Kořen je podzemní orgán rostlin
Kořen je zpravidla podzemní ústroj (orgán) rostlin, který je vždy bez listů. Jeho úkolem je upevňovat rostlinu v zemi a přijímat živné roztoky z půdy. Jaké jsou druhy kořenů?
Kořeny rostlin jsou nedílnou součástí rostliny. Často se však na ně zapomíná. Přitom jsou nejdůležitější částí rostliny a plní řadu funkcí, včetně ukotvení rostliny v půdě, absorpce vody a živin a ukládání energie. Bez zdravých kořenů nemůže rostlina přežít.
Nauka o rostlinných orgánech říká, že kořeny se skládají ze specializovaných buněk, které se liší velikostí a tvarem v závislosti na typu rostliny. Kořenový systém se dělí na dvě kategorie: primární a sekundární.
Primární kořenový systém se skládá z jediného hlavního kořene, který vyrůstá ze semene nebo ze stonku a následně se větví na několik postranních kořenů.
Sekundární kořenový systém se skládá ze sítě malých, drobnějších kořenů, které se od primárního kořenového systému oddělují.
Funkce kořenů
Kořeny mají řadu funkcí. Absorbují vodu a minerální látky z půdy. Tím poskytují rostlině živiny, které potřebuje k přežití a růstu. Rovněž ukotvují rostlinu v půdě a zabraňují jejímu odfouknutí nebo odplavení při přívalových deštích.
Kromě toho kořeny uchovávají potravní energii, která se uvolňuje, když ji rostlina potřebuje.
Kořeny také chrání rostlinu před patogeny, jako jsou houby a bakterie. Kořenový systém tvoří bariéru, která brání pronikání škodlivých organismů.
A konečně, kořeny fungují jako most mezi rostlinou a okolním prostředím. Pomáhají regulovat tok vody, kyslíku a živin mezi rostlinou a okolní půdou.
Aby kořeny zůstaly zdravé, je důležité poskytnout rostlině půdu bohatou na živiny a správně ji zalévat a hnojit.
Druhy kořenů
U rostlin je kořenový systém zásadní součástí celkové struktury a zdraví rostliny. Typ kořenového systému může být hlavním faktorem, který určuje, jak úspěšně rostlina získává živiny a vodu.
Kořeny mají různý tvar i velikost. Obvykle se větví. Rostou rychleji tím směrem, odkud čekají zdroj vody a živin. V zemi se kořeny vyhnou každé překážce. Existuje toto dělení kořenů:
- kořen niťovitý, který je tenký a po celé délce přibližně stejně silný. Často bývá velmi dlouhý (prvosenka jarní i vyšší),
- kořen válcovitý, který je po celé délce přibližně stejně silný, takže připomíná válec (proskurník lékařský či lékořice lysá),
- kořen vřetenovitý, který je protáhlý a ke spodní části se zužuje (mrkev obecná),
- kořen řepovitý, který je krátký, silný, často oválný, ke spodu se náhle zužuje (cukrová řepa),
- kořen svazčitý, u kterého místo hlavního kořene vyrůstají ze spodiny tenké kořínky stonku a tvoří svazek (orsej jarní),
- kořenová hlíza je ztloustlým a zdužnatělým kořenem, často mnohočetným (brambořík evropský, ředkev setá či brambor obecný).
- kořenová cibule je to vlastně zkrácený stonek se zdužnatělou šupinou, šupinami nebo spodinami listů (cibule kuchyňská). Pod pojmem rozmnožovací cibulky pak rozumíme opadavé pupeny, jimiž se rostlina rozmnožuje. V tomto případě tedy nejde o podzemní části (lomikámen zrnatý nebo orsej jarní).
- oddenek je vlastně podzemní stonek (prýt), pomocí kterého rostlina překonává nepříznivá období. Oddenek umožňuje rozmnožování a roste buď souběžně s povrchem půdy (kosatec bledý, puškvorec obecný, pýr plazivý), nebo kolmo (reveň dlanitá, kozlík lékařský, kýchavice bílá). Oddenek na jednom konci přirůstá a větví se, na druhém odumírá. Často z něj vyrůstají drobné kořínky.
Poznání typu kořenového systému rostliny může zahrádkářům pomoci určit, jak o ni nejlépe pečovat a zajistit jí co nejlepší šanci na prosperitu.
Kořeny stromů a rostlin
Kořenový systém stromu a rostlin je velmi odlišný, což má velký vliv na způsob růstu. Kořeny stromů jsou mnohem rozsáhlejší než kořeny rostlin a také mají velmi odlišný účel.
Kořenový systém stromu je určen k podpoře stromu a k zajištění stability. Kořeny stromů se obvykle rozprostírají více horizontálním směrem. To umožňuje stromu udržet vlastní váhu a využít další zdroje dostupné v půdě.
Kořeny stromů jsou hodně rozvětvené. Smrkové kořeny rostou mělce pod povrchem, zatímco kořeny borovice rostou do velké hloubky.
Kořeny rostlin jsou naopak mnohem menší a jemnější než kořeny stromů. Bylinky a jiné rostliny mají obvykle jeden hlavní kořen s postranními kořínky – např. pampeliška, mrkev, nebo svazek tenkých kořínků) – např. obilí, trávy.
Stromy mohou díky svému hlubokému a širokému kořenovému systému růst mnohem výše než malé rostliny. Ty se však mohou šířit mnohem rychleji, protože jejich kořenový systém je mnohem menší a mělčí.