kterou nosíme na hroby k uctění památky Všech svatých. Chryzantéma původně pochází z Číny a Japonska, kde je tradičním symbolem místní císařské dynastie.
Zároveň je to ale také rostlina, které přináší vánoční symboliku pro všechny z nás. Kytice chryzantém na stole symbolizuje radost, život, věčnost, spokojenost v rodině a také dostatek zdraví.
Ať už si pro výzdobu svého vánočního domova zvolíte jakoukoli rostlinu, není důležité, jak moc je či není oblíbená, hlavní že udělá radost vám.
Tak šťastné a veselé!
Publikováno: 2. 2. 2023
Dlouhodobě se zabýváme tvorbou kvalitních článků, receptů a užitečných návodů. Klademe si za cíl srozumitelnost, poutavost a co největší přínos čtenáři. Naše návody a recepty jsou inspirací pro všechny, kdo chtějí žít zdravě a zároveň poznat svůj vnitřní svět i svět kolem sebe.
Více
